2 Cmo 122/2020-455 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu (výrok I.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalované 1. náklady řízení ve výši 21 544,32 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku ve prospěch ČR - Městského soudu v Praze (výrok II.), ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2. rozhodl tak, že tito nemají navzájem právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. V odůvodnění uvedl, že žalobce se žalobou domáhal zaplacení směnečné sumy ve výši 48 000 Kč s 6 % úrokem od 24. 3. 2012 do zaplacení, směnečné odměny ve výši 160 Kč a náhrady nákladů řízení.3. Nárok, jak žalobce tvrdil, je odvozen od směnky vlastní vystavené žalovanou 1. v , adresa, na řad remitenta , Anonymizováno, , IČO , IČO, , dne 23. 3. 2010 na částku 48 000 Kč se splatností 23. 3. 2015. Směnka byla indosována na žalobce. Žalovaní 2., 3. ji podepsali jako směneční rukojmí. Směnka nebyla po splatnosti zaplacena, a to ani přes upomínku z 9. 3. 2015. Je opatřena doložkou bez protestu. Místní příslušnost se řídí obecným soudem žalovaného 3.4. Soud prvního stupně ve věci nevydal směnečný platební rozkaz s poukazem na obecně známé skutečnosti ohledně směnek vystavovaných na řad ve sporné směnce vyznačeného remitenta, při zkoumání toho, zda je dána jeho místní příslušnost soudu prvního stupně.5. Usnesením z 8. 9. 2015, č. j. 55 Cm 67/2015-150 bylo řízení vůči žalovanému 3. zastaveno pro zpětvzetí žaloby žalobcem a zároveň bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a tímto žalovaným.6. Usnesením z 29. 8. 2018, č. j. 55 Cm 67/2015-365 ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 5. 2019, č. j. 2 Cmo 255/2018-379 bylo rozhodnuto o procením nástupnictví na straně žalobce z důvodu indosace směnky.7. Žalovaný 2. ve svém vyjádření uvedl, že žalovaného 3. nezná, nikdy s ním v dané věci nejednal. Pokud směnku podepsal, učinil tak bez jeho vědomí. Sdělil, že kauza , Anonymizováno, je dlouhodobě řešena Městským státním zastupitelství v , Anonymizováno, , rovněž Policií ČR. Nikdo ho neinformoval o postoupení směnky jinému věřiteli. Postoupením směnky došlo ke zneužití jeho osobních údajů. Poukázal na to, že nelze postoupit pohledávku, jestliže by toto postoupení odporovalo dohodě s dlužníkem. Směnka byla použita ke krytí pojistné smlouvy, což zákon nepřipouští. Pojistné je řádně hrazeno a směnka tak měla být vydána zpět. Převodem směnky došlo k podvodu. Jiné krajské soudy takovéto žaloby zamítají. Krajský soud v , Anonymizováno, shledal na zadních stranách směnek, že podpisy členů představenstva , Anonymizováno, „za mě na řad“ jsou podpisy nepodepsané rukou, ale vyhotovené razítkem. Vyslovil tak pochybnost o pravosti podpisu, tj. absenci vlastnoručního podpisu indosanta na rubopisu. , Anonymizováno, (místopředseda představenstva , Anonymizováno, ) je ochoten dosvědčit, že směnky neindosoval, a že pojistné směnky kryté a klientem uhrazené , Anonymizováno, řádně přeposlal na , Anonymizováno, Dále odkázal na rozhodnutí ČNB, která udělila , Anonymizováno, pokutu ve výši 6 000 000 Kč, neboť pojistné nelze krýt směnkami. K samotné směnce pak namítl, že na její přední straně u údaje místa placení jsou vypsány dvě adresy, což je ze zákona nepřípustné. Na směnce nebylo při jejím podpisu nic přeškrtnuto.8. Žalovaná 1. namítala, že tvrzení o avalování směnky žalovaným 3. není v souladu s předloženou kopií směnky. Označení žalovaného 3. sleduje jen vytvoření možnosti volby místní příslušnosti Městského soudu v Praze, neboť obecným soudem žalované 1. je Krajský soud v , adresa, a žalovaného 2. Krajský soud v , adresa, , dle místa placení je místně příslušným Krajský soud v , Anonymizováno, , který stabilně směnečné platební rozkazy vydané na základě obdobných směnek zrušují, což je žalobci známo skrze osobu , Anonymizováno, , který je osobou personálně propojenou ve společnostech. Dále sporovala, že směnku indosoval remitent na , Anonymizováno, Indosament na žalobce ze směnky nevyplývá. Žalobce proto není aktivně legitimován ve sporu. První indosament za remitenta byl dle podpisu činěn , Anonymizováno, (členem představenstva remitenta), za kterého byl však oprávněn jednat jen předseda představenstva. Blankoindosament byl učiněn nejdříve 17. 10. 2012, tj. po splatnosti směnky, když z razítka indosatáře vyplývá jeho sídlo na adrese , adresa, , které se dle výpisu z obchodního rejstříku stalo sídlem až 17. 10. 2012, má tak v souladu s § 20 ZSŠ účinky obyčejného postupu a kauzální námitky žalované 1. jsou tak přípustné. Odkázala na řadu nálezů Ústavního soudu, které řešily otázku porušení základních práv a svobod, přepjatého formalismu při výkladu právních norem vedoucího k nespravedlivému závěru s tím, že určující pro nalézání práva je vždy nezbytné vycházet z individuálních rozměrů každého jednotlivého případu, které jsou založeny na konkrétních skutkových zjištěních. S odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 199/11 z 26. 1. 2012 uvedla, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářová a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména osobní. Podle § 17 ZSŠ indosatář nabývá práv ze směnky přímo a nevstupuje do obecně právních vztahů se směnkou souvisejících, a proto rubopis v zásadě zhoršuje pozici každého dlužníka a připravuje jej o obranu, kterou by měl u běžných postoupení pohledávky. V daném případě muselo být žalobci a každému z indosatářů zřejmé, že nabytím směnky zhoršuje postavení jednotlivých dlužníků ze směnky, jelikož rubopisem ztratí kauzální námitky vůči žalobci a nebudou moci svoji obranu postavit ze smluvního vztahu mezi žalovanými a , Anonymizováno, , tedy se nemohou dovolávat ochrany coby spotřebitele. Okolnosti dané věci ve svém souhrnu dovolují přijmout závěr, že žalobce jednal vědomě ke škodě dlužníka, když si musel být vědom ztráty kauzálních námitek žalované coby slabší strany ve smlouvě o úvěru. Výkon práva, který je vlastně jeho zneužitím, nepožívá soudní ochrany. Ke vzniku směnky uvedla, že dne 23. 3. 2010 podepsala inominátní smlouvu a návrh pojistné smlouvy životního pojištění s ČPP v kanceláři žalovaného 2. na doporučení své kamarádky Klikačové, motivována formou přivýdělku. Směnka byla v době jejího podpisu vyplněna na částku 24 000 Kč, žádnou jinou směnku nepodepsala, proto namítá nesprávnost směnečné sumy. Žalovaná 1. není podnikatelem, uzavřela ji tedy jako spotřebitel. Není jí známo, proč směnku avaloval žalovaný 2. Získala pouze jednu paní, proto přivýdělku nedosáhla. Žalovaný 2. jí směnku k její žádosti nevrátil, sdělil jí, že k vrácení mohlo dojít pouze ve lhůtě 14 dnů od jejího podpisu. Pojistnou smlouvu po dohodě s ČPP zrušila. V květnu 2011 obdržela dopis od inkasního oddělení , Anonymizováno, s výzvou k úhradě dluhu vůči této společnosti, s nimiž se domluvila na splátkovém kalendáři s první splátkou 1 460 Kč a 11 splátkami po 2 600 Kč, kdy po jeho zaplacení jí bude směnka vrácena. Na základě splátkového kalendáře zaplatila 30 060 Kč, nicméně směnka jí vrácena nebyla. Podpisem inominátní smlouvy s , Anonymizováno, z 23. 3. 2010 se zavázala v souvislosti s pojistnou smlouvou č. 73002016660 platit pojistné, smlouva zakotvovala smluvní pokutu ve výši 24 000 Kč, kterou musela žalovaná 1. zaplatit v případě, že dojde zrušení pojistné smlouvy do dvou let od jejího uzavření nebo v případě, že nebude pojistné řádně hrazeno. K zajištění zaplacení smluvní pokuty a nezaplaceného pojistného byla vystavena žalovaná směnka. Smlouva zároveň obsahovala ujednání o odměně za doporučeného klienta, Klikačová prý dostala odměnu za sjednání její smlouvy ve výši 3 000 Kč. Obsah inominátní smlouvy je nevyvážený, neboť jí ukládá pouze povinnosti, proto je neplatná. Sjednaná smluvní pokuta byla sjednána pro případ ukončení smlouvy ze strany klienta, tj. pro případ využití práva, což je dle konstantní judikatury nepřípustné a takové jednání je proto neplatné. Inominátní smlouvu, návrh pojistné smlouvy a směnku podepsala v omylu. S odkazem na rozhodnutí ČNB č. j. 2011/14136/570 z 14. 12. 2011 ve znění rozhodnutí bankovní rady ČNB o rozkladu č. j. 2012564/110 ze dne 23. 2. 2010, sp. zn. Sp/2010/110/573 uvedla, že , Anonymizováno, byly od 26. 6. 2005 pojišťovacím agentem pro ČPP a v rámci činnosti , Anonymizováno, porušovala zákon, když klientům předkládala k podpisu směnky vlastní, podmiňovala výplatu odměny složením vstupního poplatku, docházelo k používání nekalých praktik a za spáchání tohoto správního deliktu jí byla uložena pokuta ve výši 6 000 000 Kč.9. Z provedených důkazů soud prvního stupně zjistil, že žalobce se sporných nároků domáhá ze směnky vlastní č. , Anonymizováno, vystavené v , adresa, dne 23. 3. 2010 na řad , Anonymizováno, , s místem splatnosti , právnická osoba, ., , adresa, , pod tím administrativní kancelář: , adresa, (3. podlaží), kdy tento řáde