2 Cmo 384/2020-175 — Vrchní soud v Praze

Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu došlou soudu prvního stupně dne 18. 9. 2018, ve znění podání ze dne 19. 11. 2018, se žalobkyně domáhala proti žalovaným 1. a 2. (dále jen „žalované“) zaplacení částky 500 000 Kč se 6 % úrokem z této částky od 17. 7. 2018 do zaplacení a s odměnou ve výši 1 666 Kč. Jak žalobkyně uvedla, je remitentem vlastní směnky vystavené dne 23. 2. 2016 žalovanou 1. a avalované žalovanou 2. Směnka znějící na částku 500 000 Kč se stala splatnou dne 16. 7. 2018 na adrese , adresa, . Ke dni splatnosti směnky ani následně však nebyl směnečný peníz s příslušenstvím uhrazen.Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 24. 1. 2019, č. j. 24 Cm 125/2018-15, proti kterému vznesla žalovaná 1. včasné námitky. Pokud jde o žalovanou 2., vůči této byl směnečný platební rozkaz zrušen usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 2. 2019, č. j 24 Cm 125/2018-36, neboť se ho nepodařilo doručit do jejích vlastních rukou.Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ponechal směnečný platební rozkaz vůči žalované 1. v platnosti (výrok I.) a žalované 1. uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 27 586,40 Kč (výrok II.). Rozhodl dále o povinnosti žalované 2. zaplatit žalobkyni směnečný peníz ve výši 500 000 Kč se 6 % úrokem ročně od 17. 7. 2018 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 1 666 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 65 544,30 Kč s tím, že povinnost žalované 2. k tomuto plnění je společná a nerozdílná se žalovanou 1., jíž byla uložena směnečným platebním rozkazem (výrok III.).Rozsudek byl napaden včasným odvoláním obou žalovaných (§ 204 o. s. ř.).Podle ustanovení § 99 odst. 1, první věta o. s. ř. mohou účastníci, připouští-li to povaha věci, skončit řízení soudním smírem. Podle ustanovení § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. Podle § 99 odst. 3 o. s. ř. schválený smír má účinky pravomocného rozsudku.Podle ustanovení § 211 o. s. ř. platí pro řízení u odvolacího soudu přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.Při jednání nařízeném odvolacím soudem k projednání odvolání žalovaných na den 22. 4. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovanými smír, jímž se žalované zavázaly zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do 30. 6. 2021 směnečný peníz ve výši 500 000 Kč se 6 % úrokem ročně z této částky ode dne 17. 7. 2018 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 1 666 Kč a dále náhradu nákladů řízení ve výši 65 544,30 Kč.Vzhledem k tomu, že povaha věci připouští uzavření smíru a že obsah smíru nebyl shledán v rozporu s právními předpisy, změnil odvolací soud napadený rozsudek podle ustanovení § 220 odst. 2 a § 223 o. s. ř. tak, že uzavřený smír schválil a zrušil vůči žalované 1. směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 1. 2019, č. j. 24 Cm 125/2018-15, neboť smírem byl vypořádán celý nárok žalobou uplatněný, včetně nákladů řízení před soudy obou stupňů.