2 Cmo 113/2021-48 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalovaného 3. proti směnečnému platebnímu rozkazu téhož soudu z 29. 1. 2021, č. j. 13 Cm 1317/2021-24, jako neodůvodněné. Uvedl, že žalovaný 3. v podaných námitkách neuvádí nic konkrétního na svoji obranu proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu, neboť pouze konstatuje, že blankosměnka měla zajišťovat peněžité dluhy ze specifikované smlouvy o úvěru a že nebyly dodrženy podmínky pro její vyplnění. Neuvedl konkrétní skutečnosti, kterými by napadal samotnou směnku, důvod jejího vystavení, pohledávku, která má být zajištěna, resp. jak konkrétně měla být směnka vyplněna. Námitky musí být konkrétní a nezaměnitelné, dané podmínky nesplňují. Je tak třeba je považovat za neurčité. Nebylo povinností žalobkyně uvádět, že se původně jednalo o blankosměnku, jaký závazek zajišťovala, ani z jakých důvodů byla doplněna konkrétní směnečná suma.2. Žalovaný 3. napadl usnesení včasným odvoláním, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že soud prvního stupně pochybil, pokud se omezil pouze na konstatování o abstraktnosti směnečného závazkového vztahu, aniž přihlédl ke kauzálním námitkám, uplatněným žalovaným, kdy žalovaný 3., jako aval, nemohl mít k dispozici případné listiny a podklady k věci. Pokud by se nejednalo o směnečný závazkový vztah, soud prvního stupně by jistě poučil žalobkyni podle § 118a odst. 1 o. s. ř. o povinnosti doplnit skutková tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení. Pokud soud prvního stupně nepřihlédl ke kauzálním námitkám uplatněným žalovaným 3., postupoval v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky (sp. zn. 29 Cdo 1363/2011, 29 Cdo 81/2014).3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, 212a o. s. ř.), aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného 3. není důvodné.4. Podle § 175 odst. 1 o. s. ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku, o jejíž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž uvede vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Podle § 175 odst. 3 o. s. ř. nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Pozdě podané námitky nebo námitky, které neobsahují odůvodnění, soud odmítne.5. Zda jsou námitky odůvodněny a lze je projednat, posuzoval soud podle jejich obsahu. Ve včasných námitkách (tj. v podání čl. 29 spisu) žalovaný 3. uvedl, že směnka zajišťovala závazek ze smlouvy o úvěru reg. č. , Anonymizováno, ze dne 2. 4. 2019 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným 1. a měla být vyplněna dle dohody o uplatnění vyplňovacího práva směnečného reg. č. , Anonymizováno, Dále konstatoval, že ze strany žalobkyně nebyly dodrženy podmínky pro vyplnění blankosměnky dle této dohody, zároveň konstatoval, že žalobní tvrzení absentují údaje o tom, že se původně jednalo o blankosměnku, netvrdil a neprokázal, že pohledávky zajištěné směnkou se staly splatnými a že pohledávka zajištěná směnkou činí skutečně směnečnou sumu do směnky vyplněnou.6. Směnečný platební rozkaz je rozhodnutím ve věci samé, které se podáním námitek neruší, pouze se odkládá jeho právní moc a vykonatelnost. Účelem námitkového řízení je posoudit, zda byl či nebyl směnečný platební rozkaz vydán po právu. To však vyžaduje, aby žalovaný v zákonem stanovené lhůtě vylíčil skutek, na němž staví svoji obranu, a to zcela konkrétně a nezaměnitelně s jiným skutkem.7. Z obsahu spisu se podává, že žalovaný 3. byl ve vydaném směnečném platebním rozkazu (č. l. 24 spisu) poučen o tom, že námitky proti němu je třeba podat do 15 dnů ode dne jeho doručení s tím, že musí být odůvodněny a musí v nich být uvedeno vše, co proti směnečnému platebnímu rozkazu namítá s tím, že k později uplatněným skutečnostem nelze přihlížet.8. Pokud ve včas podaných námitkách žalovaný 3. ničeho neuvádí ke směnce jako takové, nenamítá ničeho z hlediska jejích formálních náležitostí, nenapadá správnost směnečné sumy, pak je třeba souhlasit se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný 3. nijak nevymezuje předmět námitkového řízení. Lze tak jeho námitky hodnotit jako neodůvodněné. Není povinností žalobkyně ničeho tvrdit ve vztahu ke směnce a jejímu vyplnění. Žalovaným zmiňovaná judikatura Nejvyššího soudu České republiky výše uvedená na posuzovanou věc nedopadá, neboť námitky žalovaného jsou s ohledem na výše uvedené neprojednatelné, tzn. jejich obsah nelze projednat v námitkovém řízení.9. S ohledem na výše uvedené je třeba považovat závěr soudu prvního stupně, že žalovaným 3. podané námitky jsou neodůvodněné, za správný, a proto bylo napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.10. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci úspěšná, žádné náklady za odvolací řízení jí nevznikly.