7 Cmo 184/2018-16 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně v záhlaví uvedeným usnesením zastavil řízení (výrok I.), rozhodl o vrácení poměrné části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč žalobci (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši 7 897 Kč (výrok III).2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že se žalobce domáhal vydání opisu seznamu akcionářů účastníka. Posléze vzal žalobce svou žalobu zpět, protože mu účastník vydal požadovaný seznam. Proto soud řízení zastavil dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobci. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., když ke zpětvzetí návrhu došlo pro chování žalovaného. Podle soudu prvního stupně tvoří náklady řízení žalobce nevrácená část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení advokátem v celkové výši 4 500 Kč, (tarifní hodnota byla stanovena dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen „a. t.“/), a to za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení a sepsání návrhu) s odměnou 1 500 Kč/úkon a za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva a zpětvzetí návrhu) s odměnou 750 Kč/úkon, náhrada 4 režijních paušálů ve výši 1 200 Kč (po 300 Kč za jeden úkon) a náhrada 21 % DPH ve výši 1 197 Kč (z částky 5 700 Kč); celkem se jedná o částku 7 897 Kč.3. Proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání, navrhujíce, aby jej odvolací soud zrušil a vrátil věc tomuto soudu k novému rozhodnutí, nebo aby jej změnil tak, že mu přizná náhradu nákladů řízení ve výši 17 456 Kč a také náhradu nákladů odvolacího řízení.4. Žalobce vytýká soudu prvního stupně, že při určení výše odměny jeho zástupce nesprávně stanovil tarifní hodnotu dle § 9 odst. 1 a. t., ačkoliv měl vycházet z § 9 odst. 4 písm. c) a. t. Odměna za úkon právní služby měla činit 3 100 Kč, přičemž všechny 4 uskutečněné úkony právní služby spadají pod § 11 odst. 1 a. t. – náleží tak za ně plná mimosmluvní odměna. Žalobci proto měla být přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 17 456 Kč.5. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaném vydání opisu seznamu akcionářů, přičemž tento zákonný nárok žalobce vyplývá z jeho postavení akcionáře obchodní společnosti , Jméno žalovaného, ., tedy žalovaného. Jedná se proto o věc týkající se obchodní společnosti. Zároveň se jedná o sporné řízení dle § 9 odst. 2 písm. e) o. s. ř., a proto se účastníci označují jako žalobce a žalovaný.8. Podle § 9 odst. 4 písm. c) a. t. se částka 50 000 Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení.9. Je tedy zřejmé, že soudem prvního stupně užitá tarifní hodnota dle § 9 odst. 1 a. t. ve výši 10 000 Kč pro stanovení výše mimosmluvní odměny zástupce žalobce na danou věc nedopadá a za tarifní hodnotu věci je třeba považovat částku 50 000 Kč dle ust. § 9 odst. 4 písm. c) a. t., které odpovídá mimosmluvní odměna 3 100 Kč za jeden úkon právní služby zástupce žalobce ( § 7 bod 5. a. t.). V předmětném řízení pak zástupce žalobce učinil 4 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k vydání opisu, podal žalobu a vzal ji zpět. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že všechny tyto úkony právní služby je třeba podřadit pod § 11 odst. 1 a. t., tedy přiznat za ně nesníženou mimosmluvní odměnu, neboť předžalobní výzva není jednoduchou výzvu k plnění a zpětvzetí žaloby právní teorie a praxe považuje za úkon právní služby, který je podáním ve věci samé.10. Náklady řízení žalobce tvoří nevrácená část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměna za zastoupení advokátem ve výši 12 400 Kč, (viz předchozí odstavec), náhrada 4 režijních paušálů ve výši 1 200 Kč a náhrada 21 % DPH ve výši 2 856 Kč (z částky 13 600 Kč); celkem se jedná o částku 17 456 Kč.11. S ohledem na výše uvedené důvody odvolací soud změnil odvoláním napadený výrok III. usnesení soudu prvního stupně dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 17 456 Kč.12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. s tím, že v odvolacím řízení byl plně úspěšný žalobce. Náklady řízení žalobce tvoří odměna za zastoupení advokátem ve výši 1 550 Kč, a to za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. (podání odvolání proti nemeritornímu rozhodnutí) s odměnou sníženou o polovinu z částky 3 100 Kč, náhrada 1 režijního paušálu ve výši 300 Kč a náhrada 21 % DPH ve výši 388,50 Kč (z částky 1 850 Kč); celkem se jedná o částku 2 238,50 Kč, jež bude přiznána žalobci.