6 Cmo 132/2021-176 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud I. stupně, vyhověl návrhu navrhovatelky na nařízení předběžného opatření, a shora specifikovaným usnesením zakázal účastníku , právnická osoba, (též SVJ) jednat dle jeho rozhodnutí přijatého na shromáždění konaném dne 18. 2. 2021, uvedeném pod bodem 3, jímž byla schválena plánovaná investice do rekonstrukce střechy bytového domu.2. Soud I. stupně vyšel ze skutečnosti, že se návrhem na zahájení řízení ze dne 19. 3. 2020 navrhovatelka domáhá ve věci samé, aby soud zrušil rozhodnutí SVJ přijatého na shromáždění konaném dne 18. 2. 2021, uvedeném pod bodem 3, jímž byla schválena plánovaná investice do rekonstrukce střechy bytového domu. Důvodem má být skutečnost, že v jejím bytě č. , Anonymizováno, je plíseň. Stejně tak má být plíseň i v bytě místopředsedkyně účastníka paní , Anonymizováno, . Tuto závadu se navrhovatelka měla v minulosti snažit řešit zejména se stavebním úřadem, se stavební firmou , Anonymizováno, a s , Anonymizováno, , přičemž jí mělo být všemi doporučeno odborné posouzení důvodů vzniku plísně. Uvedené doporučení na posouzení uvedené závady znalcem však podle navrhovatelky účastník nerespektoval a měl rovnou přijmout rozhodnutí o rekonstrukci střechy, což má neprodleně realizovat společnost , Anonymizováno, Tím podle názoru navrhovatelky mohou SVJ vzniknout škody, když by např. problém zatékání nebyl ve střeše a oprava závady by se mohla dotknout nově zrekonstruované střechy.3. Soud I. stupně věc posuzoval podle § 1209 odst. 1 věta prvá nového občanského zákoníku (NOZ) a podle § 102 odst. 1 občanského soudního řádu (o. s. ř.) a konstatoval, že má být zřejmé, že účastník je rozhodnut v co nejkratší době provést bez dalšího nákladnou opravu střechy, ačkoli , Anonymizováno, a Městský úřad v , Anonymizováno, - stavební úřad v , adresa, považují za vhodné posouzení příčiny vlhkosti v bytě navrhovatelky odborníkem. Proto soud I. stupně shledal potřebu zatímně upravit poměry mezi účastníky a dočasně zakázat účastníku rekonstrukci střechy, neboť jestliže by se ukázalo, že problém zatékání do nemovitosti má jiný důvod, než zatékání střechou a bylo by nutno při jeho odstranění do nové střechy zasahovat, mohly tím podle soudu I. stupně vzniknout účastníku zvýšené náklady.4. Proti tomuto usnesení se včas odvolal účastník (odvolatel) a navrhl jeho změnu a zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, když podle jeho názoru rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném skutkovém zjištění věci a spočívá i na nesprávném posouzení návrhu.5. Podle odvolatele sice , Anonymizováno, danou situaci na místě samém neviděl a stavební úřad obecně doporučil navrhovatelce odborné posouzení důvodů vzniku plísně v bytech, avšak navrhovatelka řadu let s posouzením této otázky otálí a nerealizovala ani doporučení stavebního úřadu odstranit vnitřní zateplení interiéru. Podle odvolatele je střecha očividně v havarijním stavu a vypracovávat znalecký posudek na potřebu její rekonstrukce je neekonomické a předem je znám výsledek takového posudku, a to doporučení střechu rekonstruovat. Postup prosazovaný navrhovatelkou v podobě nerealizování opravy střechy je podle odvolatele mezi členy SVJ osamocený. Uvedené podle odvolatele však neosvědčuje vydání předběžného opatření, když naopak zablokování rekonstrukce střechy může způsobit újmu účastníkovi, neboť se střecha nachází v havarijním stavu. Navíc odvolatel považuje za pouze subjektivní a nepodložené tvrzení navrhovatelky, že pokud by se ukázalo, že problém zatékání do nemovitosti je způsoben z jiného důvodu, než špatnou střechou, bylo by nutné do zrekonstruované střechy nákladně zasahovat. Odvolatel se současně vyjádřil rovněž k vlastnímu návrhu ve věci samé, a to v tom smyslu, že navrhovatelka i v minulosti měla tvrdit, že zdrojem vlhkosti v jejím bytě byla společná část domu. Proto měla být také provedena k požadavku navrhovatelky oprava balkonu požadovaná navrhovatelkou. K opravě se měla navrhovatelka vyjadřovat tak, že oprava balkonu měla být provedena nekvalitně, ohledně čehož navrhovatelka měla dokonce vést řízení u Okresního soudu v , Anonymizováno, sp.zn. 7 C463/2017. Uvedený názor navrhovatelky na danou odbornou otázku zdroje vlhkosti v jejím bytě se však podle odvolatele neprokázal, když navrhovatelka nebyla v řízení před okresním soudem úspěšná. Z vyjádření účastníka vyplývá, že měl učinit vše k vyloučení zatékání do bytu navrhovatelky, včetně oplechování důležitých částí a měl provést i uvedené opravy balkonu, avšak vlhkost v bytě navrhovatelky nevymizela. Podle odvolatele může jít po výměně oken o vnitřní vlhkost v bytě, kdy by tvorbě plísně mohlo napomáhat i vnitřní obložení instalované navrhovatelkou v jejím bytě, jehož odstranění za účelem posouzení zdroje vlhkosti měl doporučit i stavební úřad. Konečně odvolatel je smířen s tím, že jestliže by si navrhovatelka nechala zpracovat znalecký posudek k posouzení zdroje vlhkosti v bytě, jenž by poukázal na zdroj nacházející se ve společných částech ve správě SVJ, bylo by na odvolateli, aby nahradit navrhovatelce účelně vynaložené náklady na vypracování posudku.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:7. Odvolací soud vychází ze skutečnosti, že podle návrhu navrhovatelky ve věci samé na vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění účastníka přijatého dne 18. 2. 2021 je tvrzeno, že do domu ve správě SVJ má dlouhodobě od roku 2017 zatékat (č.l. 2). Má tak zatékat do bytu navrhovatelky, dále má být „promáčen“ byt členky SVJ , Anonymizováno, , má zatékat i do společných prostor (č.l. 1) a navrhovatelka se obává důsledků tohoto masivního zatékání v podobě narušení statiky domu. Navrhovatelka dle návrhu chápe, že střecha může v obecné rovině způsobovat zatékání. Jak je dále zřejmé z obsahu spisu, zejména z podání účastníků řízení, přestože příčina oběma stranami uváděného zatékání do domu ve správě SVJ nebyla zjištěna znalcem či jiným odborníkem, navrhovatelka brání rekonstrukci staré střechy domu odsouhlasené zásadní většinou členů SVJ předmětným návrhem na vydání předběžného opatření, podle něhož by rekonstrukce střechy, byť do domu má podle navrhovatelky masivně zatékat, neměla podle rozhodnutí shromáždění v plánované době proběhnout. Střecha by podle navrhovatelky neměla být opravována až do té doby, než SVJ nenechá na vlastní náklady vypracovat znalecký posudek na zjištění stavu střechy a příčiny vlhkosti v bytě navrhovatelky, když příčinu dlouhodobé (několikaleté) vlhkosti ve svém bytě doposud nenechala zjistit navrhovatelka sama odborníkem, ačkoli před tím měla být neúspěšná ve sporu, v němž mělo být tvrzeno, že příčinou vlhkosti v jejím bytě měly být nekvalitně provedené práce na opravách balkonu.8. Odvolací soud v souladu s názorem navrhovatelky zastává názor, že by nepochybně bylo vhodné, jestliže by momentální stav střechy posoudil znalec. Na druhé straně však ani podle odvolacího soudu není nutno na posouzení stavu střechy trvat v dané konkrétní situaci, kdy do domu má podle navrhovatelky mohutně zatékat a navrhovatelkou není tvrzen žádný zdroj zatékající vody, než srážková voda. Navíc pro zásadní opravu střechy hovoří i ze spisu vyplývající stáří střechy, což samo o sobě značně zvyšuje riziko obdobných poruch zatékání střechou a není tak divu, že vše uvedené vedlo vysokou většinu členů SVJ k demokratickému závěru o nutnosti rekonstrukce střechy za účelem ochrany majetku společenství. Za této sotuace nejsou podle právního názoru odvolacího soudu v daném konkrétním případě podmínky pro tak závažný zásah soudu do demokraticky nastavených poměrů SVJ formou předběžného opatření, jenž by měl za následek zablokování potřebných prací na uvedené nutné opravě (rekonstrukci) střechy domu ve správě SVJ.9. Zcela nad rámec uvedeného odvolací soud konstatuje, že tímto není vyloučeno, že i po opravě střechy a po zamezení zatékání do bytů ostatních vlastníků a do společných prostor může být zjištěna vlhkost v rozsahu vyvolávající plíseň v bytě navrhovatelky. Příčinu přetrvávající vlhkosti v bytě vlastněném navrhovatelkou nezbyde navrhovatelce než nechat odborně zjistit, aby mohly být učiněny odpovídající úkony stavební, případně organizační, jako např. sledování vnitřní vlhkosti a její snížení přírodní cestou (větrání, vytápění atd.) případně technickými prostředky v podobě odvlhčovacího zařízení, obdobně, jak bývá řešen takovýto nezřídka se vyskytující problém po výměnách oken v bytových společenstvích různého právního typu. Konečně v této souvislosti lze dodat, že v případě, že jestliže zdrojem (příčinou) vlhkosti v bytové jednotce navrhovatelky bude shledána závada na straně jiné osoby (jiného vlastníka či SVJ), poskytuje právní řád např. v § 2894 a násl. nového občanského zákoníku nástroje k náhradě újmy způsobené navrhovatelce jinou osobou.10. Ježto řízení o návrhu na vydání předběžného opatření podle § 1209 NOZ úzce souvisí s řízením o