2 Cmo 63/2021-33 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh žalobce na nařízení předběžného opatření, kterým bude žalovanému 1. zakázáno vykonávat práva akcionáře spojená s 20 kusy kmenových akcii na jméno v listinné podobě číslo 00001 až 00020, série A, datum emise 15. 10. 2015, emitované společností druhého žalovaného, o jmenovité hodnotě po 100 000 Kč. Tyto akcie představují 100% základního kapitálu společnosti emitenta. Pro případ, že došlo k výměně uvedených akcií za 200 kmenových kusů akcií na jméno v listinné podobě vydaných druhým žalovaným o jmenovité hodnotě po 10 000 Kč, navrhoval vyslovení stejného zákazu ve vztahu k vyměněným akciím. Dále soud prvního stupně stejným usnesením zamítl návrh, aby předběžným opatřením bylo prvnímu žalovanému zakázáno s původními anebo s vyměněnými akciemi nakládat.2. Soud vyšel z toho, že žalobce navrhuje vydání předběžného opatření v řízení, ve kterém se domáhá vydání 20 kusů kmenových akcii na jméno v listinné podobě číslo 00001až 00020, série A, datum emise 15. 10. 2015, emitované společností druhého žalovaného, o jmenovité hodnotě po 100 000 Kč. Žalobce uváděl, že tyto akcie koupil a stal se tak jediným akcionářem společnosti druhého žalovaného. Dne 29. 2. 2016 došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ve výši 46 846 000 Kč mezi postupiteli, kterými byli první žalovaný a , Anonymizováno, , a žalobcem jako postupníkem. Následnými dodatky byla upravována splatnost ceny pohledávky. Stalo se tak i dodatkem číslo 3, kde si smluvní strany navíc dohodly, že zaplacení doplatku ceny pohledávky bude zajištěno zástavním právem k předmětným akciím, jež byly po dobu zástavy deponovány u advokáta , Anonymizováno, . Po doplacení ceny pohledávky měly být vráceny uschovatelem žalobci, pokud nedojde k doplacení do 31. 12. 2020, přechází vlastnické právo k akciím na postupitele, a to za cenu aktuální výše dluhu. Žalobce poslední splátku nezaplatil, což odůvodnil epidemiologickou situací. Požádal proto prvního žalovaného, který se mezi tím stal jediným věřitelem ohledně ceny pohledávky, o prodloužení splatnosti. K tomu přes příslib prvního žalovaného nedošlo a první žalovaný naopak po uplynutí 31. 12. 2020 akcie převzal z úschovy, vystupuje jako jediný akcionář a činí změny ve společnosti. Žalobce se nadále považuje za vlastníka sporných akcií a domnívá se, že je nutno zatímně upravit poměry účastníků a že je tu i důvodná obava o výkon budoucího rozhodnutí soudu.3. Soud prvního stupně konstatoval, že pro nařízení předběžného opatření je nutno předně osvědčit, že je reálné očekávat, že návrhu ve věci samé může být vyhověno. Musí být osvědčena i potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků. Vzhledem k povaze žalobního návrhu, který směřuje na určení, zda zde je nebo není právo, nepřichází v úvahu obava o budoucí výkon soudního rozhodnutí.4. Zaměřil se při tom předně na první z uvedených předpokladů a konstatoval, že žalobce sám uvedl, že poslední splátku podle dodatku č. 3 ke smlouvě o postoupení pohledávky neuhradil. Jestliže nebyl uzavřen písemný dodatek k uvedené smlouvě, nastala před tím smluvená splatnost a z ničeho neplyne, že žalovaný 1. jednal v rozporu s právem, když po uplynutí dohodnuté splatnosti předmětné akcie vyzvedl z úschovy. Neshledal proto za splněný ani první z nutných předpokladů k nařízení požadovaného předběžného opatření, a aniž zkoumal, zda je nezbytná úprava poměrů účastníků, návrhům žalobce nevyhověl.5. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalobce a navrhuje jeho změnu tak, že odvolací soud navrhované předběžné opatření nařídí. Uvedl, že předpoklady pro nařízení předběžného opatření nemusí být prokázány, ale postačuje rozhodné okolnosti osvědčit. To se podle jeho názoru stalo. Při tom žalobce v souvislosti s jeho návrhem na nařízení předběžné opatření argumentoval nejen tím, že ještě nenastala splatnost zástavním právem zajištěné pohledávky, ale také tím, že zástavní právo nemohlo vzniknout. Předně proto, že sporné akcie nebyly opatřeny zástavním rubopisem, který je nezbytnou podmínkou pro vznik zástavního práva k akciím na jméno. Druhým důvodem pak je neplatnost ujednání o výkonu zástavního práva, jak je obsaženo v čl. II. dodatku č. 3 ke smlouvě o postoupení pohledávky. Konečně absentuje převodní rubopis na předmětných akciích.6. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.].7. Vyšel při tom z totožných podkladů, které měl k dispozici již soud prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).8. Z těchto podkladů vyplývá, že podle čl. IV., bodu 2. Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 29. 2. 2016 lze měnit tuto smlouvu pouze písemnou formou. Nic jiného nebylo smluveno ani v písemně sjednaných dodatcích k této smlouvě.9. V dopise ze dne 21. 12. 2020 žalobce sděluje , Anonymizováno, , že mu první žalovaný telefonicky slíbil prodloužení splatnosti pohledávky na konec února 2021. Žádá proto tohoto advokáta, aby připravil dodatky, které budou řešit doplacení ceny za postoupenou pohledávku do konce února 2021.10. Z čl. II. dodatku č. 3 ke Smlouvě o postoupení pohledávky je také zřejmé, že nedojde-li k doplacení ceny pohledávky to 31. 12. 2020, stává se dnem 1. 1. 2021 vlastníkem akcií postupitel, a to za cenu ve výši aktuálního dluhu na doplatku za postoupenou pohledávku.11. Ve vztahu ke vzniku zástavního práva vedle absence zástavního rubopisu žalobce uváděl, že není platné ani ujednání o propadné zástavě, když se domnívá, že je v rozporu se zákazem, který vyplývá z § 1315 odst. 2 písm. b) o. z. a který zakazuje před dospělostí zajištěného dluhu ujednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou anebo předem určenou cenu ponechat.12. Soud prvního stupně správně vymezil předpoklady nutné k tomu, aby bylo možné vyhovět návrhu na nařízení předběžného opatření, a to i v případě, kdy toto má být podle 102 o. s. ř. nařízeno již v rámci zahájeného jednání.13. Ve stejné souvislosti je nutno vycházet z toho, že předběžné opatření je vždy zásahem do práv a povinností účastníků, popřípadě i třetích osob, za situace, kdy o uplatněném nároku není zatím rozhodnutu, kdy jeho důvodnost lze pouze odhadnout. Takový odhad ale nemůže být arbitrárním uvážením soudu, ale je nezbytné vycházet z toho, co je možné v tomto směru považovat za osvědčené. Je samozřejmé, že za situace, kdy o nároku nebylo zatím jednáno, neproběhlo žádné nebo jen nedostatečné dokazování (kdyby bylo dostatečné, bylo by namístě rozhodnout o samotném meritu věci) nemůže navrhovatel předběžného opatření splnění předpokladů prokázat. Naproti tomu ale to neznamená, že mohou dostačovat jen pouhá tvrzení, která nejsou ani osvědčena. To soud prvního stupně v zásadě respektoval. Také nelze mít námitek proti tomu, že se na prvním místě zaměřil na pravděpodobnost, co se důvodnosti žaloby ve věci samé dotýká.14. Nakolik soud prvního stupně v této souvislosti uzavřel, že ani v rovině tvrzení není opora pro závěr, že závazek žalobce nezůstal splatným ke konci roku 2020, je s tím nutno zcela souhlasit. Smlouva o postoupení pohledávky výslovně požaduje písemná ujednání o změnách v jejím obsahu, tedy také o splatnosti. Na tom nic nezměnily a následné dodatky k této smlouvě a není ani tvrzeno jakékoliv jiné ujednání, které by připouštělo jinou než písemnou formu dohody o změně obsahu smlouvy. Tedy, i kdyby bylo osvědčeno, že první žalovaný neformálně souhlasil s prolongací splatnosti do konce února 2021, nešlo by o jednání právně závazné. Z dopisu žalobce advokátu , Anonymizováno, ze dne 21. 12. 2020 je ostatně zcela zřejmé, že nezbytnosti písemné dohody o prodloužení splatnosti závazku si byl dobře vědom i žalobce.15. Nedostatkem napadeného usnesení soudu prvního stupně je okolnost, že soud zcela pominul jakoukoliv argumentaci žalobce ohledně jeho závěru, že na prvního žalovaného vlastnické právo k předmětným akciím nemohlo přejít. Žalobce v této souvislosti správně připomíná, že jen sama okolnost, že chybí písemná dohoda o změně Smlouvy o postoupení pohledávky, neznamená bez dalšího, že se svým nárokem nemůže být přesto úspěšný. Protože, jak již bylo uvedeno, nelze ani v tomto odvolacím řízení vycházet z jiných okolností, než jsou ty, ze kterých mohl vycházet soud prvního stupně, lze tyto okolnosti přezkoumat i v rámci tohoto odvolacího řízení.16. Co se týká námitky nedostatku převodního rubopisu, jde o námitku zjevně nedůvodnou. K převodu cenného papíru ve formě na řad je nezbytný rubopis vedle smlouvy a předání příslušné listiny nikoliv podle § 269 odst. 1 zákona o korporacích, nýbrž podle § 1103 odst. 2 o. z. Zákon o korporacích zmíněným předpisem pouze vylučuje, aby při převodu akcií na jméno bylo možné použít tak zvané blankoindosamenty, jež jsou jinak přípustné s ohledem na odkaz § 1103 odst. 2 o. z. na předpisy směnečného práva. Nicméně i tak rubopis při převodu akcií na jméno nezbytný je. V tomto případě však je nepochybné, že žalovaný 1. odvozuje své vlastnické právo od nabytí ak