6 Cmo 312/2020-168 — Vrchní soud v Praze

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na zasedání shromáždění , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ze dne 4. 10. 2017 včetně změnového usnesení č. 1 a 2 se zamítá.“ (výrok I.), „Navrhovatel je povinen nahradit účastníkovi, na účet jeho právního zástupce, náklady řízení ve výši 27 285,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.“ (výrok II.).Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání.Podáním ze dne 25. 6. 2021 doručeným Vrchnímu soudu v Praze ze dne 29. 6. 2021 navrhovatelka výslovně vzala svůj návrh na vyslovení neplatnosti usnesení přijatých shromážděním společenství dne 4. 10. 2017 v celém rozsahu zpět, a to vzhledem ke skutečnosti, že došlo mezi oběma účastníky ke komplexní dohodě stran vícero vzájemných sporů. Navrhla zastavení řízení s tím, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.Podáním ze dne 1. 7. 2021 účastník výslovně vyjádřil souhlas se zpětvzetím návrhu s tím, že obě strany si ujednaly, že se výslovně náhrady nákladů řízení vzdaly, a proto nepožaduje přiznání náhrady nákladů řízení, které si nese každý z účastníků sám.Vrchní soud v Praze jako odvolací soud v důsledku zpětvzetí návrhu navrhovatelkou rozhodl o zrušení odvoláním napadeného usnesení soudu prvního stupně a řízení zastavil (§ 222a odst. 1 o. s. ř.).Odvolací soud byl povinen rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Účastník měl právo na náhradu nákladů řízení, jelikož navrhovatelka procesně zavinila zastavení řízení (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z.ř.s.), avšak účastník ji nepožadoval, rozhodl odvolací soud tak, jak je uvedeno ve výroku II.Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že o případném vrácení soudního poplatku rozhoduje soud prvního stupně.