6 Cmo 53/2021-107 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví značeným usnesením soud prvního stupně uložil žalované pořádkovou pokutu ve výši 50 000 Kč. V odůvodnění uvedl, že ve věci ustanovil znalce znalecký ústav , Anonymizováno, ke stanovení hodnoty obchodního podílu žalobce v žalovaném ke dni 5. 8. 2011. Stalo se tak na základě usnesení ze dne 14. června 2018, č. j. 13 Cm 1246/2015-154. Ve smyslu ustanovení § 127 odst. 4 o. s. ř. bylo uloženo mimo jiné stranám, aby byly znalci nápomocny ke zdárnému zpracování znaleckého posudku. Dále je soud upozornil, že tomu, kdo nesplní tuto uloženou povinnost, může soud uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Celý spis byl poté znaleckému ústavu zaslán pro jeho potřeby dne 11. 7. 2018. Soud obdržel od znaleckého ústavu oznámení (dne 30. 10. 2018, 20. 12. 2018, 12. 3. 2019, 6. 6. 2019, 19. 9. 2019, 13. 1. 2020 a 13. 3. 2020), že žalovaná strana nespolupracuje. Proto Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č. j. 13 Cm 1246/2015-71 ze dne 30. 3. 2020 uložil žalovanému již opakovaně pořádkovou pokutu ve výši 50 000 Kč, tj. v maximální výši zákonné sazby. Dne 13. 11. 2020 zaslal soud žalovanému přípis, kterým jej vyzval, aby znalci byly zaslány podklady a to: a) Posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb., b) Náklady na zpracování žádosti o vydání rozhodnutí o využití území pro těžbu (územní rozhodnutí), c) Náklady na zpracování „Plánu využívání ložiska nevyhrazeného nerostu“, zde jsou pochopitelně zařazeny i náklady na vyřešení dalších střetů zájmů, pokud nějaký vyvstaly, d) Náklady na zpracování žádosti o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem a na vlastní řízení, a to do 15 dnů od doručení přípisu. Dne 21. 12. 2020 znalecký ústav soudu zaslal zprávu, že mu dosud nebyly předloženy žádné z požadovaných podkladů. Dále znalecký ústav uvedl, že ze strany žalovaného nebyl v dané věci kontaktován. Soud prvního stupně dále konstatoval, že v této souvislosti bude muset soud znaleckému ústavu opětovně prodloužit lhůtu pro vypracování znaleckého posudku. Poté soud prvního stupně citoval ustanovení § 53 odst. 1 o. s. ř. se závěrem, že je zřejmé, že žalovaná strana opět hrubě stěžuje postup soudu v podobě zdržování procesu, když znalci nedodává podklady, ke kterým je povinna. Žalovaná strana toto činí dlouhodobě přesto, že byla upozorněna na povinnost spolupracovat se znalcem a že byla upozorněna na možnost uložení pokuty opakovaně. Proto dle soudu prvního stupně nestačí, aby žalovanému byla uložena pořádková pokuta pouze jednou. Soud se proto rozhodl pro opakované uložení pořádkové pokuty.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podala žalovaná odvolání. Její stěžejní argumenty jsou následující:1) Požadovaná součinnost, jež má být poskytována znalci, se vztahuje k dokládání podkladů, které se vztahují ke stavu společnosti k 5. 8. 2011, přičemž společník a jednatel žalované do společnosti vstoupil až v červnu 2016.2) Proces získávání a přípravy dokumentů a podkladů vyžádaných znalcem je pro žalovanou, resp. její statutární zástupce časově náročné a zatěžující, obzvlášť v době epidemie COVID - 193) Jednání žalované nemá obstrukční charakter, žalovaná má v úmyslu podklady poskytnout, jakmile se jí je podaří opatřit.4) Soud prvního stupně nedostatečně vysvětlil, v čem spatřuje důvody uložení pořádkové pokuty.5) Zachování výchovného efektu lze dosáhnout i při uložení pořádkové pokuty v nižší výši.3. Navrhla, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen částečně.5. Ke stěžejní odvolací námitce, že požadovaná součinnost, jež má být poskytována znalci, se vztahuje k dokládání podkladů, které se vztahují ke stavu společnosti k 5. 8. 2011, přičemž společník a jednatel žalované do společnosti vstoupil až v červnu 2016, je právně zcela irelevantní. Z hlediska práva se jedná stále o stejný subjekt, a tudíž z hlediska plnění zákonných povinností touto právnickou osobou, tedy poskytnutí potřebné součinnosti znalci ke splnění jeho znaleckého úkolu, je lhostejno, jak a kdy se změnila struktura společníků společnosti a kdo a od kdy byl ve funkci předchozího jednatele. Jedná se o vnitřní záležitost této právnické osoby a z hlediska plnění řešené povinnosti je bez významu, jak byl nastaven interní mechanismus z hlediska kontinuity společnosti. Podstatné je jen to, zda společnost coby žalovaná spolupracuje se znalcem, tedy zda mu poskytuje potřebnou součinnost, či nikoliv.6. Ztotožnit se nelze ani s druhou stěžejní odvolací námitkou, že soud prvního stupně nedostatečně vysvětlil, v čem spatřuje důvody uložení pořádkové pokuty. Soud prvního stupně citoval relevantní zákonné ustanovení, jež mu umožňuje uložit pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč, zcela srozumitelně poukázal na povinnost, jež je žalovaná povinna plnit a na níž byla soudem upozorněna a zároveň poučena o následcích neplnění této povinnosti, přičemž bylo akcentováno, že se nejedná o první uloženou pořádkovou pokutu, s tím, že byly též přesně specifikovány listiny, které mají být znalci předloženy a jež byly neúspěšně po žalované opakovaně vyžadovány.7. K dotazu odvolacího soudu znalec podáním ze dne 27. 10. 2021 odvolacímu soudu sdělil, že mu byly předloženy dne 19. 1. 2021 žalovanou tyto podklady:• Posouzení vlivů na životní prostředí dle zákona 100/2001 Sb.• Náklady na zpracování žádosti o vydání rozhodnutí o využití území pro těžbu (územní rozhodnutí)• Náklady na zpracování „Plánu využívání ložiska nevyhrazeného nerostu“, se jsou pochopitelně zařazeny i náklady na vyřešení dalších střetů zájmů, pokud nějaké vyvstaly• Náklady na zpracování žádosti o povolení činnosti prováděné hornickým způsobem a na vlastní řízení8. Jiné podklady nebyly od 19. 1. 2021 ze strany žalované znalci poskytnuty, a to i přes výzvu znalce prostřednictvím elektronické pošty ze dne 1. 3. 2021 a ze dne 16. 8. 2021, kdy však v srpnu roku 2021 nebylo možné výzvu žalované doručit elektronickou poštou, jelikož emailová adresa , e-mail, . přes kterou znalec s žalovanou doposud komunikoval, nebyla nalezena nebo nemůže přijímat e-maily. Dne 17. 8. 2021 znalec Krajský soud v Českých Budějovicích dopisem ke sp. zn. 13 Cm 1246/2015 požádal o poskytnutí e-mailové adresy na žalovanou, aby jí mohl v této věci nadále kontaktovat. Dne 1. 3. 2021 (i dne 16. 8. 2021) žalovanou elektronickou poštou požádal o doložení již historicky vyžadovaných podkladů a informací, a to:• Specifikace pozemků v k.ú. , adresa, , které nejsou pod číslováním uvedeným v předložených dokumentech evidovány v katastru nemovitostí.• Informace k platnosti nájemních smluv k datu ocenění; konkrétně dotaz: Byly k datu 5. 8. 2011 platné Vámi zaslané Smlouvy o nájmu ze dne 1. 7. 1998, 27. 7. 1998, 21. 1. 2003, 20. 6. 2006, 29. 10. 2009, vč. příslušejících dodatků?• Stanovení množství vytěžitelných zásob k datu ocenění (5. 8. 2011), pokud takovým dokladem disponujete.9. Žádný z právě jmenovaných podkladů nebyl znalci ke dni vyhotovení této odpovědi znalce předložen. V dopisech adresovaných Krajskému soudu v Českých Budějovicích ke sp. zn. 13 Cm 1246/2015 (6. 11. 2020, 21. 12. 2020, 1. 3. 2021, 17. 8. 2021) bylo uvedeno, že pro účely vyhotovení znaleckého posudku je potřeba stanovit množství vytěžitelných zásob k datu ocenění a jednoznačně specifikovat pozemky v k.ú. , adresa, , které nejsou pod číslováním uvedeným v předložených dokumentech evidovány v katastru nemovitostí. Dále , Anonymizováno, uvedl, že je zapotřebí ověřit platnost nájemních smluv k datu ocenění. S ohledem na provázanost chybějících údajů přitom není možné bez jednoznačné specifikace pozemků v k.ú. , adresa, externě poptat odhad vytěžitelných zásob. Znalec je tedy v dalším postupu vázán součinností ze strany představitelů společnosti , Jméno žalované A, .10. Podle § 53 odst. 1 o. s. ř. tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k soudu nebo neuposlechne příkazu soudu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání anebo nesplnil povinnosti uvedené v § 294, 295 a 320ab, může předseda senátu uložit usnesením pořádkovou pokutu do výše 50 000 Kč.11. Jak vyplývá z výše specifikovaného vyjádření znalce, listiny, pro jejichž nepředložení byla žalované uložena posuzovaná pořádková pokuta, byly znalci předloženy. To nicméně nemění nic na tom, že žalovaná v době uložení pořádkové pokuty předmětné listiny znalci nepředložila a uložená pořádková pokuta tedy byly zcela důvodná a její uložení bylo řádně odůvodněno. Jednání žalované, kdy je ji ukládána již několikátá pořádková pokuta, tak jednoznačně ztěžuje - postup znalce i soudu samého a způsobuje zbytečné procesní průtahy v řízení; to je ostatně zřejmé při porovnání data, kdy byl znalci zadán znalecký úkol s datem tohoto rozhodnutí, k němuž znalec stále nedostal od žalované všechny potřebné podklady a informace, jak vyplývá z jeho vyjádření. Na druhou stranu odvolací soud zohlednil to, že žalovaná dne 19. 1. 2021 předložila znalci podkla