2 Cmo 127/2021-35 — Vrchní soud v Praze

Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl námitky žalovaných proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2021, č. j. 13 Cm 158/2020-14, a to podle § 175 odst. 3 o. s. ř. jako neodůvodněné. V podrobnostech v odůvodnění usnesení rozvedl, z jakého důvodu k tomuto závěru došel.Proti usnesení se ve lhůtě stanovené zákonem odvolali oba žalovaní. V odvolání konstatovali nesprávné právní posouzení věci a z uvedeného důvodu navrhovali změnu napadeného usnesení a v případě, že by odvolací soud neshledal důvod pro změnu navrhli, aby rozhodnutí soudu prvního stupně v napadených výrocích bylo zrušeno a věc vrácena soudu k dalšímu řízení.V odvolání proti rozsudku (usnesení) musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh).Vzhledem k tomu, že odvolání žalovaných neobsahovalo náležitosti podle citovaného ustanovení a nebylo doplněno, vyzval soud prvního stupně podle § 43 o. s. ř. usnesením ze dne 23. 3. 2021, č. j. 13 Cm 158/2020-32 žalované, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení odstranili vady odvolání tak, že zejména uvedou konkretizaci odvolacích důvodů, a to tak, aby odvolání splňovalo náležitosti požadované § 205 odst. 1 o. s. ř. Žalovaní byli současně poučeni, že nebudou-li vady odvolání ve stanovené lhůtě odstraněny a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, odvolací soud odvolání odmítne. K doručení usnesení žalovaným došlo dne 25. 3. 2021 a nebylo na něj reagováno.Odvolací soud proto podle § 211, § 214 odst. 2 písm. a) a § 43 odst. 2 o. s. ř., odvolání žalovaných odmítl.O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení, když žalobkyni v daném odvolacím řízení nevznikly žádné náklady, o kterých by bylo třeba rozhodnout.