7 Cmo 151/2020-32 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 19. listopadu 2019 se žalobce domáhá určení, že je společníkem žalované s podílem ve výši 80 %, jemuž odpovídá vklad do základního kapitálu žalované ve výši 80 000 Kč (výrok I.), že je jednatelem žalované (výrok II.) a dále určení, že , Anonymizováno, , … není jednatelkou žalované (výrok III.).2. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 27. února 2020 vzal žalobce zpět svoji žalobu v rozsahu, v němž se domáhá určení, že paní , Anonymizováno, , … není jednatelkou žalované.3. Podáním ze dne 27. února 2020 se žalobce domáhá nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalované zakázáno jakkoliv nakládat se specifikovanou bytovou jednotkou. Odůvodnil jej mj. tím, že nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že v současnosti probíhá u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pod spisovou značkou V-9127/2020-101 katastrální správní řízení, jehož předmětem je převod vlastnického práva k bytové jednotce č. , Anonymizováno, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, a ke spoluvlastnickému podílu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, spolu se spoluvlastnickými podíly na budově č. p. , Anonymizováno, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, na , Anonymizováno, . Uvedl, že v této skutečnosti spatřuje úmysl , Anonymizováno, převést na sebe zbývající hodnotný majetek žalované, způsobit jí škodu a poškodit tak věřitele žalované a žalobce, jakožto společníka žalované. Poukázal i na to, že , Anonymizováno, je v současné době stíhána orgány Ruské federace činnými v trestním řízení pro spáchání trestného činu podvodu spáchaného členem organizované skupiny. Dále poukázal na to, že ocenění podílu žalobce nebylo provedeno na základě pravdivých a úplných údajů o stavu hospodaření a majetku žalované. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal zpět svoji žalobu v rozsahu, v němž se domáhá určení, že paní , Anonymizováno, není jednatelkou žalované, je zjevné, že předběžné opatření směřuje jen vůči druhému nároku – určení, že žalobce je společníkem žalované.4. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně návrhu na nařízení předběžného opatření vyhověl a zakázal žalované nakládat s bytovou jednotkou č. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, , spolu se spoluvlastnickými podíly ve výši ideální , Anonymizováno, na budově č. p. , Anonymizováno, a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, , které jsou s vlastnictvím bytové jednotky č. , Anonymizováno, spojeny, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , okres hlavní město , adresa, (dále též jen „bytová jednotka“), zejména zakázal předmětné nemovitosti zcizit, zatížit věcným břemenem, zástavním, budoucím zástavním, podzástavním, pachtovním, nájemním či předkupním právem. V odůvodnění soud uvedl, že vycházel z tvrzení žalobce a dospěl k závěru, že ve věci samé mu bylo osvědčeno, že je společníkem … žalované. Ohledně existence důvodu pro nařízení požadovaného předběžného opatření mu bylo prokázáno, že žalovaná má ve vlastnictví, mimo jiné, bytovou jednotku, jakož i že v současnosti žalovaná tyto své nemovitosti převádí na , Anonymizováno, , když probíhá u příslušného katastrálního úřadu pod spisovou značkou V-9127/2020 katastrální řízení, jehož předmětem je zápis , Anonymizováno, jako nového vlastníka těchto nemovitých věcí. Dospěl k závěru, že žalobce existenci nároku ve věci samé osvědčil a dále dospěl k závěru, že v posuzovaném případě je dána potřeba zatímní úpravy vztahů mezi účastníky. Jak totiž žalobce doložil, , Anonymizováno, , coby současný jednatel žalované, převádí nemovité věci ve vlastnictví žalované, přičemž tímto převodem se zmenšuje majetek žalované, čímž dochází ke zhoršování postavení věřitelů žalované a k poškozování práv dalších společníků žalované, tj. žalobce. Ještě soud poznamenal, že existenci druhého z předpokladů, tj. obava z ohrožení výkonu rozhodnutí následně vydaného, nezkoumal, neboť podle ustálené soudní judikatury nemůže být tento předpoklad dán, je-li řízení ve věci samé řízení o určovací žalobě (např. usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 14 Cmo 260/2015-153 z 1. prosince 2015).5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná včasné odvolání. V odvolání vznesla tyto hlavní odvolací námitky:1) S odkazem na doručení exekučního příkazu ze dne 18. 1. 2013, č. j. 069/ EX 2804/12-15 dne 16. 5. 2016 dovozuje, že žalobci dle § 206 odst. 1 věta druhá zanikla účast v žalované.2) Z pouhé informace (o řízení o povolení vkladu), že Elena Denisova coby současný jednatel žalované převádí nemovité věci ve vlastnictví žalované, nelze vyvozovat závěr, že se jedná o bezúplatný převod, a tudíž zmenšování majetku.6. Navrhla, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že se předběžné opatření nenařizuje.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.8. Podle § 102 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odst. 1); ….ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 o. s. ř. se použijí obdobně (odst. 3); V daném případě se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření po zahájení řízení. Dle § 75c odst. 1 o. s. ř…, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.9. Soud prvního stupně uvedl správně, že v daném řízení přichází z povahy věci v úvahu pouze nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímně upravit poměry účastníků řízení, nikoli pro obavu, že by výkon rozhodnutí posléze v řízení vydaného mohl být ohrožen (neboť jím nebude žádnému z účastníků ukládána povinnost k plnění).10. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou řešené vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil. Jde o to posoudit, zda nastalá situace vyžaduje okamžité předběžné řešení, jež má jen prozatímní povahu a spočívá v tom, že jen dočasně uspořádá vzájemné vztahy účastníků řízení. Přitom v zásadě platí, že předběžným opatřením nemůže být z hlediska hmotného práva prejudikován výsledek soudního řízení ve věci samé. To znamená, a to odvolací soud zdůrazňuje, že v rámci řízení o nařízení předběžného opatření, kdy se ani neprovádí dokazování, se primárně neposuzuje a ani nemůže posuzovat meritum věci. Až teprve v rámci řízení ve věci samé je prováděno dokazování ohledně důvodnosti návrhu (a v něm uváděných tvrzení a navržených důkazů). Jinak řečeno v rámci řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření se soud (tj. soud prvního stupně, a potažmo i soud odvolací) zabývá jen tím, zda je dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků řízení – jako v posuzovaném případě, než bude konečným meritorním rozhodnutím věc samá vyřešena a v takovém případě současně musí být alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.11. Odvolací námitka ad 1) o zániku účasti žalobce v žalované není důvodná, protože v rámci návrhu na nařízení předběžného opatření soudu nepříslušní posuzovat, zda je žalobce společníkem předmětné společnosti. Jednalo by se o nepřípustné a účel předběžného opatření překračující prejudikování výsledku sporu, de facto nahrazování meritorního rozhodnutí – srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 2. srpna 2016, sp. zn. II. ÚS 510/16. Nedůvodná je i druhá odvolací námitka (viz níže).12. Podle § 55 odst. 1 z. o. k. platí, že hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a …nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena... Podle § 56 odst. 2 z. o. k. uzavření smlouvy podle .. § 55, které není v zájmu obchodní korporace, může její nejvyšší orgán …zakázat.13. Zákon obsahuje speciální úpravu ve vztahu ke konfliktu zájmů vyvolanému tím, že člen orgánu hodlá „se svou“ korporací uzavřít smlouvu. Člen statutárního orgánu (tj. jednatel u společnosti s ručením omezeným) splní řečenou informační povinnost ohlášením střetu zájmů nejvyššímu orgánu, jímž je valná hromada společnosti s ručením omezeným (nebyl – li zřízen kontrolní orgán). V případě, že o zákazu podle § 56 odst. 2 z. o. k. rozhoduje valná hromada, zákon jí svěřuje oprávnění zakázat uzavření smlouvy, která není v zájmu společnosti.14. V daném případě bylo osvědčeno, že žalovaná, za níž jedná , Anonymizováno, coby jednatelka, převádí bytovou jednotku na „tutéž“ , Anonymizováno, coby fyzickou osobu. Tuto skutečnost nerozporuje ostatně