14 Cmo 344/2020-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zápis změny do obchodního rejstříku spočívající ve výmazu společníka , Anonymizováno, a zápisu , Anonymizováno, , svěřenského správce jednajícího na účet právnické osoby Svěřenský fond , Anonymizováno, , svěřenský fond (dále jen „svěřenský fond“) do angažmá společníka společnosti (výrok I.)a současně rozhodl o tom, že navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).2. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že se navrhovatelka návrhem došlým soudu prvního stupně dne 21. září 2020 domáhala výmazu společníka , Anonymizováno, a zápisu, Anonymizováno, , svěřenského správce jednajícího na účet právnické osoby Svěřenský fond , Anonymizováno, do angažmá společníka společnosti , Anonymizováno, . (dále jen „společnost“). Soud prvního stupně podaný návrh zamítl, neboť na základě předložených listina skutkových zjištění nebyl s dostatečnou právní jistotou schopen určit stav ve společnosti. Soud prvního stupně s odkazem na § 90 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“) uvedl, že k zápisu navrhované skutečnosti nevyplývají z předložených listin, neboť pro zápis změny společníka je nejprve třeba vyřešit otázku určení práva k podílu ve společnosti. K návrhu na zápis změn navrhovatelka předložila smlouvu o svěření majetku svěřenskému správci a prohlášení správce včetně souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku. Byť při uplatňování zásad řízení před rejstříkovým soudem převládá formální a evidenční přístup nad věcným přezkumem skutečného a právního stavu, nemůže se rejstříkový soud zcela vyhnout posouzení, zda k právnímu jednání nebo skutečnosti platně a účinně došlo. Pozornosti rejstříkového soudu totiž neunikla skutečnost, že dne 20. července 2020 došlo do rejstříkového spisu podání, Anonymizováno, , právního zástupce společnosti a společníků (zároveň též jednatelů společnosti) , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , v němž všichni účastníci žádali, aby soud neprováděl změny spočívající ve výmazu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, z funkce jednatelůa společníků společnosti. V předmětném podání účastníci uvádějí, že ze strany , Anonymizováno, byla dne 9. dubna 2020 vyvinuta snaha k neoprávněnému převzetí společnosti formou odvolání daru, přičemž odvolanými dary měly být právě obchodní podíly obou jmenovaných společníků. Jelikož však oba společníci vyjádřili svůj nesouhlas s odvoláním daru a s údajnými důvody, které měly být hybnou silou neoprávněné snahy , Anonymizováno, o převzetí společnosti, zůstává tak oprávněnost odvolání daru otázkou spornou a nevyjasněnou. Dne 28. července 2020 mělo na základě rozhodnutí jediného společníka , Anonymizováno, v působnosti valné hromady dojít v důsledku odvolání daru k odvolání , Anonymizováno, a , Anonymizováno, z funkcí jednatelů společnosti. Na základě zápisu notářem provedeným dnem 16. září 2020 je v současné době ve veřejném rejstříku zapsán jako jediný společník společnosti , Anonymizováno, a jednatelem společnosti se stala právnická osoba , Anonymizováno, Ač samotné odstoupení od smlouvyo převodu podílu nebo odvolání daru v případě, kdy k převodu podílu došlo darovací smlouvou, není právním jednáním, které postačuje k zápisu příslušné změny vlastnického práva k podíluv korporaci, přesto změnu vlastnického práva notář zapsal. Usnesením ze dne 14. září 2020,č. j. 2 Nc 1296/2020-16, rozhodl Městský soud v Praze o nařízení předběžného opatření, které , Anonymizováno, ukládá zdržet se toho, aby rozhodoval jako jediný společník společnosti , Anonymizováno, v působnosti valné hromady, a zdržet se rovněž toho, aby přímo či prostřednictvím svého zástupce společnost zastupoval. Obchodní rejstřík sice nemá informaceo tom, zda usnesení o nařízení předběžného opatření bylo v době provedení zápisu změny notářem vykonatelné, nicméně rejstříkovému soudu je však známo, že , Anonymizováno, podal dne 15. srpna 2020 dvě žaloby proti oběma společníkům na určení vlastnického práva k podílu ve společnosti , Anonymizováno, .; věci jsou vedené pod sp. zn. 75 Cm 128/2020a 80 Cm 128/2020. Aniž by existoval jakýkoli legitimní právní titul opravňující změnit vlastnické právo ve společnosti, převzal , Anonymizováno, obchodní korporaci prostřednictvím přímého zápisu změny, které do veřejného rejstříku provedl notář. Soud prvního stupně tedy na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že navrhovatelkou předložená smlouva o svěření majetku svěřenskému správci vyvolává pochybnosti o tom, zda k předmětnému jednání došlo v souladu se zákonem a s dobrými mravy, a není tedy postaveno na jisto, kdo je vlastníkem obchodního podílu.3. Z výše uvedených důvodů se rejstříkovému soudu jeví sporné, zda zápis v obchodním rejstříkua skutečný stav jsou ve shodě; k objasnění sporných skutečnosti bude třeba provést dokazování, k němuž v rejstříkovém řízení není dán prostor. Soud prvního stupně proto podaný návrh zamítl, neboť na základě předložených listin a skutkových zjištění nebyl s dostatečnou právní jistotou schopen určit stav ve společnosti.4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, navrhujíc, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že provede zápis změn do obchodního rejstříku spočívající ve výmazu společníka , Anonymizováno, a zápisu , tituly před jménem, Daniela Teleckého, svěřenského správce jednajícího na účet svěřenského fondu do angažmá společníka společnosti.5. Odvolatelka má za to, že závěry soudu prvního stupně v napadeném usnesení si vzájemně odporují a že soud prvního stupně posuzuje skutečnosti, které mu jednak posuzovat nepřísluší, jednak prostřednictvím vyšší soudní úřednice, jejíž vzdělání neumožňuje zásadní skutečnosti posoudit a ve věci správně rozhodnout. Současně má odvolatelka za to, že ve věci rozhodující vyšší soudní úřednice zcela nemístně a nepřípustně cituje naprosto účelová podání , Anonymizováno, , která jsou navíc pro dané rejstříkové řízení naprosto bezpředmětná, a proto rovněž odvolatelka považuje ve věci rozhodující vyšší úřednici za podjatou.6. Odvolatelka dále argumentuje tím, že rejstříkový soud zásadním způsobem překročil rámec svého oprávnění v rámci přezkumu podaného návrhu. Jak je patrné ze současně zapsaného stavu ve veřejném rejstříku, listiny, které byly rejstříkovému soudu k návrhu na zápis změny předloženy, odpovídají zcela tomuto zápisu, a tudíž zcela odůvodňují podaný návrh. Žádnou jinou další skutečnost tedy rejstříkový soud nebyl oprávněn zkoumat. Odvolatelka odkazuje na příslušné usnesení Nejvyššího soudu, z jehož závěrů se podává, že notářem zapsané skutečnosti do veřejného rejstříku nepřísluší soudům v rejstříkovém řízení přezkoumávat či polemizovato skutečnosti, zda byl notář oprávněn zápis učinit či nikoli.7. Současně má odvolatelka za to, že rejstříkový soud zcela nad rámec svého oprávnění vyjádřil názor, že samotné odstoupení od smlouvy o převodu podílu nebo odvolání daru v případě, kdy k převodu podílu došlo darovací smlouvou, není právním jednáním, které postačuje k zápisu příslušné změny vlastnického práva k podílu v korporaci, navíc bez patřičného odůvodnění.8. Dále odvolatelka uvádí, že k vykonatelnosti předběžného opatření, na které odkazuje soud prvního stupně, před zápisem , Anonymizováno, jako jediného společníka společnosti do obchodního rejstříku nedošlo, jak ostatně vyplývá z obsahu spisu 2 Nc 1296/2020.9. Závěrem odvolání se odvolatelka zabývá zaniklým darovacím vztahem mezi bývalými společníky společnosti a , Anonymizováno, , vysvětluje, že dar byl odvolán pro nevděk zcela v souladu s příslušným právním předpisem, a odkazuje k tomu na příslušnou judikaturu Nejvyššího soudu. Závěr soudu prvního stupně k oprávněnosti odvolání daru je tedy dle odvolatelky zcela lichý, stav zapsaný v obchodním rejstříku odpovídá projevenému úkonu – odvolání daru, který má za důsledek obnovení původního stavu, a je pouze na obdarovaných, zda tento stav zpochybnía určení svého vlastnického práva se dovolají či nikoli. Tyto skutečnosti však nepřísluší rejstříkovému soudu zkoumat, rejstříkový soud tímto překročil své oprávnění a ve věci rozhodl zjevně naprosto nesprávně.10. Po přezkoumání usnesení soudu prvního stupně odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.11. Podle § 90 odst. 1 z. v. r. nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86, rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy, a zda navrhované jméno není zaměnitelné s jiným již existujícím zapsaným jménem, popřípadě není-li klamavé.12. Předně odvolací soud uvádí, že námitka podjatosti věc rozhodující vyšší soudní úřednice jako jeden z odvolacích důvodů neobstojí.13. Z obsahu předloženého rejstříkového spisu se jednak podává, že vyšší soudní úřednice rozhodovala v zákonem daných lhůtách pro vyřizování návrhů v rejstříkovém řízení, jednak vycházela z obsahu spisu a listin v něm