6 Cmo 67/2021-81 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 15. ledna 2020 se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka přijatých na zasedání konaném dne 14. listopadu 2019. Uvedl, že je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v domě č. p. , Anonymizováno, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, v obci , adresa, . Dále uvedl, že důvody neplatnosti všech usnesení spatřuje (i) ve skutečnosti, že organizování shromáždění a sčítání hlasů prováděla společnost , právnická osoba, . a několik naprosto cizích lidí, kteří nemají nic společného s účastníkem a (ii) ve skutečnosti, že „správcovská firma“ , právnická osoba, ., která má zajišťovat i konání shromáždění, nebyla vůbec přítomná, byl tam pouze zástupce „firmy“ , právnická osoba, . a ten byl na shromáždění přítomen jako host. Účastník navrhl, aby byl návrh zamítnut.2. Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 10. listopadu 2020 č. j. 73 Cm 4/2020-56 tak, že „Návrh na určení, že usnesení shromáždění účastníka přijatá na zasedání konaném 14. listopadu 2019 jsou neplatná, se zamítá“ (výrok I.), „Navrhovatel je povinen uhradit účastníkovi k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč, a to do tří dnů od první moci tohoto rozhodnutí.“(výrok II.).3. V odůvodnění uvedl, že se nejdříve zabýval, zda navrhovateli svědčí právo domáhat se určení neplatnosti napadených usnesení. Jak se přitom podává z § 1209 odst. 1 o.z., domáhat se určení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek lze jen za splnění několika zákonem stanovených předpokladů, a to (a) navrhovatel je přehlasovaným členem společenství vlastníků jednotek, (b) je dán důležitý důvod a (c) právo na určení neplatnosti daného usnesení nezaniklo uplynutím lhůty, na kterou bylo omezeno. Tyto předpoklady přitom musí být naplněny u každého napadeného usnesení. Pokud se týká prvního uvedeného předpokladu, tj. že navrhovatel je přehlasovaným členem účastníka, dospěl soud prvního stupně (dále též jen „soud“) k závěru, že v posuzovaném případě tento předpoklad není u jednoho napadeného usnesení naplněn, a to u usnesení o schválení pořizování zvukového a obrazového záznamu. Jak totiž bylo v rámci dokazování zjištěno, u tohoto napadeného usnesení není navrhovatel přehlasovaným členem, když nehlasoval proti jeho přijetí (u tohoto napadeného usnesení nehlasoval nikdo proti jeho přijetí). Z ustálené soudní judikatury se přitom podává, že za přehlasovaného se považuje pouze ten, kdo se zasedání shromáždění účastnil a hlasoval proti přijetí napadeného usnesení, ledaže se zasedání shromáždění neúčastnil z vážných, například zdravotních důvodů (kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu vydané 18. dubna 2018 pod sp. zn. 26 Cdo 781/2018 nebo rozsudek Nejvyššího soudu vydaný 25. května 2011 pod sp. zn. 22 Cdo 1423/2009; k tomu soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu vydané 15. března 2017 pod sp. zn. 26 Cdo 4567/2016 poznamenal, že tato rozhodnutí jsou plně použitelná i za právní úpravy platné od 1. ledna 2014). V případě všech ostatních napadených usnesení pak bylo zjištěno, že navrhovatel je přehlasovaným členem. Pokud se týká druhého uvedeného předpokladu, tj. existence důležitého důvodu, potom soud dospěl k závěru, že tento předpoklad je naplněn pouze u několika napadených usnesení, a to u usnesení o volbě , Anonymizováno, zapisovatelem, usnesení o nezvolení navrhovatele zapisovatelem, usnesení o volbě , fyzická osoba, ověřovatelem zápisu, usnesení o nezvolení navrhovatele ověřovatelem zápisu, usnesení o volbě , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, skrutátory, usnesení o schválení účetní závěrky účastníka za rok 2018, usnesení o schválení návrhu rozpočtu účastníka pro rok 2020, usnesení o neschválení návrhu na odpojení komor od společného rozvodu elektřiny, usnesení o schválení nabídky vybrané výběrovou komisí na opravu elektrické instalace, usnesení o schválení nabídky vybrané výběrovou komisí na opravu zateplení boků domu, usnesení o volbě , fyzická osoba, členem výboru účastníka, usnesení o volbě , Anonymizováno, členem výboru účastníka, usnesení o volbě , Anonymizováno, členem výboru účastníka a usnesení o odepsání pohledávek účastníka za svými členy v celkové výši 4 895 Kč. Jak se totiž podává z ustálené soudní judikatury, důležitým důvodem se rozumí taková skutečnost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (usnesení Nejvyššího soudu vydané 22. října 2008 pod sp. zn. 28 Cdo 3246/2007; k tomu soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu vydané 15. března 2017 pod sp. zn. 26 Cdo 4567/2016 poznamenal, že toto rozhodnutí je plně použitelné i za právní úpravy platný od 1. ledna 2014). Dále z ustálené soudní judikatury plyne, že důležitý důvod je dán například u usnesení, kterým bylo rozhodnuto o rekonstrukci domu nebo kterým byli zvoleni noví členové výboru (rozsudek Nejvyššího soudu vydaný 25. ledna 2012 pod sp. zn. 29 Cdo 3706/2010; k tomu zdejší soud s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu vydané 15. března 2017 pod sp. zn. 26 Cdo 4567/2016 poznamenal, že toto rozhodnutí je plně použitelné i za právní úpravy platný od 1. ledna 2014). U zbývajících napadených usnesení, tj. u usnesení o způsobu hlasování, usnesení o schválení pořadu jednání a usnesení schválení přítomnosti hostů, tento předpoklad není naplněn, když se jimi nezasahuje ani do samotného právního postavení vlastníků jednotek, ani do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Pokud se týká třetího uvedeného předpokladu, tj. podání návrhu na určení neplatnosti před zánikem práva domáhat se určení neplatnosti, potom soud dospěl k závěru, že tento předpoklad je u napadených usnesení, naplněn, když napadená usnesení byla přijata 14. listopadu 2019 a když návrh na určení jejich neplatnosti byl podán 15. ledna 2020, tj. v rámci tříměsíční lhůty.4. Dále se soud prvního stupně zabýval otázkou, je-li u napadených usnesení, u nichž je dána navrhovatelova aktivní věcná legitimace, tj. u usnesení uvedených v rámci odůvodnění v odstavci 8. pod písm. (v), (vi), (vii), (viii), (ix), (x), (xi), (xii), (xiii), (xiv), (xv), (xvi), (xvii a (xviii), dána skutečnost, pro kterou lze určit jejich neplatnost. Pokud jde o první navrhovatelem tvrzený důvod jejich neplatnosti, tj. skutečnost, že sčitatelem byly zvoleny třetí osoby, potom soud dospěl k závěru, že tento důvod není v posuzovaném případě dán. Sčitatel je vedle předsedy, zapisovatele a ověřovatele zápisu jedním z orgánů nejvyššího orgánu korporace, tj. v posuzovaném případě shromáždění účastníka, přičemž jeho úkolem je zorganizovat řádný průběh hlasování a řádně sečíst hlasy u každého hlasování. O tom, kdo bude vykonávat funkci sčitatele, rozhoduje nejvyšší orgán korporace, tj. v posuzovaném případě shromáždění účastníka, vždy na svém zasedání (funkce orgánů nejvyššího orgánu korporace je omezena pouze na dobu trvání zasedání). Je přitom výrazem jeho vnitřní svobody, kterou osobu do této funkce zvolí. I když se jedná o orgán nejvyššího orgánu korporace, neznamená to, že sčitatelem lze zvolit pouze osobu, která je členem nejvyššího orgánu, tj. v posuzovaném případě pouze osobu, která je členem účastníka. Platná právní úprava takové omezení neobsahuje; ostatně, šlo by o nedůvodné omezení možnosti volby, když cílem právní úpravy je zvolit do orgánů nejvyššího orgánu korporace osoby, ve které má nejvyšší orgán korporace důvěru, že budou tuto funkci vykonávat řádně a svědomitě, a podle soudu neexistuje žádný důvod, proč by nemělo být umožněno, aby si nejvyšší orgán korporace zvolil do funkce svého sčitatele osobu, která není jeho členem, když v něj má tuto důvěru. Stejně tak nebylo soudem zjištěno, že by možnost zvolení třetí osoby do funkce sčitatele shromáždění omezovaly stanovy účastníka. Proto soudu nezbylo než uzavřít, že zvolením třetí osoby do funkce sčitatele nedošlo k porušení ani platné právní úpravy, ani stanov účastníka. Pokud jde o druhý navrhovatelem tvrzený důvod jejich neplatnosti, tj. skutečnost, že zasedání shromáždění se neúčastnil správce domu, tj. společnost , právnická osoba, ., potom soud dospěl k závěru, že ani tento důvod není v posuzovaném případě dán. Jak totiž sám navrhovatel již ve svém návrhu uvedl, za tuto společnost byl na posuzovaném zasedání shromáždění účastníka přítomen její zástupce. Již na základě této skutečnosti tak soudu nezbylo než uzavřít, že správce domu, společnost , právnická osoba, . na zasedání přítomna byla, a to prostřednictvím zástupce. Případná nepřítomnost správce domu na zasedání shromáždění nepředstavuje důvod neplatnosti jakéhokoliv usnesení na daném zasedání shromáždění přijatého. K tomu soud ještě poznamenal, že současně neshledal existenci ani jiné skutečnosti, která by naplňovala důvod neplatnosti kteréhokoliv z napadených usnesení, když nebylo zjištěno, že by zasedání shromáždění nebylo svoláno řádně nebo že by v rámci samotného zasedání došlo k