14 Cmo 131/2021-180 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci v záhlaví uvedeným usnesením nepřiznal navrhovatelce osvobození od soudních poplatků.2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že se navrhovatelce , Anonymizováno, /dále též jen „společnost“/ nepodařilo věrohodným způsobem prokázat důvody pro osvobození od poplatkové povinnosti. Z předloženého „Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech a dalších rozhodných skutečnostech žadatele pro osvobození od soudních poplatků anebo ustanovení zástupce“ /dále jen „prohlášení“/ vyplývá, že navrhovatelka neměla za poslední tři zdaňovací období žádný příjem, nemá žádný nemovitý nebo movitý majetek, na bankovních účtech má nulový zůstatek a nemá ani pohledávky větší hodnoty. V prohlášení navrhovatelka uvedla, že má dlouhodobé finanční problémy a z předložených daňových přiznání za roky 2018, 2019 a 2020 se podává, že výsledky hospodaření společnosti, celková aktiva i pasiva jsou nulová. To nasvědčuje tomu, že společnost nemá žádný majetek a má dlouhodobé finanční potíže. Je proto zarážející, že již déle než rok využívá služeb advokáta. Navíc z předložených přiznání k dani z příjmů a zejména z účetních závěrek nelze učinit závěr o její skutečné majetkové situaci, neboť neobsahují žádné podrobnější údaje. Současně je z návrhu ve věci samé patrné, že se fakticky jedná o zájem jednatelky o vlastní výmaz, což by vedlo k tomu, že by společnost zůstala bez statutárního orgánu. S vysokou pravděpodobností by následovalo její zrušení s likvidací na náklady státu. Špatnou finanční situaci společnosti zapříčinila právě její jednatelka v průběhu výkonu své funkce, když společnost nejméně tři roky neprovozuje žádnou činnost a jednatelka namísto kroků vedoucích k vyřešení této situace na funkci rezignovala, a to v době, která pro společnost není příznivá. Jednatelka měla podat návrh sama za sebe, a to i s požadavkem na náhradu nákladů řízení za předpokladu, že společníci na její podněty nereagují. Majetkové poměry jednatelky, zda je či není schopna uhradit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, návrh neřeší.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že navrhovatelce osvobození od soudních poplatků přizná.4. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že z předložených listin odůvodňujících vyhovění návrhu soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí založil na celé řadě nepodložených předpokladů. Odvolatelka je sice právně zastoupená, ale plná moc advokáta ještě sama o sobě není důkazem o uzavřené smlouvě o poskytování právních služeb. Soud prvního stupně musí být zřejmé, že poskytování právních služeb netrvá rok a právo na právní pomoc má každý bez ohledu na majetkovou situaci. K výkonu funkce jednatele nelze nikoho nutit, jednatelka z funkce řádně odstoupila, tuto skutečnost společníkům společnosti oznámila, a je třeba tuto změnu zapsat do obchodního rejstříku. Odstoupení jednatelky z funkce není pro společníky překvapivé, a pokud společníci zvolí jednatelem společnosti jinou osobu, nebude likvidace společnosti nutná. Současně se odvolatelka ohrazuje proti závěru soudu prvního stupně, že to byla právě jednatelka, která zapříčinila finanční potíže společnosti, to odvolatelka považuje za nepodložené tvrzení a poukazuje na skutečnost, že společnost se již v nepříznivé situaci nacházela v době, kdy jí funkce jednatelky vznikla. Následně došlo k vyřešení soudních sporů a stabilizaci společnosti. Fakticky neexistuje doba, která by byla pro odstoupení jednatele pro společnost příznivá, pokud ale k odstoupení dojde, nelze je přehlížet. Rozhodnutí o případné likvidaci společnosti spadá do působnosti valné hromady. K podání návrhu na zápis řešené změny do obchodního rejstříku byla povinna v první řadě právě společnost, jak vyplývá z § 11 ve spojení s § 42 a § 47 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů /dále jen „z. v. r.“/. Zkoumání majetkových poměrů jednatelky je nad rámec posuzování žádosti společnosti o osvobození od soudních poplatků.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Podle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.7. Předpokladem pro osvobození od placení soudních poplatků dle shora citovaného § 138 odst. 1 o. s. ř. je splnění tří kumulativních podmínek. Účastník řízení musí o osvobození od soudních poplatků požádat, zároveň musí doložit poměry, z nichž nárok na osvobození od soudních poplatků dovozuje, a nesmí se jednat o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.8. Podle právě citovaného § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu přiznat osvobození od soudních poplatků i účastníku řízení, kterým je právnická osoba (viz např. usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 1998, sp. zn. 15 Co 539/98, uveřejněné pod číslem 61/99 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). U právnických osob, které jsou podnikateli, soud bere v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku a platební (ne)schopnost; současně je nezbytné přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavují majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. března 1997, sp. zn. 11 Cmo 18/97, uveřejněné pod číslem 6/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).9. Odvolací soud má v této fázi řízení za to, že v nadepsané věci nejde o svévolné uplatňování práva, neboť povinnost společnosti k podání návrhu vyplývá z odvolatelkou příhodně zmiňované právní úpravy. Nejde ani o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. O takový případ by se jednalo tehdy, pokud by již ze samotných údajů uvedených v návrhu nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bylo bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ovšem tak tomu v daném případě není. Nedojde-li k odmítnutí návrhu dle § 86 a násl. z. v. r., pak bude teprve v rámci přezkumu návrhu na zápis dle § 90 a násl. z. v. r. možné učinit jednoznačný závěr o tom, zda k zápisu navržená změna vyplývá z odvolatelkou doložených listin, zda byly splněny podmínky pro rezignaci jednatelky dle § 59 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném do 31. prosince 2020.10. Odvolatelka o osvobození od soudních poplatků požádala podáním ze dne 25. března 2021. V žádosti nejprve popsala situaci vedoucí k odstoupení jednatelky z funkce (nedostatek součinnosti ke zvolení nového jednatele ze strany společníků, a že jí za výkon funkce není vyplácena žádná odměna), dále odkázala na podaný návrh ve věci samé a závěrem se vyjádřila k nepříznivé finanční situaci společnosti. Navrhovatelka uvedla, že společnost má dlouhodobě finanční potíže, má dluhy a na její majetek je vedena exekuce, přičemž společnost nemá žádný movitý ani nemovitý majetek, a ani nemá jakékoli prostředky, ze kterých by bylo možné soudní poplatek uhradit; stejné skutečnosti uvedla rovněž v předloženém prohlášení ze dne 30. března 2021.11. Při hodnocení majetkových poměrů navrhovatelky odvolací soud vyšel předně z účetních závěrek navrhovatelky za roky 2018, 2019 a 2020, z nichž se i přes jejich dílčí neúplnost podává, že společnost dlouhodobě nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost, nemá žádné zaměstnance, nevykazuje peněžní prostředky uložené na bankovních účtech ani v hotovosti a nevlastní žádný nemovitý ani movitý majetek. Odvolací soud rovněž zohlednil dluh navrhovatelky v částce 19 716,89 Kč vyplývající z vykonatelného rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne 2. srpna 2018, č. j. 14 C 89/2018-21, který je vymáhán v rámci exekuce. Spekulativní převod majetku společnosti ve shora uvedeném smyslu z předložených listin nevyplývá. Existence právního zastoupení navrhovatelky ještě neznamená, že by případné náklady s tím spojené byly nutně hrazené právě z prostředků společnosti. A odvolatelce je třeba přisvědčit v tom, že zkoumání majetkových poměrů odstoupivší jednatelky je nad rámec posuzová