6 Cmo 313/2021-0 — Vrchní soud v Praze

Z obsahu předloženého rejstříkového spisu vyplývá, že soud prvního stupně coby rejstříkový soud (rozhoduje vyšším soudním úředníkem) vyzval usnesením ze dne 4. listopadu 2020 č. j. S 4411/RD35/KSPL, Fj 43412/2020/KSUL (dále též jen „usnesení RD35“ či „výzva k předložení účetních závěrek“ či jen „výzva“) k předložení účetních závěrek k založení do sbírky listin za roky 2011, 2012, 2013, 2018, včetně ověření auditorem, pokud společenství vznikla povinnost dle ustanovení § 20 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, v takovém případě též výroční zprávy za příslušné roky, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení s poučením o možnosti uložení pořádkové pokuty do výše 100 000 Kč dle § 104 z.v.r.Proti výzvě k předložení účetních závěrek podala obchodní společnost , právnická osoba, . odvolání.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení RD35 není přípustné.Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z.v.r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“Dle § 202 odst. 1 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 120 z.v.r. „Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl účastník vyzván, aby neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité podání doplnil nebo opravil (§ 43 odst. 1 o. s. ř.).“Není-li dle zákona přípustné odvolání účastníka řízení v rámci probíhajícího soudního řízení proti usnesení - výzvě k doplnění podání, tím spíše není odvolání přípustné proti usnesení, které nebylo vydáno v rámci probíhajícího řízení (v daném případě žádné soudní řízení neběží). K tomuto závěru dospěl odvolací soud aplikací logického výkladu, a to jednoho z nejčastěji používaných argumentů logického výkladu (argumentum a minori ad maius - od menšího k většímu).Proti výzvě (usnesení RD35), jíž rejstříkový soud vyzval společenství k doplnění sbírky listin rejstříku společenství vlastníků jednotek o listiny blíže specifikované v této výzvě, není odvolání přípustné, protože zákon odvolání proti takovému rozhodnutí vylučuje, jak dovozeno v předchozím odstavci (viz § 202 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. ve spojení s § 120 z.v.r.).Dle § 218 písm. c) o. s. ř. ve spojení s § 120 z.v.r. „Odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.“Z uvedených důvodů odvolací soud odvolání pro nepřípustnost odmítl (§ 218 písm. c/ o. s. ř.), aniž by byl vůbec oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek, a to i kdyby byly případně důvodné.Nad rámec tohoto odvolacího řízení odvolací soud poukazuje na § 9 odst. 2 zákona č. 121/2008 Sb. proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení …., proti němuž nelze podat odvolání, odpor nebo námitky podle občanského soudního řádu, může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O těchto námitkách rozhodne předseda senátu, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní. Proti rozhodnutí předsedy senátu o námitkách, o odmítnutí námitek nebo o zastavení námitkového řízení, není odvolání přípustné. Doručené rozhodnutí vyššího soudního úředníka, proti kterému již není možné podat námitky, je v právní moci. Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na námitkové řízení ustanovení upravující odvolání podle občanského soudního řádu obdobně.Z citovaného ustanovení mj. vyplývá, že pokud podle rozhodného procesního předpisu (občanský soudní řád, zákon o zvláštních řízeních soudních) není proti danému typu rozhodnutí odvolání přípustné, postupuje se podle § 9 odst. 2, tj. účastníku po doručení rozhodnutí vydaného vyšším soudním úředníkem začne běžet 15 denní lhůta k podání námitek a dojde-li k jejich podání, soudce o nich rozhodne. Dlužno ještě podotknout a zdůraznit, že předmětné ustanovení dopadá na rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem v rámci soudního řízení, jež v daném případě, jak již uvedeno, ani neběží.