7 Cmo 319/2019-102 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že účastnici bude Českou republikou do 30 dní po právní moci tohoto usnesení vrácen soudní poplatek ve výši 2 000 Kč z účtu zdejšího soudu.2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že usnesením ze dne 26.8.2019, č.j. 77 Cm 96/2017-70, vyzval účastnici k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti jeho usnesení ze dne 23. 7. 2019, č. j. 77 Cm 96/2017-57, ve výši 2 000 Kč do 15 dnů od doručení usnesení a poučil ji o následcích nezaplacení poplatku, a to zastavení řízení s tím, že po marném uplynutí lhůty se k zaplacení poplatku nepřihlíží. Právní zástupce účastnice usnesení převzal dne 17. 9. 2019. Protože poplatek z odvolání nebyl zaplacen ve lhůtě do 2. 10. 2019, soud usnesením ze dne 16.10.2019 , č.j. 77 Cm 96/2017-72, řízení o odvolání účastnice zastavil. Usnesení převzal zástupce účastnice dne 12. 11. 2019. Dle výpisu z banky soudu byla dne 26. 11. 2019 poukázána účastnicí částka 2 000 Kč. Protože se k poplatku zaplacenému po lhůtě nepřihlíží, rozhodl soud o jeho vrácení ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení dle § 10 odst. 1 a 10a odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.3. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala účastnice, která namítala, že se proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.10.2019, č.j. 77 Cm 96/2017-72, o zastavení odvolacího řízení, odvolala, a proto je usnesení soudu prvního stupně o vrácení soudního poplatku zjevně předčasné a navrhla je zrušit.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle ust. § 10 odst. 1 věta první zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Podle ust. § 10a odst. 1 téhož zákona je-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.6. Odvolacímu soudu je z jeho činnosti známo, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. července 2020, č.j. 7 Cmo 318/2019-96, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16.10.2019, č.j. 77 Cm 96/2017-72, kterým bylo řízení o odvolání účastnice do jeho usnesení č. j. 77 Cm 96/2017-57 ze dne 23. 7. 2019 pro nezaplacení soudního poplatku z odvolání zastaveno, potvrdil. Ve svém rozhodnutí stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že účastnice přes řádnou výzvu soudu nezaplatila soudní poplatek ve lhůtě dle ust. § 9 odst. 1 věta první zák. o soudních poplatcích, tj. do 2. 10. 2019, a lhůta pro jeho zaplacení tak marně uplynula (odstavec 10 usnesení), a že ani nenastaly skutečnosti předpokládané v ust. § 9 odst. 4 zák. téhož zákony, pro které soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastaví (odstavec 11 usnesení). Usnesení nabylo právní moci dne 28. 7. 2020 doručením účastníkům, a tímto dnem nabylo právní moci i rozhodnutí soudu prvního stupně.7. Pro rozhodnutí soudu je podle ust. § 167 odst. 2 a ust. § 154 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst.3 z. ř. s.), které se vztahuje i na odvolací řízení (§ 211 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst.3 z. ř. s.), rozhodující stav ke dni vyhlášení (vydání) jeho rozhodnutí.8. Odvolací soud dospěl k závěru, že ke dni rozhodnutí odvolacího soudu je rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za odvolání v právní moci a námitka odvolatelky o předčasnosti vydání napadeného usnesení soudem prvního stupně, není proto již důvodná. Lze tak uzavřít, že soudní poplatek za odvolání zaplacený účastnicí dne 29. 11. 2019 byl zaplacen bez zákonného podkladu, pročež jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí soudu o jeho vrácení dle ust. § 10 odst. 1 zák. o soudních poplatcích a správně je i určena lhůta 30 dnů pro jeho vrácení dle ust. § 10a odst. 1 téhož zákona.9. Vzhledem k uvedenému odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné.