2 Cmo 170/2021-154 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 8. 7. 2020, č. j. 55 Cm 112/2019-90, který v této věci činí 262 611 Kč, v rozsahu, nakolik ten převyšuje 10% výši soudního poplatku. Uvedl, že soud prvního stupně již jednou návrh žalovaného zamítl usnesením ze dne 24. 9. 2020, č. j. 55 Cm 112/2019-123 z toho důvodu, že přes výzvu soudu nic o svých poměrech neprokázal. Toto usnesení bylo zrušené usnesením odvolacího soudu, když až v rámci odvolacího řízení žalovaný předložil vyplněné Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Odvolací soud proto uložil poměry žalovaného znovu posoudit.2. Vzal za prokázané, že žalovaný žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma nezletilými dětmi, ke kterým společně plní vyživovací povinnost. Z pracovního poměru u společnosti Vždy krok vpřed a. s. má příjem 16 000 Kč měsíčně. Manželka má čistý výdělek 11 600 Kč měsíčně. Vlastní zastavený pozemek s rodinným domem, který slouží žalovanému a jeho rodině jako bydliště a proto tento majetek soud neuvažoval jako významný. Žalovaný tvrdil závazek vůči , Anonymizováno, . ve výši 3 200 000 Kč s tím, že tento závazek je exekučně vymáhán. Doloženo to však nebylo. Jeho poměry v plném rozsahu objasněny nebyly ani po opakovaném projednání návrhu žalovaného na přiznání osvobození od soudních poplatků. Zejména zůstala zcela bez odezvy výzva soudu ze dne 24. 9. 2020, č. j. 55 Cm 112/2019-123, aby žalovaný objasnil otázky související s jeho angažovaností v několika obchodních společnostech, hospodaření těchto společností a přínosy, které žalovaný z této angažovanosti má. Proto neshledal podmínky ani pro částečné přiznání osvobození od soudního poplatku.3. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v navrhovaném rozsahu. Uvedl, že soud vyšel z toho, že žalovaný vlastní zastavený pozemek, ale přesto považoval exekuci vedenou proti žalovanému za nedoložené tvrzení. Soud nevzal v úvahu žalovaným prokázaná tvrzení. Ten svoji majetkovou situaci beze zbytku objasnil prostřednictvím Prohlášení, kde uvedl svoje příjmy a příjmy manželky, když jiné příjmy nemá. Vytýká soudu, že v souvislosti s výzvou ze dne 24. 9. 2020 uplatnil zásadu vyšetřovací, kdežto ohledně tvrzení žalovaného uplatňuje zásadu projednací. Považuje za obecně známé, že v případě exekucí vedených na fyzické osoby jsou možnosti těchto osob zaplatit větší částky prakticky nulové. Žalovaný prokázal, že nemá prostředky k úhradě předmětného soudního poplatku.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].5. Vyšel přitom z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně. V tomto směru je ovšem nutno zpřesnit, že žalovaný vlastní spolu s manželkou pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, , jehož součásti je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , a související pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, , a to v k. ú. , Anonymizováno, . Manželka žalovaného vlastní bytovou jednotku číslo , Anonymizováno, spolu s poměrnou částí obytného domu v k. ú. , adresa, -město. Všechny uvedené nemovitosti jsou dotčeny smluvním zástavním právem, zákazem zcizení, exekutorským zástavním právem a byt také exekutorským příkazem k prodeji.6. Dále je nutno zpřesnit zjištění soudu ohledně příjmů žalovaného a jeho manželky. Tiskopis Prohlášení v části III. a v části IX. uvádí, že se vykazuje průměrný čistý měsíční výdělek ze závislého poměru za kalendářní čtvrtletí. Tedy žalovaný ohledně svého platu a platu manželky nevykazuje příjem za čtvrtletí, ale měsíční příjem, kterého bylo v průběhu posledního kalendářního čtvrtletí průměrně dosahováno. Je proto nutno vycházet z toho, že žalovaný vykazuje svůj průměrný měsíční plat ve výši 48 000 Kč a v případě manželky žalovaného se jedná o plat ve výši 35 000 Kč měsíčně.7. Je nutno rovněž připomenout, že soud prvního stupně již v souvislosti se svým původním usnesením ze dne 6. 11. 2020 vycházel ze zjištění, že žalovaný je akcionářem anebo společníkem ve společnostech , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, . a , Anonymizováno, Ve stejných společnostech působí také jako statutární orgán anebo člen statutárního orgánu. Z těchto společností je jen , Anonymizováno, v insolvenci. Žalovaný akcie společností , Anonymizováno, , kde byl jediným akcionářem, zcizil ve prospěch společnosti , právnická osoba, Na tato zjištění reagoval soud prvního stupně již zmíněnou výzvou ze dne 24. 9. 2020, kde formuloval velmi podrobně požadavky na sdělení a prokázání okolností, které se týkají uvedených společnosti, a vyzval také k osvědčení těchto okolností. Tato výzva zůstala až doposud bez jakékoliv odezvy a nebylo jí vyhověno ani v rámci tohoto odvolacího řízení, třebaže projednávané odvolání o této výzvě také pojednává.8. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.9. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.10. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.11. Co se týká poměrů účastníka, je nutno především konstatovat, že projednávání návrhů na přiznání poplatkové úlevy nelze podřadit výlučně ani pod zásadu projednací a ani pod zásadu inkviziční. Mohou se uplatnit obě a to rovněž zcela promiscue. Poplatník soudního poplatku, který se domáhá přiznání poplatkové výhody, má primární povinnost uvést úplné a zcela pravdivé údaje o svých poměrech a je také povinen tvrzené okolnosti bezpečně osvědčit. Není v žádném případě povinností soudu, aby za takového poplatníka rozhodné okolnosti vyhledával a opatřoval prostředky k jejich osvědčení. To ovšem nijak nebrání soudu, aby si předně sám neověřoval poplatníkova tvrzení a aby případně také sám nepátral po okolnostech, které jsou schopny dokreslit jeho poměry. To vyplývá z toho, že soud je odpovědný za správné vybírání soudních poplatků a tedy je povinen pečlivě zkoumat, zda jednotlivý žadatel splňuje anebo nesplňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků. Proto soudy zcela správně iniciativně vyhledávají okolnosti, u kterých soudní praxe potvrdila, že poplatníci žádající o osvobození je zamlčují nebo dokonce zakrývají. Mezi tyto okolnosti typicky patří také angažovanost poplatníků v obchodních společnostech a otázky s tím související. Z toho vyplývá, že soud prvního stupně postupoval naprosto případně, když na jedné straně trval na tom, aby žalovaný své poměry beze zbytku uvedl a osvědčil, a když na druhé straně sám prováděl šetření, jež mohla přispět k co nejúplnějšímu objasnění poměrů žalovaného. Okolnost, že o návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků je rozhodováno v rámci řízení, které se jinak spravuje zásadou kontradiktorní, na tom ničeho nemění. Jedná se o specifické vložené řízení.12. Jsou osvědčeny rodinné poměry žalovaného a jeho výdělek ze závislé činnosti a stejný výdělek jeho manželky, třebaže v jiné výši, než uvažoval soud prvního stupně. Nejsou to sice příjmy zanedbatelné, nicméně uvážíme-li nutné životní náklady žalovaného a jeho manželky a také náklady nutné k řádné výživě a výchově nezletilých dětí žalovaného, nemohly by tyto příjmy samy o sobě dostačovat k plné úhradě předmětného soudního poplatku.13. Protože žalovaný, ačkoliv je si zcela vědom výzvy soudu prvního stupně, zjevně odmítá cokoliv bližšího sdělit o podmínkách své angažovanosti v uvedených společnostech a okolnostech zcizení akcií jedné z nich, je nut