2 Cmo 50/2021-157 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalovanému 2. osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 29. 7. 2020, č. j. 49 Cm 153/2019-86, který v této věci činí 136 514 Kč. V odůvodnění usnesení konstatoval skutečnosti, které zjistil ze žalovaným 1. předloženého prohlášení o jeho majetkových poměrech s tím, že žalovaný 2. neuvedl žádné další příjmy a ani žádné výdaje. Vykázal vlastnictví anebo spoluvlastnictví několika nemovitostí, které ovšem označil velmi neurčitě. Uvedl zdravotní obtíže. Z důvodu karcinomu mu byla odstraněna pravá hlasivka, a proto jsou nutné jednou za půl roku prohlídky. V listopadu 2020 absolvoval operaci žlučníku a v den 22. 12. 2020 měl nastoupit další operaci. Jak soud prvního stupně dále uvedl, žalovaný 2. přes výzvu soudu nedoložil téměř žádné doklady, a to zejména o jeho majetkové a příjmové situaci. Neunesl tak svou povinnost úplně tvrdit a prokázat své poměry, v důsledku čehož si soud nemohl učinit ucelený závěr o důvodnosti přiznání třeba jen částečného osvobození od soudního poplatku, a proto návrhu žalovaného 2. nevyhověl.2. Žalovaný 2. se proti usnesení včas odvolal a navrhl jeho změnu tak, že mu bude osvobození přiznáno v navrhovaném rozsahu, to znamená co do částky 68 214 Kč. Uvedl, že zaplatil soudní poplatek ve výši, jak byl soudem původně stanoven. Když výši soudního poplatku soud následně stanovil na 136 514 Kč, vznikl mu nedoplatek ve výši dalších 68 214 Kč, který již není schopen uhradit. Zaplacená část soudního poplatku je přitom značným výdajem ve vztahu k příjmům žalovaného 2. V případě neúspěchu ve věci by žalovaní byli nuceni zaplatit značnou částku, což by vedlo k nutnosti opatřit si za tím účelem úvěr, který by musel být zajištěn nemovitostmi, anebo přistoupit k rozprodávání jejich majetku anebo majetku jejich rodinných příslušníků. Takový úvěr nebylo možné získat ve lhůtě soudem určené k zaplacení soudního poplatku. To soud neuvážil. Žalovaný 2. se rovněž domnívá, že soud vykládá ustanovení § 138 o. s. ř. v rozporu s jeho smyslem, když klade důraz na zájem státu na plnění daňových příjmů. Soud má naopak i v této souvislosti rozhodovat nezávisle a jen s ohledem na zákonný rámec. Domnívá se rovněž, že smysl soudních poplatků spočívá mimo jiné v regulaci marginálních sporů anebo sporů vedených zjevně bezdůvodně, o což se v tomto případě zcela určitě nejedná.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání žalovaného 2. nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Vyšel předně z okolností, které považoval za osvědčené již soud prvního stupně.4. Žalovaný 2. uvedl nemovitosti v jeho částečném nebo úplném vlastnictví. Z prohlášení o osobních a majetkových poměrech je nelze blíže identifikovat. Odvolací soud po poměrně náročném vyhledávání zjistil, že žalovaný 2. je výlučným vlastníkem parcely č. , Anonymizováno, o výměře 347 m², zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , a to v ulici , Anonymizováno, , v obci , Anonymizováno, , katastrální území , Anonymizováno, . Zápis v katastru nemovitostí nepotvrzuje, že jde o nemovitost ve společném jmění manželů, jak to žalovaný 2. uvádí v prohlášení. Budova č. p. , Anonymizováno, má v celém půdorysu dvě nadzemní podlaží a obyvatelné podkroví. Žalovaný 2. je dále výlučným vlastníkem navazujících parcel č. , Anonymizováno, , o výměře 328 m², zahrada, a č. , Anonymizováno, , o výměře 34 m², ostatní komunikace. Je spoluvlastníkem s podílem 4/6 parcely č. , Anonymizováno, o výměře 444 m², ostatní komunikace, a jediným vlastníkem parcely č. , Anonymizováno, o výměře 790 m², zahrada, obě parcely v obci , Anonymizováno, , katastrální území , Anonymizováno, . Spolu se žalovaným 1. je polovičním vlastníkem stavby č. p. , Anonymizováno, , zemědělská stavba, v obci , Anonymizováno, a katastrálním území , Anonymizováno, . Stavba se nachází na parcele č. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 1580 m², která je ve vlastnictví České republiky. Na tuto parcelu navazují další parcely, kterých je žalovaný 2. také polovičním spoluvlastníkem spolu se žalovaným 1. Jedná se o parcelu č. , Anonymizováno, , jiná plocha, o výměře 1264 m², o parcelu č. , Anonymizováno, , sportoviště a rekreační plocha o výměře 672 m², o parcelu č. , Anonymizováno, , jiná plocha, o výměře 21 m² a o parcelu č. , Anonymizováno, , manipulační plocha, o výměře 19 m².5. Ustanovení § 138 o. s. ř. dává soudu oprávnění poskytnout účastníku řízení částečnou úlevu na soudním poplatku, jestliže nejde o zjevně bezúspěšné bránění práva a odůvodňují-li to poměry účastníka. Předmětné ustanovení neuvádí, co se těmito poměry má rozumět, ale nepochybně sem patří žalovaným 1. uplatňované okolnosti povahy majetkové a příjmové. Zcela lze od soudních poplatků osvobodit pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Je ovšem nutno vzít také v úvahu, že význam tohoto ustanovení spočívá v tom, aby pro tyto a podobné okolnosti nebyl účastník vyloučen z výkonu svých ústavních práv chránit svá práva před soudem. Zejména má toto ustanovení vyloučit, aby výkon těchto práv byl podroben faktickému majetkovému cenzu, který je psanému právu nejen neznámý, ale byl by i v rozporu s uvedenými ústavními právy. Nelze ovšem odhlédnout ani od skutečnosti, že poplatková povinnost je dána zákonem a tato zákonná povinnosti není ani v nejmenším závislá na jakýchkoli poměrech kteréhokoli z možných účastníků řízení. Tato povinnost vzniká ze zákona a není nijak vázána na soudní rozhodnutí. Předpis § 138 odst. 1 o. s. ř. dává soudu pouze oprávnění, aby do této zákonné povinnosti účastníka, který je poplatníkem jednotlivého soudního poplatku, svým rozhodnutí zasáhl, a to především právě proto, aby nedošlo ke zkrácení ústavních práv takového poplatníka soudního poplatku. Přitom právě musí postupovat v zákonném rámci, to znamená, že musí v souladu uvedeným ustanovením zodpovědně posoudit, zda jsou dány zákonné předpoklady pro přiznání poplatkové úlevy anebo nejsou. Nemůže přitom postupovat arbitrárně, tedy jen podle své úvahy, nýbrž musí vycházet z toho, co o splnění nebo nesplnění těchto předpokladů vyjde najevo a co žadatel o osvobození osvědčí. Potom, má-li soud povolit osvobození od soudního poplatku, to znamená, má-li přiznat zmíněnou výjimku ze zákonné poplatkové povinnosti, musí mu být zcela bezpečně osvědčeno, že účastník splňuje tyto předpoklady.6. Ohledně funkce soudních poplatků je nutno vzít v úvahu, že realizace práva na přístup k soudům podle čl. 36 Listiny základních práv a svobod, vyžaduje, aby stát zřídil a udržoval v chodu soustavu soudů. To si vyžaduje značné náklady. Je jistě představitelné soudní poplatky vůbec nezavést a celou tíži nákladů spojenou s činností justice přenést na všechny daňové poplatníky. Zákonodárce zvolil jinou cestu. Zavedením soudních poplatků se zjevně přiklonil k tomu, že tyto náklady mají nést především ti, kteří možnost obrátit se na soudy se svými návrhy (také opravné prostředky jsou takovým návrhem) skutečně využívají. To je hlavní smysl soudních poplatků v poměrech zdejšího právního řádu. Se soudními poplatky je spojena i jistá regulatorní funkce. Ta je ovšem jen vedlejším účinkem, není základním důvodem pro jejich vybírání. Z hlediska poplatkového nad rámec toho, co vyplývá přímo z ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., nebylo by v souladu se zákonem rozlišovat spory více nebo méně významné nebo závažné, jak se odvolatel nesprávně domnívá.7. Z obsahu spisu je zřejmé, že obrana žalovaného 2., jak je uplatněna již v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a jak je také obsahem odvolání proti rozsudku, kterým byl tento rozkaz ponechán v platnosti, není zjevně nesmyslná a nemožná. Není samozřejmě možné v tomto okamžiku uzavřít, zda žalovaný 2. skutečně v odvolacím řízení uspěje. Je to možné, ale je také možné, že tomu tak nebude. Nicméně pro potřeby rozhodování o poplatkové moderaci lze považovat tento první předpoklad za splněný.8. Co se týká poměrů účastníka, je nutno konstatovat, že žalovaný 2. osvědčil své příjmy za výkon funkce jednatele společnosti , Anonymizováno, Uvedl nemovitý majetek, který vlastní, ovšem tak, že nebylo možné si o něm z toho, co v prohlášení uvedl, učinit vůbec žádnou představu. V rámci tohoto nemovitého majetku je hodna zvláštní pozornosti budova č. p. , Anonymizováno, a související pozemky v ulici , Anonymizováno, . Nejde o bydliště žádného ze žalovaných. Adrese žalovaného 2. v , Anonymizováno, odpovídá stavba s č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , Anonymizováno, . Budova v ulici , Anonymizováno, je dosti rozlehlá a není jasné, jak ji žalovaný 2. využívá. Protože tam nebydlí, nabízí se jako reálně nejpravděpodobnější pronájem, který i v poměrech , Anonymizováno, musel by představovat významný zdroj příjmů. Bližší tvrzení však zcela chybí.9. Pro poměry účastníků řízení může být významnou okolností jejich zdravotní stav. Odvolací soud nepo