12 Cmo 234/2021-74 — Vrchní soud v Praze

1. Citovaným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze. V odůvodnění uvedl, že ve včasných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu vznesl žalovaný č. 2 námitku věcné a místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze s odůvodněním, že žalobcem předložená směnka není směnkou, a proto předmětem řízení nemohou být práva ze směnky vyplývající. Příslušným by měl být soud, jehož obvodu má žalovaný bydliště. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 7. 2021, č. j. Ncp 473/2021-56 bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. Dále soud postupoval podle § 11 odst. 1, § 84, § 85 a § 85a o. s. ř. Vedle obecného soudu žalovaného je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru. Z textu směnečné listiny vyplývá, že platební místo je na adrese , adresa, . Městský soud v Praze, u něhož byla žaloba podána, je tak soudem místně příslušným. Podle § 105 odst. 4 o. s. ř. proto soud námitku místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze zamítl.2. Žalovaní č. 1 a č. 2 podali proti usnesení včasné odvolání a navrhli, aby jej odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Trvají na tom, že Městský soud v Praze není věcně ani místně příslušným soudem. Příslušným je okresní soud, v jehož obvodu má žalovaný účastník bydliště, potažmo sídlo. Žalobci je dáno na výběr, zda si zvolí obecný soud žalovaného č. 1 nebo žalovaného č. 2, jelikož jsou příslušné dva soudy. Je třeba uvážit, že pro fyzickou osobu na straně žalované je nákladné se osobně účastnit jednání v Praze. Žalovaná společnost je nucena ukončit činnost a vstoupit do likvidace. Proto by měl být místně příslušným obecný soud žalovaného č. 2.3. Žalobce ve vyjádření navrhl usnesení potvrdit. Uvedl, že jde o obstrukční taktiku, kdy uplatněné námitky nejsou vzhledem ke znění zákona způsobilé vést k závěru o místní nepříslušnosti Městského soudu v Praze.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle ustanovení § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a dospěl k závěru, že žalovaný č. 1 není osobou oprávněnou podat odvolání a odvolání žalovaného č. 2 není nedůvodné.5. Odvolací soud konstatuje, že podle platné právní úpravy jsou k podání odvolání subjektivně legitimováni především účastníci řízení, jimž nebylo rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno, případně jim byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jejich právech (§ 201 o. s. ř.). Právo podat odvolání je vázáno na to, že napadené rozhodnutí určitým způsobem negativně zasáhlo do práv či oprávněných zájmů odvolatele. V poměrech posuzované věci je však nutno konstatovat, že usnesením bylo rozhodováno o námitce místní nepříslušnosti vznesené žalovaným č. 2, a proto nemohlo mít na sféru práv žalovaného č. 1 naprosto žádný dopad. Žalovaný č. 1 námitku místní nepříslušnosti nevznesl. Odvolací soud z tohoto důvodu odvolání žalovaného č. 1 podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl, neboť bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou.6. Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Podle § 85a o. s. ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Podle § 87 písm. e) o. s. ř. je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v § 85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.7. Předně je třeba říci, že názor žalovaného č. 2, který nepovažuje Městský soud v Praze za věcně příslušný, je irelevantní za situace, kdy Vrchním soudem v Praze ze dne 19. 7. 2021, č. j. Ncp 473/2021-56 bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy. Směnka, kterou žalobce předložil v prvopise, je splatná v , adresa, ). Městský soud v Praze je tudíž soudem místně příslušným podle § 87 písm. e) o. s. ř. (v jeho obvodu je platební místo). V případě dvou v úvahu přicházejících místně příslušných soudů (místní příslušnost obecného soudu kteréhokoliv ze žalovaných nebo místní příslušnost na výběr daná), je výhradně na žalobci, který z nich zvolí. Pokud žalobce podal žalobu u Městského soudu v Praze, nelze jeho postupu nic vytknout. Otázka určení místní příslušnosti je otázkou výhradně procesní, při jejímž hodnocení vychází soud pouze z ustanovení občanského soudního řádu upravujících místní příslušnost. Otázka posouzení platnosti směnky je naproti tomu otázkou výhradně hmotněprávní a její zodpovězení je pro určení místní příslušnosti zcela irelevantní. Závěr o tom, zda směnka obsahuje veškeré zákonem vyžadované náležitosti, bude moci soud prvního stupně přijmout až poté, co provede dokazování a učiní skutková zjištění.8. Na určení místní příslušnosti je pak zcela bez vlivu i to, jaký soud by byl pro žalovaného č. 2 z ekonomického pohledu nejlépe dostupný.9. Z důvodů shora uvedených nelze považovat námitku místní nepříslušnosti vznesenou žalovaným č. 2 za důvodnou a soud prvního stupně ji správně zamítl. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil ve správném znění tak, jak je shora v bodě I. výroku uvedeno.10. V rozhodnutí o věci samé rozhodne soud prvního stupně i o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení.