6 Cmo 383/2020-291 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro , adresa, (dále jen „OS“) dne 15. listopadu 2017 žalobkyně navrhla, aby soud uložil- žalovaným 1/ (, právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, ), 2/ stávajícímu žalovanému a 3/ (, právnická osoba, ., IČO , Anonymizováno, , sídlem , adresa, ) povinnost zaplatit částku 11 499 616 Kč s příslušenstvím s tím, že úhradou dluhu žalovaným 3/ zaniká společná a nerozdílná povinnost žalovaných 1/ a 2/ k úhradě a úhradou jedním ze žalovaných 1/ a 2/ zaniká povinnost úhrady žalovaným 3/,- žalovanému 3/ povinnost vyklidit uváděné prostory v budovách , adresa, ,- žalovaným 1/, 2/ a 3/ povinnost náhrady nákladů soudního řízení včetně právního zastupování,vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Podáním ze dne 20. listopadu 2017 žalobkyně vzala částečně zpět žalobu vůči žalovanému 3/ o uložení povinnosti vyklizení objektů a OS v tomto rozsahu řízení zastavil.3. Na základě podání žalobkyně dne 30. listopadu 2017, kterým navrhla rozšíření žaloby o částku 2 415 542,30 Kč, OS připustil změnu žaloby na požadovanou částku 13 915 158,30 Kč s příslušenstvím.4. OS odkazem na ustanovení § 112 odst. 2 o. s. ř. vyloučil k samostatnému řízení nárok žalobkyně vůči žalovanému 2/ (stávajícímu žalovanému) o zaplacení částky 13 915 158,30 Kč z titulu jeho ručení vůči věřitelům žalovaného 1/ dle ustanovení § 194 odst. 6 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.5. K názoru OS o jeho věcné nepříslušnosti k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni v rozsahu nároku vyloučeného k samostatnému řízení Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. listopadu 2019, č. j. Ncp 883/2019-228 rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (výrok I.) a po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze (výrok II.), když ve věci jde o zákonné ručení při porušení péče řádného hospodáře a dle ustanovení § 9 odst. 2 písm. p/ o. s. ř. (změna zákonem č. 296/2017 Sb. s účinností ode dne 30. září 2017) jsou k řízení v těchto věcech v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy.6. V podání doručeném Městskému soudu v Praze (dále jen „soud I. stupně“) dne 15. října 2020 žalovaný odkazem na ustanovení § 105 o. s. ř. vznesl námitku místní nepříslušnosti soudu I. stupně k projednání a rozhodnutí věci podle ustanovení § 85 ve spojení s ustanovením § 85a o. s. ř. a navrhl, aby soud I. stupně postoupil věc Krajskému soudu v Praze, který je místně příslušný vzhledem k bydlišti žalovaného v obci , adresa, . Jelikož soud I. stupně prozatím nezačal jednat ve věci samé ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř. a žalovaný zatím neučinil první úkon ve věci, jež mu náleží, tj. nevyjádřil se k žalobě, která proti němu nebyla čtena, neboť z pouhého odkazu na předešlá podání žalobce ve věci vedené u OS nelze usuzovat, proti kterému z původních žalovaných žaloba vlastně směřuje, resp. která tvrzení v podáních žalobkyně se vztahují k žalovanému a která k dalším žalovaným, je uplatněná námitka odkazem na ustanovení § 105 odst. 1 věta poslední o. s. ř. včasná.7. Ve vyjádření doručeném soudu I. stupně dne 21. října 2020 žalobkyně nesouhlasila s návrhem žalovaného a označila jej za účelový s cílem prodloužit řízení. Soud zkoumá místní příslušnost jen do skončení přípravného jednání ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Soud I. stupně při jednání dne 18. září 2020 takový závěr neučinil a v současné době již nelze vyslovit jeho místní nepříslušnost postupem dle ustanovení § 105 o. s. ř. Ze žaloby nesporně vyplývá, že žalovaný má v obvodu soudu I. stupně své stálé pracoviště, když je nadále likvidátorem původně žalovaného 1/, ke skutečnosti zakládající právo na náhradu škody došlo v sídle původně žalovaného 1/, případně původně žalovaného 3/ i ve vztahu k žalobkyni. V případě příslušnosti soudu podle ustanovení § 87 o. s. ř. nemůže následovat postup dle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vyslovením místní nepříslušnosti soudu a postoupením věci jinému soudu. Místní příslušnost OS žalobkyně zvolila podle sídla původně žalovaného 1/. Místní příslušnost soudu I. stupně je dána ustanovením § 87 o. s. ř., proto žalobkyně navrhla, aby se soud I. stupně návrhem žalovaného na vyslovení své místní nepříslušnosti nezabýval a pokračoval v řízení.8. Soud I. stupně usnesením ze dne 4. listopadu 2020, č. j. 75 Cm 3/2020-269 zamítl námitku místní nepříslušnosti vznesené žalovaným v podání ze dne 15. října 2020.9. Soud I. stupně v odůvodnění uvedl, že- podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u soudu, který je věcně a místně příslušný; při určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení,- v daném případě jde o řízení podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. p/ o. s. ř., podle kterého krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech zákonného ručení při porušení péče řádného hospodáře,- podle ustanovení § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka řízení, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak,- podle ustanovení § 85 odst. 1 věty první o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje,- podle ustanovení § 85a o. s. ř. je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka řízení, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka řízení,- podle ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř. soud zkoumá místní příslušnost jen do skončení přípravného jednání podle ustanovení § 114c o. s. ř.; neprovedl-li tuto přípravu jednání, soud zkoumá místní příslušnost jen před tím, než začne jednat o věci samé, nebo rozhodl-li o věci samé bez jednání, jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz, elektronický platební rozkaz nebo evropský platební rozkaz; později ji soud zkoumá pouze tehdy, nebyla-li provedena příprava jednání podle ustanovení § 114c o. s. ř. a jen k námitce účastníka řízení, která byla uplatněna při prvním úkonu, který účastníku řízení přísluší,- podle ustanovení § 105 odst. 4 o. s. ř. namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní nepříslušnosti, postupuje soud obdobně podle odst. 2 a 3, jinak námitku usnesením zamítne.10. Soud I. stupně dále uvedl, že možnost účastníka řízení namítat místní nepříslušnost soudu je koncentrována k prvnímu úkonu, který účastníku řízení přísluší a tím je jeho první procesní úkon adresovaný soudu, učiněný z vlastní inciativy nebo na výzvu soudu. Prvním procesním úkonem žalovaného v dané věci bylo jeho vyjádření ze dne 25. června 2018 k výzvě OS ze dne 10. dubna 2018, v níž byl kromě jiného vyzván sdělit, zda vznáší námitku věcné a místní nepříslušnosti OS. Námitka nebyla vznesena v uvedeném vyjádření, v dalších vyjádřeních žalovaného ze dnů 30. listopadu 2018 a 2. března 2019 a ani při jednáních u OS ve dnech 1. listopadu 2018, 5. března 2019 a 18. září 2020. Při posledním jednání žalobkyně sdělila žalovanému obsah žaloby i vyjádření dosud ve věci učiněných včetně jejich doplnění; námitka byla obsažena až ve vyjádření žalovaného ze dne 15. října 2020.11. Soud I. stupně uzavřel, že námitka jeho místní nepříslušnosti, vznesená žalovaným ve vyjádření ze dne 15. října 2020, nebyla vznesena včas, a proto ji odkazem na ustanovení § 105 odst. 4 o. s. ř. zamítl.12. Ve včasném odvolání doručeném soudu I. stupně dne 19. listopadu 2020 žalovaný (odvolatel) navrhl, aby odvolací soud změnil napadené usnesení tak, že vznesená námitka místní nepříslušnosti soudu I. stupně se nezamítá a věc se podle bydliště žalovaného postupuje místně příslušnému Krajskému soudu v Praze.13. Žalovaný v odůvodnění uvedl, že dle jeho názoru soud I. stupně nezačal jednat ve věci samé ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný prozatím (ke dni vznesení námitky) neučinil první úkon, jenž mu náleží, tj. nepodal vyjádření k žalobě, tudíž námitka byla uplatněna včas a procesně konformním způsobem. Žaloba proti žalovanému nebyla doposud čtena, neboť z pouhého odkazu na předešlá podání žalobkyně v jiné věci, původně vedené u OS pod sp. zn. 18 C 191/2017, nelze usuzovat, proti komu z původních žalovaných byla žaloba konstruována, resp. která tvrzení v podáních žalobkyně se vztahují ke konkrétnímu žalovanému. Jelikož podle ustanovení § 105 odst. 1 věta poslední o. s. ř. při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k přípravě jednání, jednáním a jiným úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem, nelze přihlížet k jím činěným procesním úkonům před věcně nepříslušným soudem ve věci vedené u OS. Soud I. stupně se odvolává na tyto procesní kroky činěné žalovaným ještě před vyloučením věci k samostatnému projednání, v této fázi však žalovaný nemohl vědět, že část žaloby bude vyčleněna k samostatnému projednání a postoupena soudu I. stupně. Námitku místní nepříslušnosti tudíž žalovaný nem