6 Cmo 312/2021-291 — Vrchní soud v Praze

Žalobce se žalobou domáhal vůči žalovaným, aby soud určil, že je členem žalovaného 3) a nájemcem předmětného bytu.Krajský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 9. října 2020 č. j. 49 Cm 232/2016-246 tak, že „Určuje se, že žalobce je členem , Anonymizováno, , IČO: , IČO, se sídlem , adresa, .“ (výrok I.), „Určuje se, že žalobce je z titulu členství , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , nájemce bytu č. , Anonymizováno, nacházejícím se v budově č. p. , Anonymizováno, , bytový dům, stojící na pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, , zastavěna plocha a nádvoří, jak je byt zapsán v katastru nemovitostí na LV č. , Anonymizováno, pro okres obec a katastrální území , adresa, , katastrální úřad pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, .“ (výrok II.), „Žalovaní , Jméno žalované A, , narozený , Datum narození žalované A, a , Jméno žalované B, narozená , Datum narození žalované B, jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobci náhradu nákladů řízení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci ve výši 24 684 Kč k rukám jeho právního zástupce, k rukám ČR Krajského soudu v Praze za náklad zastoupení soudem ustanoveným právním zástupcem, ve výše 51 295,92 Kč.“ (výrok III.), „Žalovaní , Jméno žalované A, , narozený , Datum narození žalované A, a , Jméno žalované B, narozená , Datum narození žalované B, jsou povinni společně a nerozdílně uhradit ČR - Krajskému soudu v Praze náhradu nákladů řízení, které v tomto řízení nesl stát, a to podle § 148 odst. 1 o. s. ř., ve výši 17 367 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.“ (výrok IV.), „ Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3), jakož i mezi státem a žalovanou 3) se náhrada nákladu řízení nestanovuje.“ (výrok V.).V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně mj. konstatoval, že na žalované 1) a 2) (nikoli na žalovaného 3) kvůli aplikaci § 150 o. s. ř.) přešla poplatková povinnost od poplatků osvobozeného žalobce s tím, že přechod poplatkové povinnosti vyřeší soud samostatným usnesením. To se stalo v záhlaví označeným usnesením ze dne 30. října 2020 č. j. 49 Cm 232/2016-244, jímž Krajský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl tak, že uložil žalovaným 1) a 2) zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek v celkové výši 4 000 Kč z důvodu přechodu poplatkové povinnosti dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích.Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podali žalovaní 1) a 2) včasná blanketní odvolání.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.K odvolání žalovaných 1) a 2) rozhodl dne 10. 11. 2021 Vrchní soud v Praze coby odvolací soud rozsudkem tak, že výrokem I. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. října 2020 č. j. 49 Cm 232/2016-246 ve výrocích I., II., týkajících se věci samé, a v náhradově nákladových výrocích IV. a V. potvrdil a ve zbývajícím náhradově nákladovém výroku II. změnil, a to kvůli nesprávně aplikovanému ustanovení advokátního tarifu, z něhož vyšel při výpočtu odměny advokáta.Z výše uvedeného vyplývá, že žalobě tedy bylo zcela vyhověno a žalobce byl tedy zcela úspěšný.Dle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích „Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen…“Citované ustanovení zakotvuje specifický případ přenesení poplatkové povinnosti, kdy poplatkovou povinností je namísto žalobce zatížen žalovaný. Za splnění vymezených podmínek je žalovaný povinen zaplatit soudní poplatek nebo jeho část namísto žalobce, a to v plné či poměrné výši podle výsledku řízení. Základní podmínkou je okolnost, že soud žalobci v řízení (zcela či alespoň zčásti) vyhověl. Druhou podmínkou je osvobození navrhovatele od soudního poplatku v daném řízení.Dle obsahu předloženého soudního spisu bylo žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu usnesením ze dne 13. prosince 2016, jež dle vyznačené doložky nabylo právní moci dne 30. 12. 2016. Jak uvedeno výše, soud prvního stupně žalobě zcela vyhověl, přičemž odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil jako věcně správné. Z uvedeného pro daný případ vyplývá, že byly splněny obě zákonné podmínky pro to, aby došlo k přenosu poplatkové povinnosti z žalobce na žalované 1) a 2). Nikoliv však i na žalovaného 3) kvůli aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., které je dle názoru odvolacího soudu na místě aplikovat. Proto správně nedošlo k zavázání placení soudního poplatků i vůči též neúspěšnému žalovanému 3) v důsledku aplikace § 150 o. s. ř., tj. existence důvodů hodných zvláštního zřetele spočívajících ve skutečnosti, že družstvo muselo být zažalováno de facto jen proto, aby se stalo účastníkem řízení, a tudíž bylo pro něj předmětné rozhodnutí o určení, kdo je jeho členem, právně závazné.Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku potvrdil jako věcně správné.