12 Cmo 233/2021-117 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalovaný podal odvolání proti rozsudku ze dne 1. 6. 2021, č. j. 7 Cm 28/2021-58 a poté, co byl vyzván k zaplacení poplatku za odvolání ve výši 165 858 Kč, sdělil, že již v odvolání ze dne 20. 7. 2021 požádal o osvobození od soudních poplatků a nyní žádá o zaslání formuláře k prokázání důvodů. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“) soud prvního stupně zjistil, že žalovaný žije ve společné domácnosti s manželkou a dcerou, je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, . jako vedoucí technického úseku s čistým měsíčním výdělkem ve výši 36 713 Kč. Manželka žalovaného je zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, , s průměrným měsíčním příjmem ve výši 19 213 Kč. Vlastní 6/8 rodinného domu v , adresa, . Žalovaný hradí soudem určené výživné na syna ve výši 2 500 Kč, vlastní pouze motocykl , Anonymizováno, z roku 1998. Své výdaje žalovaný žádným způsobem nevyčíslil a žádné další údaje v Prohlášení neuvedl.2. S poukazem na podmínky poplatkové moderace upravené ustanovením § 138 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně předně zdůraznil, že žalovaný nesplnil jeden ze základních předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, jímž je úplné a pravdivé vylíčení majetkových poměrů, neboť neuvedl všechny rozhodné skutečnosti a nepředložil všechny potřebné listiny. Ač k tomu byl výslovně vyzván, nedoložil zejména výpisy ze svých bankovních účtů za období posledních šesti měsíců, ani nesdělil, že žádný takový účet nevlastní. Nedoložil dále ani výpis z katastru nemovitostí, ačkoliv se může jednat o majetek značné hodnoty. Doloženo nebylo ani placení výživného a s ohledem na absenci jakýchkoliv přehledů o finančních tocích v domácnosti žalovaného tuto povinnost nelze vyčíst ani z něj. Soud si tak nemohl udělat ucelenou představu o majetkové situaci žalovaného. Uvedl dále, že žalovaný disponuje nadprůměrným příjmem, rovněž jeho manželka má příjem a současně vlastní ¾ rodinného domu (byť ani její příjem, ani její vlastnictví nemovitosti nebyly nijak doloženy). Žalovaný tak není osobou nemajetnou. Ani v případě, že by předložil všechny vyžadované písemnosti, by proto nesplňoval podmínky pro osvobození od soudního poplatku, když jeho domácnost má čistý měsíční příjem přes 55 000 Kč. Nebylo uvedeno, že by žalovaný s rodinou bydleli v nájmu, s ohledem na adresu nemovitosti manželky žalovaného lze předpokládat, že žalovaný žije v témže rodinném domě a jeho měsíční příjmy a výdaje by mu měly umožňovat obstarat si finance potřebné k uhrazení poplatku. Institut osvobození od soudního poplatku je zjevně míněn pro úlevu osob ve výrazně horší finanční situaci, než v níž se nachází žalovaný, který rovněž neprokázal, že by se do situace, kdy údajně není schopen uhradit soudní poplatek, dostal z důvodů nezávislých na jeho jednání. Soud proto jeho žádosti nevyhověl.3. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že mu bude osvobození od placení soudního poplatku za odvolání přiznáno. Uvedl, že se soudem prvního stupně je třeba souhlasit potud, že účelem institutu osvobození od soudních poplatků je umožnit projednání věci před soudem i tomu, komu by jinak jeho majetková situace neumožnila zaplatit soudní poplatek. V této souvislosti nelze ovšem souhlasit s tím, že při hodnocení majetkové situace dlužníka nelze přihlížet k jeho dalším věřitelům. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že rodina žalovaného má měsíční příjem kolem 55 000 Kč, nevyvodil však z tohoto závěru správné závěry právní. Při této výši rodinného příjmu by to znamenalo, že vyměřený soudní poplatek činí více než trojnásobek příjmu celé rodiny, z něhož musí daná rodina také ještě žít a nemůže jej využít pouze na zaplacení poplatku. Z prostého porovnání výše soudního poplatku a příjmových možností rodiny žalovaného tak nelze než dojít k závěru, že žalovanému příjmové možnosti úhradu soudního poplatku neumožňují a v případě jeho neosvobození by mu byla odepřena možnost přezkumu napadeného rozhodnutí odvolacím soudem. Soud prvního stupně sice uvedl, že i kdyby žalovaný předložil všechny potřebné podklady, byla by jeho žádost stejně zamítnuta, i tak žalovaný do spisu předloží doklady, jejichž vyžádání ze strany soudu přehlédl.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tímto účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.6. Pokud jde o úspěšnost odvolání žalovaného proti rozsudku, odvolací soud konstatuje, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, je objektivně přípustné a na základě uváděných odvolacích důvodů nelze uzavřít, že obrana žalovaného je zjevně bezúspěšná. Aniž by v tomto stadiu odvolacího řízení bylo možno jakkoliv předjímat jeho výsledek, lze tedy výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedené žádosti považovat tento předpoklad za splněný.7. Při posouzení poměrů žalovaného vyšel odvolací soud ze zjištění, která učinil soud prvního stupně z Prohlášení, předloženého žalovaným. Vyplývá z nich, že žalovaný je ženatý, žije ve společné domácnosti s manželkou a nezletilou dcerou, která je na něm finančně závislá, je zaměstnán jako vedoucí technického úseku ve společnosti , právnická osoba, . s průměrným měsíčním čistým výdělkem za 2. kalendářní čtvrtletí 2021 ve výši 36 713 Kč, nemá žádný jiný příjem z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání, z hmotného a sociálního zabezpečení ani z jiných zdrojů, vlastní motocykl , Anonymizováno, , r. v. 1998 neznámé hodnoty, jeho manželka je zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, s průměrnou čistou měsíční mzdou ve výši 19 213 Kč a vlastní 6/8 rodinného domu v obci , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , o jehož hodnotě ani způsobu využití není nic známo. Žalovaný v Prohlášení rovněž uvedl, že má soudem stanovenou vyživovací povinnost k synovi , Anonymizováno, ve výši 2 500 Kč měsíčně, nemá žádné dluhy, půjčky ani výdaje. Žádné ze shora uvedených tvrzení s výjimkou údaje o výši příjmu z pracovního poměru a tvrzení o vlastnictví motorového vozidla žalovaný ničím nedoložil.8. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků zdůraznil Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 17. července 2017, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 i v celé řadě svých dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud opakovaně akcentoval povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (srov. např. usnesení ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaný v posuzované věci evidentně nesplnil, když o svých příjmových a majetkových poměrech poskytl pouze kusé informace, které navíc (s výjimkou výše uvedenou) ničím nedoložil a na výzvu soudu prvního stupně k předložení listin uvedených v usnesení ze dne 1. září 2021, č. j. 7 Cm 28/2021-81 nijak nereagoval. Za této situace je nutno přisvědčit závěru soudu prvního stupně, že žalovaný neprokázal, že jeho poměry odůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků.9. Teprve v odvolacím řízení předložil žalovaný kopii mediační dohody, v níž absentuje datum jejího uzavření a z níž vyplývá, že žalovaný se dohodl s , Anonymizováno, o tom, že mu bude měsíčně zasílat částku 5 000 Kč, která bude prioritně využita na úhradu školného na vysoké škole. Doloženy byly dále výpisy z účtu žalovaného č. , Anonymizováno, u , právnická osoba, . za období od května do října 2021, z nichž vyplývá, že v měsíci květnu 2021 byla na uvedený účet připsána částka 64 955 Kč a odepsána částka 66 650,91 Kč, v červnu byla připsána částka 126 832,84 Kč a odepsána částka 133 534,95 Kč, v červenci byla připsána částka 290 750 Kč a odepsána částka 292 282,97 Kč, v srpnu byla připsána částka 153 187 Kč a odepsána částka 145 508,18 Kč, v září byla připsána částka 157 854 Kč a odepsána částka 86 972,38 Kč a v říjnu byla připsána částka 129 242 Kč a odepsána částka 203 292,59 Kč. Z uvedených zjištění předně vyplývá, že tvrzení žalovaného, že jediným zdrojem jeho příjmu je mzda ve výši 36 713 Kč měsíčně, je zjevně nepravdivé. Podle předložených výpisů žalovaný nepravidelně vkládá na svůj účet hotovost v různé výši (např. dne 21. 6. 2021 částku 20 000 Kč, dne 22. 6. 2021 částku 20 000 Kč, dne 27. 7. 2021 částku 108 000 Kč, aj.), o