2 Cmo 227/2019-159 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení Kč 200 000 Kč s úrokem 6% od 31. 12. 2014 do zaplacení a s odměnou 667 Kč. Uvedla, že žalovaný vystavil na její řad dne 20. 6. 2012 v , Anonymizováno, směnku vlastní na částku 200 000 Kč splatnou v , Anonymizováno, dne 30. 12. 2014 a s doložkou „bez protestu“. Směnka nebyla zaplacena ani přes následnou předžalobní upomínku.2. Soud prvního stupně žalobě vyhověl směnečným platebním rozkazem ze dne 21. 8. 2015, č. j. 34 Cm 790/2015-18. Žalovaný proti němu podal včas námitky, kde uvedl, že směnka byla vystavena na základě půjčky, kterou mu žalobkyně poskytla. Dluh z půjčky byl z poloviny uhrazen dne 15. 5. 2015. Ohledně zbývající dlužné částky byla dohodnuta prodloužená splatnost do konce roku 2015.3. Žalobkyně uznávala, že žalovaný zaplatil jím tvrzenou částku 100 000 Kč. Uváděla však, že vedle pohledávky uplatněné v tomto řízení má žalovaný vůči ní ještě jiné závazky, jejichž celková výše činila 660 000 Kč. Platba 100 000 Kč nebyla na spornou směnku, nýbrž na starší neuhrazené závazky. Celkový dluh žalovaného je nyní 560 000 Kč. Trvá celý předmětný směnečný závazek.4. Žalovaný v dalším průběhu řízení tyto další pohledávky popíral s tím, že si vypůjčil pouze 200 000 Kč, ze kterých 100 000 Kč splatil.5. Podáním ze dne 27. 12. 2018 žalovaný sdělil, že na základě rozhodnutí Píseckého soudu uhradil dne 6. 9. 2018 zbývající část směnky, to je částku 100 000 Kč a dne 14. 9. 2018 uhradil částku 28 700 Kč na úroky. Proto již žalobkyni nic nedluží.6. Napadeným rozsudkem zrušil soud prvního stupně předmětný směnečný platební rozkaz co do částky 100 000 Kč na směnečné jistině a co do úroků z této částky od 15. 5. 2015 do zaplacení. Zrušil též výrok o náhradě nákladů řízení. V ostatním ponechal směnečný platební rozkaz v platnosti. Náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.7. Soud provedl účastnické výslechy žalobkyně i žalovaného a jako svědky vyslechl , Anonymizováno, , partnera žalobkyně a , Anonymizováno, , manželku žalovaného. Ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie , Anonymizováno, , Územní odbor , adresa, , Obvodní oddělení , adresa, , č. j. KRPC – 174713-8/ČJ – 2015-020515 zjistil obsah vysvětlení, které žalobkyně v tomto trestním řízení, které skončilo odložením věci, podala. Provedl také řadu listinných důkazů. Opřel se rovněž o rozsudek Okresního soudu v Písku ze dne 5. 5. 2018, č. j. 7 C 313/2015-148. Tímto rozsudkem rozhodl uvedený soud o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 560 000 Kč. Součástí této částky byl i dluh zajištěný předmětnou směnkou. Okresní soud v , Anonymizováno, žalobu z převážné části zamítl a přiznal pouze částku 100 000 Kč s příslušenstvím. Za prokázanou považoval tento soud pouze půjčku 200 000 Kč zajištěnou spornou směnku s tím, že platbou poskytnutou žalovaným ve výši 100 000 Kč byla tato pohledávka zčásti uspokojena.8. Také soud prvního stupně, obdobně jako Okresní soud v , Anonymizováno, , neuvěřil výpovědi žalobkyně, jen zčásti podpořené svědeckou výpovědí , Anonymizováno, , že bylo poskytnuto žalobkyní žalovanému více půjček. Dovodil, že žalobkyně nemohla mít tolik peněžních prostředků k dispozici. Získala sice významnou částku jako dědictví, ale tato částka jí byla připsána účet až po té, kdy již, podle její výpovědi měly být tvrzené půjčky vesměs v hotovosti poskytnuty. Poukázal také na rozpory mezi její výpovědí před soudem a při podání vysvětlení na Policii ČR. Naproti tomu výpovědi žalovaného a jeho manželky odpovídají také jiným důkazům.9. Konstatoval proto, že předmětná směnka je zajištěním, když žádná platební funkce sporné směnky nebyla prokázána, žalovaným tvrzené půjčky, která je jediným závazkem žalovaného vůči žalobkyni. I když platba 100 000 Kč neuvádí její účel, muselo jít o plnění nejméně na danou směnkou zajištěný závazek. Proto shledal soud prvního stupně tuto námitku žalovaného důvodnou. Zrušil proto předmětný směnečný platební rozkaz v tomto rozsahu včetně části příslušenstvím, když respektoval, že platbu žalovaný provedl až po splatnosti směnky. Poukázal na to, že částka přiznaná Okresním soudem v , Anonymizováno, je přiznána z jiného právního důvodu, než je částka přiznaná směnečným platebním rozkazem soudu prvního stupně. Proto obě rozhodnuti vedle sebe obstojí. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z toho, že úspěch a neúspěch obou stran sporu je v rovnováze.10. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný a navrhuje, aby byl změněn tak, že zrušen bude celý směnečný platební rozkaz s výjimkou směnečné odměny 667 Kč. Uvedl, že doložil zaplacení směnky i úroků z půjčky, a to na základě rozhodnutí , Anonymizováno, soudu. Dvojité úroky považuje za nemorální a spojené úroky přes 13% jsou lichvou.11. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a o. s. ř. i řízení, které mu předcházelo, a postupoval při tom podle § 214 odst. 1 o. s. ř.12. Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně v jím vydaném směnečném platebním rozkazu výslovně uložil, aby žalovaný ve lhůtě patnácti dnů buď zaplatil v rozkaze uvedené částky anebo aby ve stejné lhůtě podal námitky. Uvedl, že námitky musí být odůvodněné a musí v nich být uvedeno vše, co hodlá žalovaný namítat. Soud také upozornil, že k později uplatněným skutečnostem nemůže být přihlédnuto.13. Toto poučení dané soudem prvního stupně odpovídá § 173 odst. 1 o. s. ř. a zejména § 175 odst. 4 o. s. ř., který stanoví, že k námitkám, které budou podány po nařízení jednání k projednání námitek před tím řádně uplatněných, nelze přihlížet.14. Proto námitka žalovaného uvedená v jeho podání ze dne 27. 12. 2018, že zaplatil zbývající část směnečného penízu a úroky z půjčky, je již námitkou dodatečnou, uvažovanou v uvedeném § 175 odst. 4 o. s. ř. a soud se jí zabývat nemohl. Tento předpis platí nejen pro soud prvního stupně, nýbrž i pro soudy odvolací a pro soud dovolací. Nemůže se tedy její důvodnosti zabývat ani odvolací soud. Proto také nijak nehodnotil doklady, které k této dodatečné námitce žalovaný předložil. Okolnost, že námitka se opírá o okolnosti, které nastaly po uplynutí zákonné námitkové lhůty, není významná. Právě proto, že žalovaným tvrzené platby měly se uskutečnit až po vydání předmětného směnečného platebního rozkazu, který jediný může být v této věci exekučním titulem, je možné tuto námitku uplatnit v případném vykonávacím nebo exekučním řízení, jestliže by žalující strana o výkon směnečného platebního rozkazu, nakolik ten nebyl zrušen, usilovala. Soudu prvního stupně lze v této souvislosti pouze vytknout, že se s touto dodatečnou námitkou v důvodech napadeného rozsudku nevypořádal. Z výše uvedeného je však patrné, že to nemělo žádný vliv na správnost napadeného rozsudku.15. Nakolik žalovaný napadá výši úroků, vycházeje pravděpodobně z toho, že již úroky přiznané pravomocně Okresním soudem v , Anonymizováno, jsou dostatečné a že úroky podle směnečného platebního rozkazu tyto zvyšují na nepřípustnou úroveň s ohledem na zásadu dobrých mravů, pak tato výhrada důvodná není. Předně ani v případě příslušenství přiznaného Okresním soudem v Písku a ani v případě úroků přiznaných předmětným směnečným platebním rozkazem se nejedná o běžné úroky. Okresní soud v , Anonymizováno, přiznal úroky z prodlení v zákonné výši z důvodu prodlení s úhradou půjčky. Předmětným směnečným platebním rozkazem byly přiznány úroky podle čl. I. § 48 odst. 1 bod 2. zákona směnečného a šekového, tedy opět zákonné úroky, které sice svou povahou nejsou úroky z prodlení, ale které jsou, podobně jako úroky z prodlení, důsledkem nevčasného plnění závazků, v tomto případě směnečných. To znamená, že na obojí tyto úroky je právo jen tehdy, když dlužník neplní řádně svoje povinnosti. Kdyby žalovaný splnil své závazky řádně a včas, nárok na tyto úroky by vůbec nemohl vzniknout. Jak to správně vystihl soud prvního stupně, měl žalovaný dva samostatné závazky, i když volně propojené zajišťovací funkcí sporné směnky. Ocitl se tedy v prodlení se dvěma závazky, a v důsledku toho mu vznikla i povinnost hradit dvojí důsledky neplacení. Tedy nejen proto, že se jedná o úroky zákonné, nýbrž zejména z uvedených věcných důvodů nemohou být předmětné úroky v rozporu s dobrými mravy a nemůže se jednat ani o lichvu.16. Konečně je nutno upozornit, že s ohledem na tuto podvojnost závazků žalovaného, se kterými se ocitl v prodlení, to jest závazku z půjčky na straně jedné a závazku ze sporné směnky na straně druhé, nelze úhradu úroků z prodlení za prodlení se splácením půjčky podle rozsudku Okresního soudu v , Anonymizováno, považovat za úhradu úroků podle předmětného směnečného platebního rozkazu soudu prvního stupně.17. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.18. Protože v tomto odvolacím řízení úspěšné žalobkyni žádné nutné náklady řízení nevznikly, když neučinila v tomto řízení žádný procesní úkon, nebyla náhrada nákladů tohoto odvolacího řízení přiznána žádnému z účastníků.