6 Cmo 116/2021-30 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 8. března 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 64 173 371 s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která měla žalobkyni vzniknout neuhrazením pohledávky věřitele , právnická osoba, jako půjček ve výši 64 173 371 Kč, přihlášené do insolvenčního řízení na majetek žalobkyně jako dlužnice, vedeného u soudu I. stupně pod sp. zn. KSPH 66 INS 1293/2017, zapříčiněného jednáním žalovaného při výkonu funkce předsedy představenstva a generálního ředitele žalobkyně v rozporu s péčí řádného hospodáře tím, že žalovaný- převzal závazky z uvedených půjček, ač věděl, že je žalobkyně nebude schopna splnit,- neuhradil řádně a včas závazky z uvedených půjček a „v podstatě se o to nikdy svědomitě nesnažil“,- i když žalobkyně v roce 2013 nebyla v úpadku, , Anonymizováno, ve funkci finančního ředitele žalobkyně připravil žalovanému ekonomické a finanční podklady pro podání insolvenčního návrhu podaného žalovaným na žalobkyni dne 6. ledna 2014 v rozporu se zákonem a stanovami žalobkyně, kdy teprve po úpadku žalobkyně přestali v důsledku zahájeného insolvenčního řízení dodavatelé dodávat žalobkyni zvířata a suroviny,- úmyslně přivodil úpadek žalobkyně, neboť k podání insolvenčního návrhu došlo hlavně v důsledku úmyslného zkreslování účetních dokladů v průběhu roku 2013 ve formě rozvahy a výkazu zisku a ztrát,- po podání insolvenčního návrhu neučinil nic pro odvrácení úpadku žalobkyně, zasazoval se o skutečné prohlášení úpadku a následně v lednu 2014 odstoupil z představenstva žalobkyně, čímž způsobil „neuvěřitelný chaos“ ústící do „nedozírných škod“ všem přihlášeným věřitelům, neboť jim neměl kdo provádět platby na jejich pohledávky za dodávky zvířat a surovin,- nenavrhl věřitelům a insolvenčnímu soudu reorganizaci, která by všem věřitelům zajistila daleko vyšší uspokojení jejich pohledávek, než se jim dostane v konkursu,- zastavil úmyslně provoz podniku žalobkyně a nezajistil ukončení pracovních poměrů zaměstnanců tak, aby nedošlo k porušení zákoníku práce a „utekl“,- neudělal nic pro plné uspokojení věřitelů žalobkyně i bez insolvenčního návrhu a následného konkursu z majetku žalobkyně, který v roce 2014 postačoval po jeho zpeněžení k úhradě všech závazků svých věřitelů,- účinně nevymáhal pohledávku ve výši 21 310 102 Kč za svoji osobu jako bývalý předseda představenstva žalobkyně,- neuhradil věřiteli , Anonymizováno, , právnímu předchůdci věřitele , právnická osoba, , půjčky ve výši 64 173 371 Kč, ač věděl o jejich splatnosti již ke dni 29. prosince 2013, a místo toho v lednu 2014 uhrazoval jiné i dosud nesplatné závazky žalobkyně,- při podání insolvenčních návrhů ve dnech 6. a 20. ledna 2014 nenavrhl moratorium na započítávání pohledávek, což znemožnilo sanační řešení úpadku žalobkyně, když došlo k zastavení výroby žalobkyně v důsledku nedostatku likvidních prostředků na nákup surovin,- o podání uvedených insolvenčních návrhů záměrně neinformoval valnou hromadu, akcionáře a ani dozorčí radu,- nevyhotovil zprávu o vztazích za roky 2013 a 2014, insolvenční správkyni nepředložil účetní závěrky k 31. prosinci 2013, 3. březnu 2014 a 28. květnu 2014 a nezaložil je do sbírky listin účetní závěrky,- ztěžoval výkon funkce insolvenční správkyně zejména nepředložením seznamu majetku a závazků, neodevzdáním zprávy o vztazích mezi propojenými osobami a seznamu smluv mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, s označením aktivních smluvních vztahů, neposkytl součinnost při zjišťování majetkové podstaty žalobkyně, což má za následek prodlužování insolvenčního řízení a vynakládání nákladů, které by jinak nemusely být vynaloženy a je znemožněno řádně vymáhání pohledávek žalobkyně.2. Soud I. stupně usnesením ze dne 24. března 2021, č. j. 73 Cm 24/2021-16 vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Krajskému soudu v Českých Budějovicích jako soudu místně příslušnému (výrok II.).3. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že podanou žalobu posoudil jako žalobu na náhradu škody, jež měla žalobkyni vzniknout porušením péče řádného hospodáře žalovaným při výkonu funkce předsedy představenstva a generálního ředitele, čímž zapříčinil její úpadek. Předmětné řízení není řízením podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, ale řízením, v němž se místní příslušnost řídí obecnou úpravou podle ustanovení § 85 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Podle žaloby se bydliště žalovaného nachází v obci , adresa, , jež leží v obvodu Okresního soudu v , Anonymizováno, , který je v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích a podle ustanovení § 85 odst. 1 a ustanovení § 85a o. s. ř. je místně příslušným k projednání a rozhodnutí dané věci, v níž jsou tak dány důvody pro postup podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř.4. Ve včas podaném odvolání ze dne 26. března 2021 žalobkyně (odvolatel) uvedla, že žalovaný má sice místo trvalého pobytu v obci , adresa, , ležící v obvodu Okresního soudu v , Anonymizováno, resp. Krajského soudu v Českých Budějovicích, ale všechna porušení péče řádného hospodáře žalovaným se uskutečnila v sídle žalobkyně na uvedené adrese v , adresa, v obvodu Okresního soudu v , Anonymizováno, , který spadá pod soud I. stupně. U tohoto soudu probíhá i insolvenční řízení proti žalobkyni a je tudíž ekonomické, aby i kvůli využití všech možných dokladů a důkazů tento soud řešil i podanou žalobu o náhradu škody.5. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. v rozsahu podaného odvolání, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.7. Vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě soudu uvedeného v ustanovení § 85a o. s. ř., je k řízení podle ustanovení § 87 písm. b/ o. s. ř. příslušný také soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy. Ustanovení v případě žalob na náhradu újmy (zde majetkové újmy) upravuje místní příslušnost soudu danou na výběr, jež žalobci umožňuje podat žalobu k soudu odlišnému od obecného soudu žalovaného podle ustanovení § 85 o. s. ř. či soudu uvedeného v ustanovení § 85a o. s. ř. Předmětné řízení je řízením na náhradu újmy, když žalobkyně se na žalovaném domáhá náhrady škody jí způsobené žalovaným tím, že v roce 2013 a počátkem roku 2014 nevykonával své funkce s péčí řádného hospodáře, a je řízením, v němž je podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. f/ o. s. ř. dána věcná příslušnost krajských soudů k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.8. Žalobkyně podala předmětnou žalobu ke krajskému soudu jako soudu I. stupně, v jehož obvodu se nachází její sídlo v , Anonymizováno, , a je proto nutno zkoumat, zda je to také místo, v němž ve smyslu ustanovení § 87 písm. b/ o. s. ř. došlo ke skutečnosti zakládající její právo na náhradu újmy. Stávající judikatura dovozuje podobnost výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace s pracovním či služebním poměrem, proto za stálé pracoviště člena statutárního orgánu lze považovat sídlo dané obchodní korporace (viz usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. února 2020, sp. zn. 26 Cdo 4198/2019). Článek 16 odstavec 4 stanov žalobkyně uvádí, že zasedání představenstva žalobkyně se koná v jejím sídle a z obsahu podané žaloby nelze dovodit žádné okolnosti, které by svědčily o jiném místu než o sídle žalobkyně.9. Žalobkyně využila právo volby místně příslušného soudu v souladu s ustanovením § 87 písm. b/ o. s. ř., proto odvolací soud považuje závěr soudu I. stupně o své místní nepříslušnosti podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. za nesprávný.10. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně odkazem na ustanovení § 220 o. s. ř. změnil tak, že místní nepříslušnost soudu I. stupně se nevyslovuje.11. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud I. stupně rozhodnutím, kterým řízení skončí.