6 Cmo 169/2021-232 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že se v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem v oddílu S, vložce číslo 5161, rozhodl o -výmazu členů statutárního orgánu společenství ve složení: , Anonymizováno, , předseda výboru, , Anonymizováno, , místopředseda výboru, , Anonymizováno, , členka výboru, a zapsal u nich den zániku členství/ funkce ke dni 11. dubna 2021, a dále zapsal statutární orgán ve složení: , Anonymizováno, , předseda výboru, , Anonymizováno, , místopředseda výboru, , Anonymizováno, , a zapsal u nich den vzniku členství/funkce 12.dubna 2021.2. Proti usnesení soudu prvního stupně bylo podáno odvolání. Jako odvolatel bylo označeno předmětné společenství, jež bylo podepsáno , Anonymizováno, , advokátem, jemuž za společenství udělil plnou moc „, Anonymizováno, , předseda výboru“. V odvolání namítalo, že rozhodnutí shromáždění učiněné mimo jeho zasedání o odvolání stávajících a jmenování nových členů výboru společenství bylo učiněno v rozporu se stanovami a zákonem, a v tomto směru dále argumentovalo. Navrhlo zrušit odvoláním napadené rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud se musel primárně zabývat otázkou, zda odvolání v případě společenství podala osoba oprávněná za něj jednat před soudem. Dospěl k závěru, že nikoliv.4. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. (aplikovaném ve spojení s § 120 z. v. r.) soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. To promítnuto do posuzované věci znamená, že primárně je soud povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou – li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná – li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. (aplikovaném ve spojení s § 120 z. v. r.) učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě za společenství učinila procesní úkon – odvolání - osoba, která k tomu nebyla oprávněna (jak rozvedeno níže).5. Dle obsahu předloženého rejstříkového spisu se společenství coby navrhovatel jednající , Anonymizováno, (předsedou výboru) domáhá návrhem (došlým rejstříkovému soudu dne 28. dubna 2021) zápisu změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, konkrétně mj. výmazu členů statutárního orgánu – výboru společenství ve složení: , Anonymizováno, , předseda výboru, , Anonymizováno, , místopředseda výboru, , Anonymizováno, , členka výboru, a požadavkem na zápis dne zániku členství /a též funkce u předsedy a místopředsedy/ ke dni 11. dubna 2021 a zápisu nového statutárního orgánu – výboru ve složení: , Anonymizováno, , předseda výboru, , Anonymizováno, , místopředseda výboru, , Anonymizováno, , a zápisu dne vzniku členství/i funkce u předsedy a místopředsedy/ ke dni 12. dubna 2021.6. Ohledně přezkumu rozhodnutí shromáždění společenství vlastníků jednotek odvolací soud poukazuje na závěry Nejvyššího soudu v jeho usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, v němž výslovně uvedl, že „Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné (srov. obdobně pro poměry právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1870/2010, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, uveřejněné pod číslem 59/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 21. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 3347/2017).“ (podtržení doplněno odvolacím soudem). Jelikož volba a odvolávání volených orgánů, a tedy i volba statutárního orgánu společenství patří do působnosti schůze shromáždění vlastníků jednotek (viz § 1208 písm. c/ o. z. a stanovy společenství čl. VII odst. 3 písm. c/), tedy do pravomoci nejvyššího orgánu společenství, stejně jako např. jmenování jednatele společnosti s ručením omezeným patří dle z.o.k. (viz § 190 odst. 2 oísm. c/ z.o.k.) do působnosti valné hromady – též nejvyššího orgánu společnosti, lze za pomoci logického a systematického výkladu dovodit, že stejné závěry jako ohledně platnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným se uplatní i ohledně platnosti usnesení členské schůze shromáždění vlastníků jednotek (bez ohledu na to, zda toto rozhodnutí bylo přijato na zasedání či mimo zasedání). Lze tedy uzavřít, že nebyla-li neplatnost usnesení schůze shromáždění vlastníků jednotek vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné. To v posuzovaném případě znamená, že rejstříkový soud (tj. soud prvního stupně), a potažmo i odvolací soud vychází z toho, že rozhodnutí (usnesení) členské schůze přijaté mimo zasedání shromáždění společenství dne 11. 4. 2021, na němž byl zvolen statutární orgán (výbor společenství), a to ve složení: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , s účinností od 12. 4. 2021, je platným usnesením, resp. hledí se na něj jako na platné usnesení, a to i kdyby byly dány případné vady ve svolání členské schůze shromáždění, jež by byly důvodem pro případné vyslovení neplatnosti takto přijatých usnesení v jiném, než rejstříkovém řízení. Předchozím členům stautárního orgánu – výboru společenství skončilo funkční období dne 11. 4. 2021. Nově zvoleným členům výboru společenství od 12. 4. 2021 počalo běžet funkční období. Tedy od tohoto dne nebyl oprávněn zastupovat společenství před soudem „starý výbor“, resp. jeho předseda coby osoba ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednající před soudem za právnickou osobu – společenství a nebyl tudíž ani oprávněn zmocnit dne 13. 4. 2021 advokáta k zastupování společenství.7. Výše uvedené znamená, že advokát , Anonymizováno, , jenž byl zmocněn za společenství od , Anonymizováno, , „předsedy výboru“ coby bývalého člena a předsedy výboru společenství, nebyl ke dni učinění odvolání (tj. dne 6. 5. 2021) oprávněn za společenství coby odvolatele před soudem jednat. Odvolací soud proto na odvolání společenství jednající , Anonymizováno, , nahlížel jako na podané někým, kdo nebyl oprávněn za toto společenství před soudem jednat – podávat (a podepisovat) odvolání.8. Odvolací soud uzavírá, že u odvolání označeného jako odvolání společenství, jež jednalo v rozhodné době bývalým předsedou statutárního orgánu – výboru společenství coby osobou neoprávněnou jednat za společenství coby odvolatele, resp. od něj zmocněného zástupce – advokáta, jde o nedostatek podmínky řízení. Vzhledem k podání předmětného návrhu společenstvím na výmaz („starých“, resp. „bývalých“) členů statutárního orgánu společenství ve složení: , Anonymizováno, , předseda výboru, ….., a dne zániku jejich členství/ funkce ke dni 11. 4. 2021 a zápis nově jmenovaného statutárního orgánu společenství (výboru) je zřejmé, že v daném případě by popsaný nedostatek podmínky řízení (tj. aby za společenství jednala oprávněná osoba) nebyl odstraněn na základě výzvy odvolacího soudu, pročež by byl takový postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Za této procesní situace odvolacímu soudu nezbylo, než odvolací řízení zastavit (§ 104 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z. v. r.).9. Ze stejného důvodu odvolací soud nepřiznal ani účinky zpětvzetí návrhu, jež bylo součástí stejného podání, v němž je obsaženo odvolání.