2 Cmo 5/2021-47 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením odmítl soud prvního stupně námitky žalovaných 2. a 3. proti směnečnému platebnímu rozkazu téhož soudu ze dne 20. 8. 2020, č. j. 13 Cm 89/2020-28 a dále zamítl námitku stejných žalovaných ohledně místní nepříslušnosti téhož soudu. Námitky těchto žalovaných shledal nedostatečně odůvodněnými, když žádným způsobem nespecifikovali kauzální vztahy ke směnce a o jaký dluh a v jaké výši by se mělo jednat. Jestliže rozporují správnost vyplnění blankosměnky, měli uvést, jak měla být vyplněna správně. Jako odůvodněná neobstojí obecná námitka, že směnečná suma měla být nižší. Neuvedli žádné okolnosti, které by mohly být předmětem dokazování. V souvislosti s námitkou místní nepříslušnosti soudu prvního stupně soud poukázal na § 87 písm. e) o. s. ř. a platební místo směnky, kterým je , adresa, .2. Proti tomuto usnesení se včas odvolali žalovaní 2. a 3. a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že předmětná směnka je směnkou zajišťovací a zajišťuje dluh prvního žalovaného z důvodu úvěru. V době, kdy si žalovaný 1. vzal úvěr, byli u něho aktivně zapojeni. V listopadu 2019 však došlo k převodu obchodních podílů a žalovaní 2. a 3. se přestali na činnosti žalovaného 1. podílet. Bezvýsledně se pokoušeli u žalovaného 1. zjistit aktuální výši dluhu. Mají za to, že dluh by měl činit jen 352 402 Kč. Doklady však drží žalovaný 1. a odvolatelé nejsou schopni je předložit. Dokud žalovaní 2. a 3. působili u žalovaného 1., byl úvěr řádně splácen. Očekávali, že doklady předloží žalovaný 1.3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. Vyšel při tom předně ze skutečností, ze kterých vycházel také soud prvního stupně.4. Ve včas podaných námitkách proti shora uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu žalovaní 2. a 3. shodně ve zcela obecné rovině uvedli, že předmětná směnka je směnkou zajišťovací a byla vystavena jako blankosměnka bez uvedení směnečné sumy a data splatnosti. Dále uvedli, že žalobce blankosměnku vyplnil v rozporu se smlouvou o udělení vyplňovacího práva. O této smlouvě neuvedli nic bližšího. K datu splatnosti pak jen uvedli, že tento údaj do směnky doplnil žalobce podle svého uvážení, aniž by o tomto termínu splatnosti byli žalovaní vyrozuměni. Jaká splatnost směnky by odpovídala neoznačené dohodě o vyplnění, uvedeno nebylo ani náznakem. Co se týká směnečné sumy, uvedli pouze, že neodpovídá výši dluhu, který by měl být nižší. O jaký dluh se jedná, nebylo ani naznačeno a tím méně bylo cokoliv uvedeno o jeho správné výši.5. Soud prvního stupně sice stručně ale velmi pregnantně v 6. odstavci odůvodnění napadeného usnesení vysvětlil, co je nutno si představit pod zákonným pojmem odůvodněnosti námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu a co je nezbytné, aby tento předpoklad byl naplněn. Zejména zcela správně akcentoval konkrétnost a nezaměnitelnost žalovanou stranou k obraně namítaných skutků.6. Je nutno zcela souhlasit se soudem prvního stupně, že předmětné námitky kritérium odůvodněnosti nesplňuje. Tyto námitky nelze projednat, protože není vůbec jasné, jaké skutkové okolnosti mají být dokazováním ověřeny a nelze tedy ani posoudit důvodnost takto jen obecně podaných námitek. Co se směnečné sumy týká, není ani možné uzavřít, v jakém rozsahu je vůbec směnečný platební rozkaz napaden. Námitky nemusí být nijak obsáhlé, ale tvrzení o zajišťovací funkci sporné směnky musí být nutně doplněno o definici závazku, který je směnkou zajištěn, a o vylíčení skutečností, proč se nemůže zajišťovací funkce směnky naplnit a případně v jakém rozsahu. Tvrzení o nesprávně vyplněné blankosměnce pak vyžadují jednoznačně určit obsah dohody o vyplnění a závěr, jaké údaje směly být do směnky s ohledem na obsah vyplňovací dohody správně vyplněny. To předmětné námitky zcela postrádají. V odvolání se sice objevuje o něco více konkrétních tvrzení, ale ani ta by nebyla zcela ještě ani zdaleka dostatečná. Proto je bez významu, že s ohledem na koncentraci námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu, jak ta plyne z § 175 odst. 1 o. s. ř., by šlo o tvrzení opožděná.7. Za těchto okolností nemohl soud prvního stupně postupovat jinak, než předmětné námitky podle § 175 odst. 3 o. s. ř. odmítnout pro jejich nedostatečnou odůvodněnost.8. Žalovaní 2. a 3. již sice v odvolání nic nezmiňují ohledně námitky místní nepříslušnosti soudu prvního stupně, ale protože napadají napadené usnesení soud prvního stupně v celém rozsahu, je nutno se zabývat i touto otázkou.9. Je nepochybné, že obecným soudem prvního žalovaného je Městský soud v Brně a v případě žalovaných 2. a 3. jde o Okresní soud v , adresa, . Potom je ve věcech, kde rozhoduje v prvním stupni krajský soud, a mezi tyto věci patří rovněž spory týkající se směnek, místně příslušný Krajský soud v Brně. U tohoto soudu bylo možné žalobu v této věci bez dalšího podat.10. Jak správně konstatoval soud prvního stupně, v případě žalob na zaplacení směnky měla žalobkyně možnost volby a mohla výlučně podle svého uvážení žalobu podat vedle krajského soudu, který se opírá o obecný soud žalovaných, také u toho krajského soudu, v jehož obvodu leží platební místo směnky. To plyne, jak soud správně uvedl, z § 87 písm. e) o. s. ř. Protože platebním místem sporné směnky je , adresa, , mohla žalobkyně využít této místní příslušnosti na výběr dané, čehož podáním žaloby k Městskému soudu v Praze také využila.11. Soud prvního stupně je tedy v této věci soudem místně příslušným.12. Napadené usnesení soudu prvního stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.13. Jelikož žalující straně nevznikly v tomto odvolacím řízení žádné nutné náklady, nebyl učiněn žádný procesní úkon, nelze náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení přiznat ani žalobkyni (§ 224 odst. 1, § 142 o. s. ř.).