2 Cmo 260/2021-251 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalovanému osvobození od soudního poplatku z odvolání proti rozsudku stejného soudu ze dne 20. 5. 2021, č. j. 47 Cm 106/2018-224, který v této věci činí 19 500 Kč. Vzal za osvědčené, že žalovaný, jak to uvedl v jím předloženém Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, je ženatý, žije s manželkou ve společné domácnosti a děti nemá. Je finančně závislý na své matce. Pracuje jako ředitel ve společnosti , Anonymizováno, , s čistým měsíčním příjmem 38 982 Kč. Uvedl, že nevlastní žádný významný majetek. K tomu doložil prostřednictvím internetového rozhraní „Portál občana“, že nevlastní žádné nemovitosti. S manželkou mají rozdělené společné jmění. Neuvedl žádné závazky. Nevyčíslil ani svoje výdaje. Žalovaný poukazoval na náklady spojené s dalšími spory, které vede.2. Soud konstatoval, že žalovaný zejména neobjasnil v plném rozsahu a věrohodně neosvědčil svoje poměry, když nevyhověl výzvě soudu a zejména nepředložil daňová přiznání a výpisy z účtů. Nelze tak uzavřít, jakým majetkem vlastně žalovaný disponuje a nelze proto ani konstatovat, že žalovaný splňuje předpoklady pro přiznání navrhovaného osvobození od soudních poplatků.3. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v plném rozsahu. V odvolání opětovně poukázal na další soudní spory, kde je účastníkem a ve kterých, jak tvrdí, jsou proti němu uplatňovány šikanózní nároky. Nese veškeré náklady s tím spojené. Uvedl, že pobírá jen minimální mzdu 12 994 Kč, nevlastní žádný majetek, jak čestně prohlásil. S manželkou mají oddělený majetkový režim. V této i v jiných věcech stojí žalovaný jako fyzická osoba proti nepoměrně lépe situované právnické osobě. Domnívá se, že cílem této i ostatních proti němu podaných žalob je snaha přimět žalovaného, aby vynakládal na vedení těchto sporů prostředky, které by jinak sloužily k uspokojování jeho základních životních potřeb. Soudí, že je cílem institutu osvobození od soudních poplatků čelit těmto tvrdostem.4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].5. Odvolací soud vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené soud prvního stupně.6. Z obsahu spisu zjistil, že soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 8. 2021, č. j. 47 Cm 106/2018-235 uložil žalovanému, aby předložil vyplněný tiskopis Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Dál jej vyzval, aby předložil výpisy z bankovních účtů za posledních pět měsíců, daňová přiznání za poslední dvě daňová období a potvrzení o tom, že nevlastní nemovitosti nebo motorová vozidla.7. Dále zjistil, že žalovaný v podání ze dne 23. 8. 2021, které ovšem učinil prostřednictvím svého právního zástupce, uváděl, že dostává jen minimální mzdu 12 994 Kč. Spolu s tímto podáním předložil žalovaným vyplněné a podepsané Prohlášení, jehož tiskopis mu soud před tím zaslal. Zde společnost , Anonymizováno, potvrzuje ke zřetelnému předtisku "průměrný měsíční čistý výdělek za kalendářní čtvrtletí“ částku 38 982 Kč. Toto potvrzení za uvedenou společnost podepsal sám žalovaný. Výdělkové a majetkové poměry manželky, se kterou žije, jak sám uvádí, ve společné domácnosti, neuvedl. Přiložil jen výše popsaný doklad z katastru nemovitostí. Žádné jiné doklady nepředložil, aniž k tomu cokoliv vysvětlil.8. Sám odvolací soud zjistil, že žalovaný je jednatelem společnosti , Anonymizováno, Od založení společnosti v roce 2012 až do 14. 2. 2019 byl zapsán i jako její jediný společník. Od uvedeného data je zapsána jako společník jiná fyzická osoba. Uvedená společnost založila do sbírky listin obchodního rejstříku naposled Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2018. z toho vyplývá, že obrat společnosti byl v roce 2017 ve výši 773 000 Kč a v roce 2018 byl stejný ukazatel vykázán ve výši 858 000 Kč. Společnost má jako předmět činnosti zapsán pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, Anonymizováno9. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.10. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a není ani nejmenším závislá na jakýchkoliv poměrech kteréhokoliv z možných účastníků řízení. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, musí být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.11. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného, jak byla uplatněna již před soudem prvního stupně a jak je rovněž obsahem odvolání proti rozsudku, kterým soud prvního stupně žalobě podané v této věci vyhověl, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný. Tvrzení o šikanózní povaze žaloby podané v této věci nelze považovat za osvědčené a odvolací soud z něj vycházet nebude. Ostatně soud prvního stupně v této věci, i když v tuto chvíli nepravomocně, shledal nárok žalobce za oprávněný. I kdyby tento rozsudek neobstál, je zřejmé, že žaloba v této věci nemůže být zjevně bezdůvodným uplatněním práva.12. Co se týká poměrů účastníka, je třeba především podtrhnout, že soud prvního stupně velmi správně podtrhl povinnost účastníka řízení, který jako poplatník soudního poplatku se domáhá, aby mu byla na tomto poplatku přiznána úleva, aby zcela a bezezbytku popsal svoje majetkové, výdělkové i jiné poměry a aby tyto okolnosti plném rozsahu osvědčil. Je to právě tento poplatník a nikoliv soud, kdo odpovídá za to, že poměry žadatele o osvobození od soudního poplatku budou objasněny v celém komplexu a samozřejmě zcela pravdivě. Není jako na soudu nýbrž na samém žadateli, aby opatřil a soudu předložil potřebné doklady, kterými své poměry osvědčí.13. Soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 8. 2021 dal žalovanému jasnou direktivu, jak ve smyslu výše naznačeného v tomto případě postupovat. Žalovaný ovšem této výzvě vyhověl jen kuse a většinu svých tvrzení o svých poměrech nijak nedoložil. Zcela pominul výpis z registru motorových vozidel, ze kterého lze získat i negativní potvrzení. Dále nepředložil žádné daňové přiznání, aniž vysvětlil, proč to případně není možné. Ignoroval také výzvu k předložení výpisů z účtů. Při tom tvrzení, že nemá žádné úspory, to nijak nahradit nemůže. Soud prvního se ostatně netázal na spořící, termínové anebo podobné účty, nýbrž na bankovní účty vůbec. Při tom by bylo stěží uvěřitelné, že se v současné době ekonomicky aktívní člověk může obejít nejméně bez běžného účtu.14. Žalovaný také výslovně odmítl sdělit cokoliv o poměrech jeho manželky. Při tom tiskopis Prohlášení zcela zjevně nevylučuje v části IX. případy, kdy by bylo společné jmění nějakým způsobem korigováno. Zjevně požaduje, aby žadatel sdělil údaje o poměrech jeho manželky, jestliže s ní žije, jak je tomu i v tomto případě, ve společné domácnosti. I kdyby bylo pravdou, že žalovaný a jeho manželka mají právně účinným způsobem omezeno společné jmění, neměnilo by to nic na jejich vzájemných povinnostech manželů. Proto pro rozhodnutí o předmětném návrhu na poplatkovou výhodu není tato okolnost významná a ze stejného hlediska není potom ani významné, že toto tvrzení nebylo vůbec nijak doloženo. Ilustruje to však jasně, s jak nedostatečnou otevřeností a odpovědností žalovaný přistupuje k popisu a osvědčování jeho poměrů.15. Zdánlivě jednoznačná je otázka jeho příjmů ze závislé činnosti. Soud prvního stupně vyšel z tvrzení, které ovšem přinesl jen právní zástupce žalovaného, že žalovaný pobírá jen 12 994 Kč měsíčně. Proto považoval částku uvedenou žalovaným v tiskopise Prohlášení za příjem za celé čtvrtletí. Ovšem žalovaný sám k předtisku uvedenému v části III. Prohlášení, ze kterého musí být každému jen trochu pozornému čtenáři zřejmé, že požadován je údaj o průměrném měsíčním příjmu, uvedl částku jinou. Ohledně osoby s ukončeným vysokoškolským vzděláním to platí tím více. Uvážíme-li, že žalovaný jako jednatel společnosti , Anonymizováno, si tento plat stanoví v podstatě sám, musí nejlépe vědět, jaký jeho plat je. Proto je namístě vycházet z toho, co ža