§ 120 zákoník práce – Mzda při uplatnění konta pracovní doby
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo
Stručně: Tento paragraf upravuje výši a způsob výplaty mzdy zaměstnancům, u nichž se uplatňuje konto pracovní doby, a stanovuje, že zaměstnanci v takovém případě náleží stálá měsíční mzda, která nesmí klesnout pod určitou procentuální hranici průměrného výdělku. Zaměstnanci s kontem pracovní doby dostávají každý měsíc stálou mzdu, i když jejich skutečný počet odpracovaných hodin v daném měsíci kolísá. (§ 120 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Mzda při uplatnění konta pracovní doby
- Týká se: zaměstnanec
- Částka nebo sazba (odst. 1): „Stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku.“
- Částka nebo sazba (odst. 2): „…jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši, která nesmí být nižší než 85 % jeho průměrného výdělku.“
- Odkazuje na: § 86, § 87, § 113
- Judikatura: na § 120 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Mzda při uplatnění konta pracovní doby“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Uplatní-li se konto pracovní doby (§ 86 a 87), přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období (§ 86 odst. 3 a § 87 odst. 3) za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši (dále jen „stálá mzda“), sjednaná v kolektivní smlouvě, popřípadě stanovená vnitřním předpisem. Stálá mzda zaměstnance nesmí být nižší než 80 % jeho průměrného výdělku.
(2) Uplatní-li se v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši, která nesmí být nižší než 85 % jeho průměrného výdělku.
(3) Na účtu mzdy zaměstnance (§ 87 odst. 1) se vykazuje
a) stálá mzda zaměstnance,
b) dosažená mzda zaměstnance za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle tohoto zákona a podle sjednaných, stanovených nebo určených podmínek (§ 113).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanci s kontem pracovní doby dostávají každý měsíc stálou mzdu, i když jejich skutečný počet odpracovaných hodin v daném měsíci kolísá.
- Výše této stálé mzdy je sjednána v kolektivní smlouvě nebo stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele.
- Stálá mzda nesmí být nižší než 80 % průměrného výdělku zaměstnance; v případě specifického postupu v kontu pracovní doby podle § 86 odst. 4 ZP nesmí být nižší než 85 % průměrného výdělku.
- Na účtu mzdy zaměstnance se eviduje jak tato stálá mzda, tak i skutečně dosažená mzda za kalendářní měsíc.
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel musí zajistit, aby stálá mzda dodržovala minimální procentuální hranice vůči průměrnému výdělku zaměstnance.
- Je důležité správně vést evidenci na účtu mzdy, aby bylo možné na konci vyrovnávacího období provést případný doplatek mzdy podle § 121 ZP.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 120
Jak soudy aplikují § 120
Ohledně nároku na zaplacení částky 10 546 Kč na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že je třeba aplikovat ustanovení § 120 a § 121 zákoníku práce o mzdě při uplatňování konta pracovní doby, podle kterých je zaměstnavatel bez ohledu na skutečně odpracovanou dobu povinen poskytovat zaměstnanci po dobu uplatnění konta pracovní doby mzdu ve stálé měsíční výši, že tato stálá mzda je mzdové plnění, které má v podstatě charakter „nevratné zálohy“ na mzdu a je tedy odlišné od celkové sjednané, …
V rámci vyrovnávacího období přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní měsíce podle § 120 odst. l zákoníku práce stálá mzda, jež je tedy v tomto měsíci mzdou – výdělkem zaměstnance.
… žalobci odstupné, které mu „podle § 60 Zák. práce“ náleží ve výši 13.791,- Kč. Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 11.2.1998 č.j. 39 C 249/94-26 žalobě vyhověl a žalované uložil, aby žalobci „nahradila“ náklady řízení ve výši 1.735,- Kč. Soud prvního stupně s poukazem na ustanovení § 111 odst. 1, § 119 odst. 1 a § 120 odst. 1 zák. práce „vzal za prokázané, že průměrná denní mzda v rozhodném období činila 313,46 Kč, přičemž žalovaná nevyplácela mzdu žalobci od 18. října 1993 do konce února 1995, celkem tedy částku 48.386,- Kč“; proto je žaloba „plně …