2 Cmo 91/2021-160 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soudu prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 759 322,11 Kč s 6% úrokem od 15. 6. 2019 do zaplacení, odměnu ve výši 2 531 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 38 819 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.2. V odůvodnění uvedl, že žalobou podanou k soudu prvního stupně se žalobce domáhal proti žalovanému a společnosti , Anonymizováno, zaplacení výše uvedených částek z titulu směnky vystavené v , Anonymizováno, 3. 8. 2017 společností , Anonymizováno, na řad žalobce na částku 759 322,11 Kč splatné u žalobce, kterou podepsal žalovaný jako jednatel výstavce a zároveň jako aval za výstavce. Směnka (původně ve formě blankosměnky) zajištovala závazek ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, z 3. 8. 2017, kterou byl žalobce oprávněn vyplnit dle dohody o vyplňovacím právu směnečném č. , Anonymizováno, z 3. 8. 2017. Žalovanému bylo oznámení o vyplnění blankosměnky doručeno a zároveň byl vyzván k úhradě směnečné sumy ve stanovené lhůtě, stejně jako , právnická osoba3. Soud prvního stupně ve věci rozhodl směnečným platebním rozkazem z 22. 8. 2019, č. j. 55 Cm 99/2019-34. Ve vztahu k žalovanému byl tento zrušen pro jeho nedoručení do vlastních rukou a věc byla vyloučena k samostatnému projednání. Ve vztahu k společnosti , Anonymizováno, , která podala včasné námitky, bylo rozhodováno pod č. j. 55 Cm 99/2019.4. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že nárok žalobce neuznává, nepřevzal vydaný směnečný platební rozkaz, nemůže posoudit pravost podpisů na směnce, upřesnil adresu pro doručování a dále nesouhlasil s projednáním věci bez nařízení jednání.5. Soud ve věci rozhodl při jednání konaném dne 20. 1. 2020, na základě jím provedeného dokazování, a to v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 o. s. ř., kdy omluvu žalovaného vyhodnotil jako obstrukční.6. Po provedeném dokazování (směnkou, smlouvou o úvěru č. 981158S1000, prohlášením o vzájemných vazbách k jiným subjektům, dohody o vyplňovacím právu směnečném č. , Anonymizováno, , oznámením o vyplnění blankosměnek, výzev k zaplacení, bankovním výpisem č. ú. , Anonymizováno, , žádostí o úvěr, výpisu z obchodního rejstříku) soud zjistil, že žalobkyně uplatnila svůj nárok z platné směnky vlastní vystavené společností , Anonymizováno, , původně vystavené ve formě blankosměnky, která zajištovala nárok ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne 3. 8. 2017 mezi žalobkyní a touto společností (v jejímž čl. III je jako forma zajištění uvedena blankosměnka), která mohla být vyplněna dle dohody o vyplňovacím právu směnečném č. , Anonymizováno, z 3. 8. 2018, kterou žalovaný podepsal jako jednatel za výstavce a zároveň jako aval. Podpis žalovaného na smlouvě o úvěru, resp. totožnost podepisující osoby, dále podpis žalovaného na Prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům, na dohodě o vyplňovacím právu směnečném jsou stvrzeny podpisem , Anonymizováno, (osobou jednající za žalobkyni). Žalobkyně žalovanému i výstavci směnky sdělila písemně, že přistoupila k vyplnění blankosměnky dle dohody o jejím vyplnění a současně je vyzvala k zaplacení směnečné sumy, s tím, že v případě jejího nezaplacení přistoupí k vymáhání soudní cestou. Úvěr byl poskytnut na základě žádosti výstavce směnky, zastoupené jejím jednatelem , Anonymizováno, . Žádost byla podepsána žalovaným, jehož totožnost byla opět ověřena , Anonymizováno, . Žalovaný byl jednatelem společnosti od 14. 9. 2015 do 13. 2. 2019. Společnost čerpala úvěr č. , Anonymizováno, , kterou za ni uzavřel rovněž žalovaný, která byla rovněž zajištěna blankosměnkou, kdy podpis žalovaného jako jednatele společnosti byla opět ověřena , Anonymizováno, , ke které byl uzavřen i dodatek č. 1 z 10. 2. 2017, prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům a doplňující informace z 6. 2. 2017, 7. 2. 2017, kdy byl podpis žalovaného rovněž ověřen , Anonymizováno, . Žalobkyně poskytla společnosti , Anonymizováno, (jednající jednatelem , Anonymizováno, ) i další úvěry, které byly zajištěny směnkami podepsanými žalovaným jako avalem. Pohledávky z těchto smluv jsou předmětem řízení u Městského soudu v Praze pod č. j. 49 Cm 100/2019, 7 Cm 100/2019, 37 Cm 99/2019.7. Žalovanou směnku vyhodnotil jako řádnou směnku vlastní mající náležitosti čl. I § 75 ZSŠ, kdy nárok je uplatněn vůči žalovanému jako jejímu avalu podle čl. I § 30-32, 48 odst. 1 bod 1, 2, 4, které podle čl. I § 77 odst. 1,3 ZSŠ se vztahují i na směnku vlastní.8. Konstatoval, že žalovaný nemůže namítat nepravost podpisu ve vztahu k podpisu , Anonymizováno, jako jednatele , Anonymizováno, s ohledem na skutečnost, že byl k 13. 2. 2019 vymazán jako jednatel výstavce. K námitce eventuální pravosti podpisu žalovaného jako avala pak uvedl, že z provedených důkazů má za prokázané, že podpis žalovaného na všech 45 listinách jsou identické a s ohledem na jeho chabé tvrzení, že nemůže posoudit pravost podpisu, vyhodnotil sporný podpis jako pravý podpis.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na úspěch žalobkyně ve věci, které přiznal náhradu za zaplacený soudem poplatek ve výši 38 093 Kč a dvě náhrady hotových výdajů po 300 Kč za předžalobní výzvu a sepis žaloby, 21% DPH ve výši 126 Kč.10. Proti napadenému rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, ve kterém navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně. Poukázal na to, že se soud nezabýval otázkou pravosti podpisů žalovaného a neřešil posouzení pravosti jeho úředním ověřením. Tvrzení, že směnka byla podepsána v kanceláři pracovníka žalobce , Anonymizováno, , je lživé. Z jednání se řádně omluvil a požádal o odročení jednání. Zesplatnění směnky se mu nedostalo do ruky, nebyl kontaktován ani jednatel společnosti. Domáhal se vyčíslení směnečné sumy, toho se mu nedostalo. Soud neprovedl navržené důkazy.11. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení napadeného rozsudku pro jeho věcnou správnost. K námitce, že se soud nezabýval pravostí podpisu žalovaného na směnce, poukázala na neurčitost tvrzení žalovaného a obsáhlost dokazování provedeného soudem prvního stupně, na jehož základě soud prvního stupně dovodil, že pravost podpisu žalovaného jako avala směnky má za prokázanou. K jednání soudu v nepřítomnosti žalovaného poukázal na vyhodnocení omluvy žalovaného jako obstrukční, kdy se jednalo o opakovanou omluvu. Námitky, že žalobkyně odmítla vyčíslit směnečnou sumu, jednatel , Anonymizováno, nebyl nekontaktován a žalovaný nedostal oznámení o zesplatnění směnky, jsou nové, uplatněné až v odvolání a nemělo by k nim být přihlíženo. Nad rámce výše uvedeného doložila zaslání pěti oznámení výstavci směnky zaslanými na adresu sídla i doručovací adresu, z nichž vyplývá, že žalovaný byl informován o vyplnění směnky a o výši směnečné sumy a její splatnosti. Tvrzení, že jednatel společnosti žalovaného nekontaktoval je pro věc samu bez významu.12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení přitom bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.) Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek žalovaných a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.13. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně vydal napadený rozsudek poté, kdy ve věci jednal bez přítomnosti žalovaného, ač tento se z jednání soudu omluvil, doložil svoje náhlé onemocnění potvrzením o dočasné pracovní neschopnosti a rozhodující soud si telefonickým dotazem u lékaře ověřil, že onemocnění žalovaného je způsobené infektem - průjmem, který vylučuje účast žalovaného u jednání. Omluvě z tohoto jednání pak předcházela ještě žádost o odročení jednání soudu na řízeného na 18. 12. 2019 pro zahraniční cestu žalovaného, která byla řádně doložena.14. Judikatura Nejvyššího soudu stojí na závěru, že v nepřítomnosti účastníka může soud věc projednat a rozhodnout tehdy, pokud se účastník k jednání nedostavil, ač řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) o odročení jednání. Překážka nebo jiná okolnost zabraňující účastníku v účasti na soudním jednání současně musí představovat důležitý důvod. Příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti. Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité. Za důležitý důvod, pro který účastník může požádat o odročení jednání, se tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. považuje okolnost, která účastníku objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabání zúčastnit se jednání (např. zdravotní indispozice, účast u jiného soudního jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem případně způsobená nebo jinak zaviněná,