6 Cmo 245/2020-142 — Vrchní soud v Praze

Návrhem doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 26. září 2018 ve znění změny připuštěné usnesením soudu I. stupně ze dne 15. dubna 2019, č. j. 75 Cm 67/2018-52 se navrhovatel domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude určeno, že účastník 1/ nebyl v období od 29. června 2018 do 24. ledna 2019 členem statutárního orgánu účastníka 2/.Soud I. stupně usnesením ze dne 5. února 2020, č. j. 75 Cm 67/2018-89:- výrokem I. určil, že účastník 1. nebyl v uvedeném období členem statutárního orgánu účastníka 2.,- výrokem II. uložil účastníkovi 1. povinnost zaplatit navrhovateli na nákladech řízení částku 22 850 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci usnesení,- výrokem III. rozhodl, že ve vztahu mezi navrhovatelem a účastníkem 2. nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení.Ve včas podaném odvolání ze dne 24. února 2020 a vyžádaném doplnění ze dne 29. června 2020 účastník 1. (odvolatel) navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že účastník 1. byl v uvedeném období členem statutárního orgánu účastníka 2. a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.Ve vyjádření ze dne 16. července 2020 k odvolání navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně potvrdil a přiznal mu právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.V průběhu odvolacího řízení navrhovatel podáním ze dne 25. března 2021 odvolacímu soudu sdělil, že podaný návrh bere zpět, neboť další trvání řízení a meritorní rozhodnutí nepovažuje nadále za potřebné i účelné z důvodu, že současný stav zapsaný v obchodním rejstříku u účastníka 2. odpovídá stavu skutečnému, resp. odpovídajícímu podanému návrhu na zahájení řízení.K výzvě odvolacího soudu účastník 2. podáním ze dne 19. dubna 2021 vyslovil souhlas se zpětvzetím návrhu s tím, že po navrhovateli, který jednoznačně zavinil zastavení řízení podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř., požaduje náhradu nákladů řízení za učiněných 5 úkonů právní služby včetně paušálů v částce 18 500 Kč a DPH.K výzvě odvolacího soudu účastník 1. podáním ze dne 21. dubna 2021 vyslovil souhlas se zpětvzetím návrhu učiněného navrhovatelem s tím, že žádný z účastníků řízení by neměl mít nárok na náhradu nákladů řízení, kterou nepožaduje a navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu I. stupně zrušil v celém rozsahu, řízení zastavil a žádnému z účastníků řízení nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.Jak je zřejmé z ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř., vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu I. stupně a řízení zastaví.Vzhledem ke zpětvzetí návrhu na zahájení řízení navrhovatelem v odvolacím řízení ještě před rozhodnutím odvolacího soudu, odvolací soud v souladu s ustanovením § 222a odst. 1 o. s. ř. napadené usnesení soudu I. stupně zrušil a řízení zastavil.O nákladech řízení, které mohlo být zahájeno i bez návrhu, rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů tak, že žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, když neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly jiné rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, a když náklady řízení vzniklé účastníkovi 2. souvisely se skutečností, že dané řízení mělo základ v poměrech účastníka 2.