7 Cmo 313/2020-632 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci jako soud prvního stupně (dále též soud) napadeným usnesením rozhodl, že účastnici řízení, společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO advokáta B, , se sídlem , Adresa advokáta B, , se nepřiznává osvobození od soudního poplatku z podaného dovolání. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že účastnice řízení, společnost , Jméno advokáta B, ., ICO , IČO, , se sídlem , Adresa advokáta B, (dále též účastnice), se dovoláním ze dne 17. 4. 2019 domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2018, jednací číslo 7Cmo 89/2017-316, kterým bylo změněno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem — pobočky v Liberci ze dne 5. 10. 2016, jednací číslo 38 Cm 79/2015-219. Soud vyměřil účastnici soudní poplatek za podané dovolání ve výši 14 000 Kč. Účastnice podáním ze dne 24. 6. 2019 požádala o osvobození od soudního poplatku z dovolání, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků. Soud žádosti účastnice nevyhověl. Proti tomuto rozhodnutí podala účastnice odvolání, odvolací soud rozhodnutí soudu potvrdil. Soud opětovně vyzval účastnici k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání, účastnice znovu podala žádost o osvobození od soudních poplatků. Na výzvu soudu předložila Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech žadatele pro osvobození od soudních poplatků anebo ustanovení zástupce (dále též prohlášení), výpisy z účtu vedeného u , právnická osoba, . za období od 1. 10. 2019-31. 3. 2020 a výzvu ke splnění vymáhané povinnosti od soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Soud porovnal předmětné prohlášení s prohlášením předloženému soudu v předchozí žádosti o osvobození soudního poplatku a shledal rozdíl, a to ve vlastnictví , Anonymizováno, , r. v. 2007, vymožení pohledávky na společnosti , právnická osoba, ve výši 60 000 Kč a zrušení účtu č. , č. účtu, . Soud se zabýval pohyby na účtu společnosti vedeném u , právnická osoba, . a zjistil, že dne 21. 11. 2019 společnosti získala částku 90 750 Kč od společnosti , právnická osoba, , dne 22. 1. 2020 získala od soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, částku ve výši 16 962,30 Kč a dne 11. 2. 2020 získala od společnosti , právnická osoba, . částku ve výši 2 500 Kč a dne 26. 2. 2020 ve výši 5 000 Kč.2. Soud dospěl ke stejnému závěru, že poměry účastnice nejsou takové, aby nebyla schopná uhradit soudní poplatek ve výši 14 000 Kč. Dovodil, že skutečnost, že společnost disponuje s prostředky na svém účtu, i když konečný zůstatek účtu k poslednímu dni měsíce je bez zřetele k výši přijatých plateb minimální, neodůvodňuje přiznání poplatkové úlevy podle ustanovení § 138 občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.).3. Soud konstatoval, že povinnost hradit soudní poplatek je svou povahou daňovou povinností vůči státu nezávislou na osobě poplatníka a každý, kdo chce využít svého ústavního práva na soudní ochranu, musí počítat s tím, že realizace tohoto práva je spojena s určitými výdaji. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ust. § 11 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž v posuzované věci se o žádný z případů definovaných v tomto ustanovení nejedná. Konstatoval též, že smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu ust. § 138 občanského soudního řádu není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Osvobodit účastníka řízení od placení soudních poplatků lze proto jen tehdy, pokud doloží, že nemá žádnou rozumnou možnost, jak svou zákonnou poplatkovou povinnost splnit.4. Soud neshledal v celkové situaci společnosti žádné zvlášť závažné důvody, které by odůvodňovaly přiznání osvobození od soudního poplatku z dovolání v dikci ustanovení § 138 odst. 1 občanského soudního řádu, a rozhodl, jak uvedl ve výroku napadeného usnesení.5. Proti tomuto usnesení se účastnice odvolala. Uvedla zejména, že svou žádost odůvodnila nedostatkem finančních prostředků na zaplacení soudního poplatku, uvedla, že v současné době má majoritní společník příjem pouze z důchodu a minoritní společník je bez příjmů, přičemž, co se týče jejího návrhu, nejde o svévolné nebo bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, ale o správné posouzení věci. Odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, v němž Nejvyšší soud zdůraznil, že účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Uvedla též, že skutečnost tvrzenou soudem o získání částky ve výši 60 000 Kč a ve výši 90 750 Kč nelze brát tak, že tyto částky si mohla společnost ponechat pro svou potřebu, neboť je nucena hradit dlužné částky v souvislosti se svojí činností. Není možno brát v úvahu pouze příjmy, ale také výdaje nezbytně nutné. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal jí osvobození od soudního poplatku.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále o. s. ř.) v platném znění a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Ze spisu vyplynulo, že účastnice podala dne 17. 4. 2019 dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2018, č. j. 7Cmo 89/2017-316, kterým bylo změněno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 5. 10. 2016, č. j. 38 Cm 79/2015-219, že soud vyměřil účastnici soudní poplatek za dovolání ve výši 14 000 Kč. Účastnice podáním ze dne 24. 6. 2019 požádala o osvobození od soudního poplatku z dovolání, a to z důvodu nedostatku finančních prostředků. Soud žádosti účastnice nevyhověl. Proti tomuto rozhodnutí podala účastnice odvolání, odvolací soud rozhodnutí soudu potvrdil. Soud opětovně vyzval účastnici k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání, účastnice znovu podala žádost o osvobození od soudních poplatků a předložila prohlášení, výpisy z účtu vedeného u , právnická osoba, . za období od 1. 10. 2019-31. 3. 2020 a výzvu soudního exekutora. Soud zjistil, že předmětná žádost o osvobození soudního poplatku je založena na rozdílných skutečnostech, co se týče majetku účastnice, než žádost předchozí. Soud zjistil, že účastnice má na rozdíl od dříve posuzované majetkové situace účastnice ve vlastnictví automobil , Anonymizováno, , r. v. 2007, vymoženou pohledávku ve výši 60 000 Kč a že zrušila účet č. 2111359330/2700. Soud vycházel z pohybů na účtu účastnice vedeného u , právnická osoba, . a zjistil, že dne 21. 11. 2019 společnosti získala částku 90 750 Kč od společnosti , právnická osoba, , dne 22. 1. 2020 získala od soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, částku ve výši 16 962,30 Kč a dne 11. 2. 2020 získala od společnosti , právnická osoba, . částku ve výši 2 500 Kč a dne 26. 2. 2020 ve výši 5 000 Kč. Soud dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že společnost disponuje s prostředky na svém účtu, i když konečný zůstatek účtu k poslednímu dni měsíce je minimální, poměry účastnice nejsou takové, že by vedly k závěru, že účastnice není schopná uhradit soudní poplatek ve výši 14 000 Kč. Důvody pro přiznání poplatkové úlevy podle ustanovení § 138 občanského soudního řádu (dále též o. s. ř.) soud neshledal, předmětnou žádost proto zamítl.8. Podle § 138 odst. 1 občanského soudního řádu na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.9. Z uvedeného vyplývá, že smyslem osvobození od soudního poplatku je umožnit přístup k soudu účastníkům, jejichž majetkové a jiné osobní poměry neumožňují soudní poplatek zaplatit. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží mj. k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k povaze uplatněného nároku, k tomu, zda žadatel úplně a pravdivě vylíčil své majetkové poměry.10. Odvolací soud dospěl k závěru, že z účastnicí uváděných skutečností a předložených důkazů nelze dospět k závěru, že účastnice prokázala, že by jí v důsledku jejích majetkových poměrů bylo znemožněno uplatnit její právo. Účastnice je právnickou osobou, která disponuje hmotným majetkem i finančními prostředky. Z uvedených tvrzení účastnice a zjištěných skutečností nelze učinit závěr, že účastnice je nemajetná a že nemá žádnou rozumnou možnost, jak svou zákonnou poplatkovou povinnost splnit.11. Skutečnost, že účastnice nedisponuje v současné době dostatkem finančních prostředků na úhradu soudního poplatku za dovolání, nesvědčí o tom, že není schopna soudní poplatek zaplatit.12. Správný je závěr soudu, že není na místě osvobodit účastnici od soudního poplatku, byť částečně.13. Odvolací soud se tedy plně ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a plně odkazuje na odůvodnění napadené