12 Cmo 173/2021-173 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zastavil soud prvního stupně odvolací řízení a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění uvedl, že oba žalovaní podali proti rozsudku ze dne 26. 8. 2020, č. j. 40 Cm 30/2020-107 odolání. Poté, co byli vyzváni k úhradě soudního poplatku, požádali o osvobození od jeho placení, které jim nebylo přiznáno. Soudní poplatek z odvolání žádný ze žalovaných nezaplatil ani poté, co byli k jeho úhradě opětovně vyzváni (výzva jim byla doručena dne 26. 4. 2021), a proto soud odvolací řízení zastavil (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen ZoSP). O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.2. Žalovaní napadli usnesení včasným odvoláním, v němž navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení s tím, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Postup soudu prvního stupně nebyl v souladu s platnou právní úpravou. Žalovaní se cítí být poškozeni na svých procesních právech, neboť jsou bezprostředně ohroženi výkonem rozhodnutí.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, odvolání žalovaných není důvodné.4. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaní napadli rozsudek ze dne 26. 8. 2020, č. j. 40 Cm 30/2020-107 včasným odvoláním. Usnesením ze dne 10. 2. 2021, č. j. 40 Cm 30/2020-133, které bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2021, č. j. 12 Cmo 65/2021-157, nebylo žalovaným přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usneseními ze dne 23. 4. 2021, č. j. 40 Cm 30/2020-165 a č. j. 40 Cm 30/2020-166, která byla žalovaným, resp. jejich právní zástupkyni doručena dne 26. 4. 2021, byl každý ze žalovaných vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 279 753 Kč ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení, za současného poučení o zastavení odvolacího řízení v případě nezaplacení soudního poplatku ve lhůtě soudem určené.5. Poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, vzniká podáním odvolání, přičemž poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 4 odst. 1 písm. b) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 ZoSP). Z citovaných ustanovení pro žalované vyplývala povinnost zaplatit soudní poplatek již v okamžiku, kdy odvolání proti rozsudku podali, tj. dne 28. 9. 2020. Vzhledem k tomu, že svou poplatkovou povinnost nesplnili, byli soudem usnesením ze dne 23. 4. 2021 vyzváni k úhradě soudního poplatku za odvolání ve výši 279 753 Kč (každý z nich) ve lhůtě patnácti dnů od doručení výzvy za současného poučení o následcích nesplnění výzvy spočívající v zastavení odvolacího řízení. Touto výzvou tak byla žalovaným v podstatě poskytnuta další lhůta k zaplacení soudního poplatku. Žalovaní ani v této dodatečné lhůtě soudní poplatek nezaplatili a vyvolali tak nedostatek podmínky řízení, které bylo poté soudem prvního stupně v souladu se zákonem zastaveno (§ 9 odst. 1 zákona č. 549/1991, o soudních poplatcích).6. K výhradě žalovaných o jejich bezprostředním ohrožení výkonem rozhodnutí lze pouze uvést, že výkon rozhodnutí ukládající splnění povinnosti je zákonem aprobovaným následkem neochoty dlužníků plnit své povinnost uložené jim pravomocným rozhodnutím dobrovolně. Možný budoucí výkon rozhodnutí tak lze stěží považovat za poškození procesních práv účastníka.7. S ohledem na shora uvedené shledal odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně věcně správným a podle ustanovení § 219 o. s. ř. jej potvrdil.8. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. a žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal, když žalovaní nebyli v odvolacím řízení úspěšní a úspěšnému žalobci žádné náklady nevznikly.