6 Cmo 237/2020-49 — Vrchní soud v Praze

V záhlaví označeným rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl tak, že jednatelem společnosti , právnická osoba, ., , Anonymizováno, , IČO , IČO, , jmenoval , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , , adresa, (výrok I.), návrh na jmenování , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , jednatelkou společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , zamítl (výrok II.) a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení (výrok III.).Proti rozhodnutí soudu prvního stupně ohledně všech výroků podala navrhovatelka a) včasné odvolání.Podáním doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 21. 1. 2021 učinily obě navrhovatelky „společné zpětvzetí“ návrhu s tím, že vzhledem k tomu, že se v poslední době vztahy mezi navrhovatelkami urovnaly, „berou tímto navrhovatelky výslovně a vážně zpět v celém rozsahu své návrhy“. Navrhly, aby soud řízení zastavil (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení (výrok II.).Za popsané situace Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku tohoto procesního úkonu účastníků řízení (obou navrhovatelek) rozhodl o zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně v rozsahu zpětvzetí návrhu a řízení zastavil (§ 222a odst. 1 o. s. ř.).K náhradě nákladů řízení by byly povinny dle § 146 odst. 2 o. s. ř. obě navrhovatelky, které procesně zavinily zastavení řízení, avšak účastnice 1) v reakci na úkon navrhovatelek odvolacímu soudu prostřednictvím svého zástupce dne 25. 1. 2021 sdělila, že se vzdává práva na náhradu nákladů řízení a účastníkovi 2) žádné nevznikly, proto rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů před soudy obou stupňů tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.