6 Cmo 264/2020-143 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Hradci Králové jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl z důvodu soudem zjištěného zániku členství žalobkyně ve , právnická osoba, (dále též bytové družstvo) žalobu o určení členství žalobkyně v žalovaném bytovém družstvu.2. Vyšel ze skutečnosti, že podle žaloby měla žalobkyně tvrdit, že je členkou žalovaného bytového družstva, byť dne 19. 3. 2018 mělo představenstvo žalovaného rozhodnout o jejím vyloučení z důvodu tvrzeného hrubého porušování povinností vyplývajících z nájmu družstevního bytu, a to poté, co měla být z téhož důvodu upozorněna na své jednání výstrahou ze dne 14. 9. 2017. Podle žalobkyně měl žalovaný, resp. shromáždění delegátů žalovaného, odmítnout se zabývat podanými námitkami žalobkyně proti vyloučení pro jejich opožděnost.3. Podle žaloby členství žalobkyně v žalovaném bytovém družstvu nezaniklo vyloučením, neboť nebyly naplněny všechny předpoklady pro takový závěr. Mělo tomu být pro neplatnost rozhodnutí žalovaného o vyloučení žalobkyně z žalovaného bytového družstva, jehož má být členkou od r. 2011. V souvislosti s jejím členstvím v bytovém družstvu ji mělo přenechat od 3. 3. 2011, do nájmu družstevní byt č. , Anonymizováno, o velikosti , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . podlaží domu čp. , adresa, .4. Soud I. stupně dále vycházel z žalobních tvrzení, podle nichž dne 19. 3. 2018 představenstvo žalovaného rozhodlo o vyloučení žalobkyně z bytového družstva s poukazem na skutečnost, že přes výstrahu, vytýkající žalobkyni hrubé porušování povinností vyplývajících z nájmu družstevního bytu, tyto povinnosti nepřestala porušovat. Rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení žalobkyně z družstva nebylo žalobkyni podle žalobních tvrzení doručeno do vlastních rukou, neboť se na adrese předmětného bytu nezdržuje. Později jí tato výstraha podle žalobních tvrzení měla být doručena vhozením do schránky, o čemž se žalobkyně měla dozvědět až 29. 5. 2018. Žalobkyně dovodila, že ji tato výstraha nebyla doručena přesto, že pravidelně dochází do účtárny družstva za účelem úhrady plateb spojených s nájmem bytu.5. Podle žalobních tvrzení měl následně po výstraze žalovaný rozhodnout též o vyloučení žalobkyně z bytového družstva, přičemž do tohoto rozhodnutí podala žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně námitky, k nimž žalovaný nepřihlížel pro jejich opožděnost.6. Soud I. stupně dále vycházel z žalobních tvrzení, podle nichž se žalobkyně v předmětném družstevním bytě nezdržuje, je v něm odpojen přívod elektrického proudu a v důsledku svého dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu má žalobkyně bydlet společně se synem , Anonymizováno, u své matky na adrese , adresa, . V žalobě měla žalobkyně poukazovat na svoji invaliditu třetího stupně a měla zdůrazňovat, že již uvedené má vylučovat, aby jakýmkoliv způsobem porušovala domovní řád, či rušila noční klid v domě, jak se má podávat v rozhodnutí o jejím vyloučení. Soud I. stupně konečně posuzoval i tvrzení žalobkyně, že rozhodnutí o vyloučení z družstva obdržela, avšak pouze obyčejnou poštou a nevěděla, od kdy jí běží lhůta k podání opravného prostředku proti rozhodnutí o vyloučení a z toho důvodu námitky podala až 4. 5. 2018.7. Ve svém rozhodnutí soud I. stupně pokládal za významnou skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý s ohledem na její závažné psychické postižení v důsledku něhož byla rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 43/2014-49 omezena ve způsobilosti k právním úkonům nezanedbatelným způsobem a byl jí ustanoven opatrovník - , adresa, . Soud I. stupně konstatoval, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou a její práva v řízení proto nezaznamenala újmu.8. Podle názoru soudu I. stupně se žalobkyně dopustila řady pochybení, zejména neohlášením změny bydliště a nepřebíráním doporučené pošty, čímž podle soudu I. stupně navodila situaci, kdy v případě výstrahy a rovněž vyloučení z družstva neměla povědomost o běžících lhůtách.9. Podle soudu I. stupně bylo prokázáno, že představenstvo žalovaného družstva hrubé porušování povinností žalující uživatelkou družstevního bytu projednalo a udělilo jí výstrahu a následně ji i vyloučilo z družstva, vše v souladu se stanovami a ustanoveními zákona. Podkladem pro závěry soudu I. stupně byla především shora uvedená právní jednání družstva, jakož i doklady o doručení těchto písemných právních jednání. Uvedené písemnosti se podle soudu I. stupně dostaly do sféry dispozice žalobkyně.10. Z hlediska právního soud I. stupně konstatoval, že žalovaný dostál své povinnosti, uložené mu § 621 zák.č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), přičemž podle soudu I. stupně na základě rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 26. 2. 2015, č. j. 0 Nc 43/2014-49 a na základě zjištění znalce z oboru psychiatrie , Anonymizováno, soud I. stupně dospěl k právnímu závěru, podle něhož žalobkyně byla v rozhodném období schopna porozumět důsledkům uzavření jakékoliv smlouvy a byla schopna obstarávat si své záležitosti, včetně jednání na úřadech a byla též schopna účasti na soudním řízení.11. Podle soudu I. stupně samotná skutečnost omezení žalobkyně ve svéprávnosti nemůže odůvodňovat její neplnění povinností ukládaných zákonem a stanovami žalovaného družstva. Zejména potom neplnění povinnosti ohlásit změnu svého bydliště. Proto soud I. stupně shledal žalobu nedůvodnou, a zamítl ji za současného rozhodnutí o nákladech řízení.12. Proti tomuto rozsudku se v zákonem stanovené lhůtě odvolala žalobkyně (odvolatelka) a domáhal se jeho změny a vyhovění žalobě.13. Dle názoru odvolatelky soud I. stupně nesprávně hodnotil provedené důkazy a došel k nesprávným skutkovým zjištěním a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil.14. Odvolatelka soudu I. stupně vytkla, že nevzal v úvahu skutečnost, že v době svého vyloučení žalovaným družstvem byla omezena ve svéprávnosti, avšak rozhodnutí o vyloučení z družstva nebylo zasláno a doručeno rovněž opatrovníkovi, tedy , adresa, . Proto podle odvolatelky s rozhodnutím o vyloučení nelze spojit účinky vyloučení člena z družstva a členství žalobkyně v žalovaném , Anonymizováno, podle odvolatelky nikdy nezaniklo.15. Odvolatelka zdůraznila, že pokud by chtěla svůj podíl v družstvu převést, potřebovala by k tomu souhlas soudu, avšak není chráněna proti zásahu v podobě zbavení jejího podílu v družstvu.16. Poukázala na skutečnost, že smyslem omezení svéprávnosti je ochrana zájmu samotných fyzických osob, jež pro svůj duševní stav nejsou schopny činit s dostatečnou vlastní odpovědností právní úkony a soud má zvážit, zda míra nebezpečí nakládání s majetkem osobou zbavenou svéprávnosti a případný následek takovéhoto jednání vyváží tak zásadní zásah do práva člověka, jakým je omezení jeho svéprávnosti. Podle odvolatelky se soud I. stupně odklonil od rozsudku okresního soudu tím, že sám zhodnotil, že žalobkyně měla dostatečnou způsobilost k jednání týkající se jejího podílu v bytovém družstvu. Zdůraznila, že oznámení změny bydliště soud považuje sice za nenáročnou povinnost, ale člověk omezený ve svéprávnosti není schopen posoudit následky takového neoznámení v podobě zbavení člena družstva členství v bytovém družstvu a jeho připravení o byt.17. Podle odvolatelky vyvstává otázka, zda opatrovník žalobkyně , adresa, , dostatečně naplnil své povinnosti uložené mu rozsudkem okresního soudu za žalobkyni jednat. Vyjádřila názor, že bylo povinností opatrovníka v oblasti majetkové, představované jejím členstvím v bytovém družstvu, spojené s podílem a nájmem družstevního bytu, aby žalobkyni na tyto skutečnosti upozornit, případně za ni jednal, obdobně, jak je v procesním předpise v § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nahlíženo v řízení o zmatečnost na situaci, kdy v řízení vystupoval jako účastník ten, kdo neměl způsobilost být účastníkem řízení.18. Odvolatelka dále poukázala na skutečnost, že žalovanému žádná újma nehrozí, neboť za předmětný byt užívaný žalobkyní je pravidelně placeno. Na druhé straně vyloučení z družstva by žalobkyni způsobilo závažnou újmu např. proti tržnímu případnému zpeněžování podílu.19. Odvolatelka vyjádřila právní názor, podle něhož za situace, kdy se žalovanému vraceli písemnosti určené do vlastních rukou žalobkyně s vyznačením, že se adresát odstěhoval, měl se žalovaný snažit žalobkyni vyzvat k nápravě např. zprávou zanechanou na pokladně, kam žalobkyně chodí každý měsíc osobně hradit náklady na byt, event. zasláním výzvy běžnou poštou. Uvedený postup je podle odvolatelky běžnou praktikou žalovaného, umožňující mu ukončit členství v družstvu z malicherných důvodů bez nutnosti prokazování důvodů vyloučení z družstva.20. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a odvolání žalobce důvodným neshledal.21. V rámci přezkumu napadeného rozsudku soudu I. stupně a při posuzování důvodnosti či nedůvodnosti argumentace žalobkyně odvolací soud vychází z nezpochybňovaných skutečností, a to, že žalobkyně v období předmětného p