2 Cmo 15/2021-57 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobci osvobození od soudního poplatku ze žaloby podané v této věci, který činí 532 500 Kč. Vzal za prokázané, že žalobce je ženatý a v domácnosti s ním žijí jeho dvě nezletilé děti. Jeho čistý měsíční výdělek ve společnosti , Anonymizováno, činí 69 499,33 Kč. Manželka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 002 Kč měsíčně a další příjem ve výši 5 982 Kč měsíčně. Vlastní byt v Praze a rodinný dům v , Anonymizováno, . Dluhy neuvedl. Výdaje vyčíslil celkem ve výši 8 380 Kč. Předložil potvrzení od , Anonymizováno, , že ke dni 20. 11. 2020 činil zůstatek na účtu 59 938,18 Kč. Sám soud zjistil, že žalobce je místopředsedou představenstva společnosti , Anonymizováno, Ze sbírky listin soud zjistil, že žalovaný vlastní 30 kusů akcií této společnosti o jmenovité hodnotě po 1 000 000 Kč. Již odprodejem části těchto akcií bylo by možné dosáhnout na prostředky k úhradě předmětného soudního poplatku. Dále je jednatelem a minoritním společníkem ve společnosti , Anonymizováno, , která vykázala za rok 2019 aktiva přesahující osmdesát milionů korun. Poukázal na to, činnost místopředsedy představenstva lze vykonávat na základě smlouvy podle § 59 zákona o obchodních korporacích. Konstatoval, že lze očekávat další příjmy i za výkon těchto funkcí. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by o neekonomické a nelogické jednání, což by rovněž vylučovalo přiznání navrhovaného osvobození.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu, případně jeho snížení na částku 60 000 Kč. Uvedl, že předložil potvrzení o zůstatcích na účtu za jednotlivé měsíce a považuje za nadbytečné dokládat i jednotlivé pohyby. Doložil vlastnictví nemovitostí, a že nevlastní motorová vozidla. Není účelem soudních poplatků, aby kvůli nim byl nucen prodávat svůj majetek. Přístup ke spravedlnosti by neměl být limitován a úhradu soudního poplatku by měly dovolovat majetkové poměry účastníka, což dáno není. Mimoto proti žalovaným je vedeno insolvenční řízení, lze očekávat rozhodnutí o konkurzu, tedy by v tomto řízení nedošlo k meritornímu rozhodnutí. Předkládá potvrzení, že žádný zisk ze společností, kde působí, neobdržel. Důvodem je i špatné ekonomické rozhodnutí, když společnosti vyplatily žalovaným 120 000 000 Kč, o které zřejmě přijdou.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].4. Předně konstatuje, že řízení v této věci bylo zahájeno dne 9. 9. 2020. Ve vztahu k oběma žalovaným jsou vedena insolvenční řízení. Ve vztahu k prvnímu žalovanému bylo zahájeno dne 20. 1. 2021 a ve vztahu ke druhému žalovanému dne 23. 10. 2020. Tedy jen tato insolvenční řízení by nepředstavovala překážku v postupu tohoto řízení. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2021, č. j. MSPH 98 INS 723/2021-A-186, které bylo uveřejněno téhož dne, byl však zjištěn úpadek žalovaného 1. Ve vztahu k tomuto žalovanému je proto řízení podle § 140a insolvenčního zákona přerušeno. Ve vztahu ke druhému žalovanému v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou MSPH 98 INS 22345/2020 zatím úpadek druhé žalovaného zjištěn nebyl. Protože z předmětné žaloby se platí pouze jeden soudní poplatek bez ohledu na počet žalovaných, lze v řízení pokračovat a napadené usnesení soudu prvního stupně přezkoumat.5. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.6. Dále zjistil, že podle účetní uzávěrky společnosti , Anonymizováno, ke dni 31. 12. 2019 disponovala tato společnost aktivy ve výši 1 816 876 000 Kč. Čistý obrat činil 525 793 000 Kč. Zisk po zdanění činil 23 956 000 Kč.7. Byla předložena potvrzení společnosti , Anonymizováno, . a společnosti , Anonymizováno, , že nebyly vypláceny podíly na zisku a že smlouvu o výkonu funkce má pouze předseda představenstva a druhý jednatel , Anonymizováno, . Dále bylo předloženo potvrzení, že společnosti , Anonymizováno, má za , právnická osoba, pohledávku 129 181 011 Kč a společnost , právnická osoba, . má za stejným dlužníkem pohledávku 30 000 000 Kč, Anonymizováno8. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.9. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.10. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobní nárok, jak je uplatněn v tomto řízení, není zjevně nesmyslný a nemožný. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalobce skutečně v tomto řízení uspěje, zvláště když není známé stanovisko žalované strany. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.11. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že žalobce vykazuje velmi solidní příjmy. S ohledem na dobrý stav hospodaření obou společností je sice s podivem, že žalobce za výkon funkcí v obou společnostech nepobírá žádnou odměnu. To je jednak potvrzeno oběma společnostmi a odpovídá to i účetnictví. Ostatně neexistuje právní povinnost vykonávat obdobné funkce pouze úplatně. Je ovšem nutno připustit, že většinou se takové náročné a odpovědné funkce vykonávají za odměnu.12. Přestože soud prvního stupně v usnesení ze dne 26. 10. 2020 č. j. 30 Cm 109/2020-27 žalobce výslovně vyzval, aby předložil výpisy z účtů za období posledních šesti měsíců, žalobce to nerespektoval a předložil jen potvrzení o zůstatcích k určitým okamžikům. Takové potvrzení je bezcenné, protože hned následující den se může situace na účtu radikálně změnit. Přestože soud prvního stupně v důvodech napadeného usnesení velmi zřetelně a zcela správně vysvětlil, proč předmětné potvrzení nevyhovuje, odmítl to žalobce, a to výslovně, napravit i v rámci odvolacího řízení. Pro tento postup je pouze jediné logické vysvětlení, že na účtu dochází k obratům, jež by dostačovaly k úhradě předmětného soudního poplatku. Skutečné obraty ovšem neznáme. Tedy tato stránka poměrů žalovaného nebyla objasněna vůbec.13. Žalobce není ani nemajetný. Vedle nemovitostí, které jsou zatíženy jen služebnostmi, je žalobce vlastníkem akcií o celkovém nominále 30 000 000 Kč. Tržní cena akcií není známá. Protože však úroveň hospodaření společnosti , Anonymizováno, je velmi dobrá, jde o bohatou a dlouhodobě ziskovou společnost, je důvodný předpoklad, že tržní cena těchto akcií nebude horší, než je jejich jmenovitá hodnota.14. Nelze souhlasit s názorem, že jakýkoliv majetek poplatníka soudního poplatku je vyloučen z té možnosti, aby byl zdrojem pro úhradu soudního poplatku. Žalobce nebyl při podání žaloby v časové tísni, ani zdaleka nehrozilo promlčení uplatněného nároku. Musel vědět, že ze žaloby bude muset uhradit soudní poplatek. Mohl se tedy na to připravit. Uvážíme-li předpokládanou cenu nemovitostí ve vlastnictví žalobce, pak jejich prodej vzhledem k výši předmětného soudního poplatku byl by velmi problematický. Zbavovat se majetku o hodnotě v řádu několika milionů korun kvůli poplatku ve výši v řádu půl milionu korun, by bylo na pováženou. Jde však o nemovitosti prakticky nezatížené a tedy nebylo by vyloučeno si oproti jejich zástavě potřebnou částku půjčit.15. Co je možné ovšem po žalobci požadovat bez dalšího, to opět vedle možnosti půjčky, je prodej některé z vlastněných akcií. Lze odhadnout, že jedna by měla stačit. Třebaže soud prvního stupně své rozhodnutí postavil rovněž na vlastnictví těchto akcií, žalobce se ani v odvolání k této otázce nijak nevyjádřil. Tyto akcie žalobce v přehledu majetku neuvedl, přestože tiskopis Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech v části VIII. výslovně požaduje uvést i vlastněné cenné papíry.16. Ze všeho uvedeného je zřejmé, že žalobce vyjevil své poměry jen neúplně. O některých aspektech zcela mlčí (vlastnictví akcií) a ohledně jiných uvádí jen zcela nepodstatné údaje a podstatné okolnosti odkrýt odmítá (výpisy z účtů). Tedy poměry žalobce se nepodařilo rozkrýt v celém rozsahu. Nicméně i z toho,