7 Cmo 56/2019-41 — Vrchní soud v Praze

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Řízení se zastavuje.“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.“ (výrok II.) a „Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.210 Kč ….“ (výrok III.). V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že žalobce se žalobou ze dne 20. 7. 2018, doručenou původně Okresnímu soudu v , Anonymizováno, domáhá zaplacení částky 44 190 Kč z titulu nezaplacené kupní ceny dle smlouvy o převodu „obchodního“ podílu uzavřené mezi účastníky dne 15. 7. 2015. Dále soud uvedl, že ve stejný den byla podána žalobcem totožná žaloba, vedená soudem pod sp.zn. 13 Cm 24/2019 s tím, že ve věci 13 Cm 24/2019 je nařízeno jednání. Dále jen citoval ustanovení § 103 o. s. ř. s tím, že k podmínkám řízení patří požadavek, aby v téže věci neprobíhalo u soudu jiné řízení, jak plyne z § 83 o. s. ř. Uzavřel, že v předmětné věci bylo zahájeno „zcela totožné řízení zcela totožnou žalobou, účastníky řízení,“ ve věci je nařízeno jednání a je zde překážka zahájeného řízení v téže věci, proto řízení zastavil.Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce včasné odvolání. Zdůraznil, že v žalobě vedené pod sp.zn. 13 Cm 24/2019 je žalobcem , Anonymizováno, , jejímž zmocněncem je , Anonymizováno, s tím, že jde o samostatnou žalobu. Navrhl, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení a nařídil v dané věci jednání.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.Dle § 83 odst. 1 o. s. ř. „Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.“Překážka věci zahájené (litispendence) brání tomu, aby o téže věci probíhalo více než jedno řízení. Totožnost věci je určena stejným předmětem řízení a stejnými účastníky řízení. Ke stejným závěrům ostatně dochází i komentářová literatura - viz komentář k § 83 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016.Ve věci posuzované odvolacím soudem pod sp.zn. 7 Cmo 56/2019, jež je vedená Krajským soudem v Českých Budějovicích coby soudem prvního stupně pod sp.zn. 13 Cm 23/2019, jsou účastníky řízení , Anonymizováno, , nar. , datum narození, , bytem , adresa, coby žalobce a , Anonymizováno, jako žalovaný. Ve věci vedené týmž soudem prvního stupně pod sp.zn. 13 Cm 24/2019 jsou účastníky řízení , Anonymizováno, , r.č. , RČ, , bytem , adresa, (zastoupená , Anonymizováno, ) coby žalobkyně a , Anonymizováno, jako žalovaný. Z uvedeného vyplývá, že v řízení vedeném soudem prvního stupně pod sp.zn. 13 Cm 23/2019 (a nyní posuzovaném odvolacím soudem) je žalobcem zcela jiná osoba, a to , Anonymizováno, , než v řízení vedeném týmž soudem prvního stupně pod sp.zn. 13 Cm 24/2019, v němž je žalobkyní , Anonymizováno, . Nejsou-li v obou projednávaných věcích totožní účastnící řízení, tak jako je tomu v nyní posuzované věci, nemůže být dána překážka litispendence ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř., a tedy ani důvod pro zastavení řízení. Posouzení věci soudem prvního stupně bylo proto správné.Z výše uvedeného důvodu odvolací soud usnesení soudu prvního stupně dle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.