7 Cmo 118/2020-101 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh na přerušení řízení (výrok I.) a dále zamítl návrh na přibrání společnosti , Jméno účastnice, ., IČ: , IČO, (dále též jen „společnost , Anonymizováno, “), jako účastníka do řízení (výrok II.). V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se podáním ze dne 30. 3. 2019 domáhá zrušení obchodní korporace , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , … (dále též „společnosti“) s likvidací a jmenování likvidátora. Návrh odůvodnil nepřekonatelnými rozpory mezi společníky, které dle jeho názoru dosáhly takové intenzity, že naplňují důvod pro zrušení obchodní korporace obsažený v ust. § 93 písm. c) z. o. k.2. Podáním datovaným 2. 12. 2019, doručeným soudu dne 3. 12. 2019, navrhla společnost , Anonymizováno, , aby byla soudem přibrána jako účastník do řízení o zrušení společnosti. Společnost , Anonymizováno, v návrhu uvedla, že v řízení o zrušení společnosti se jedná o jejích právech a povinnostech, neboť společnost je akcionářem společnosti , Anonymizováno, s podílem na základním kapitálu ve výši 51,34%, s tím, že podání návrhu na zrušení společnosti ze strany navrhovatele je motivováno ztrátou faktické kontroly nad společností , právnická osoba, . a následně společností , Anonymizováno, .3. V případě návrhu společnosti , Anonymizováno, na přibrání do řízení vyšel soud prvního stupě z následující právní úpravy - § 85 písm. a) z. ř. s. a. § 6 odst. 1 z. ř. s. a § 7 odst. 1 z. ř. s. s tím, že v případě řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací, jsou účastníky řízení u řízení zahájeného návrhem - navrhovatel, vždy zrušovaná společnost s ručením omezeným, a dále všichni společníci zrušované společnosti s ručením omezeným, když takto vymezený okruh účastníků odpovídá soudní praxi - rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 13. června 2018 sp.zn. 14 Cmo 27/2018, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 1. 2019 sp.zn. 7 Cmo 261/2018, která vychází z „historického“ rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12. září 1996, sp.zn. IV. ÚS 230/95, publikovaného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6, str. 39. Závěr Ústavního soudu o účastenství společníků v řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným byl soudní praxí přejat a k odklonu nedošlo ani přijetím současné právní úpravy. Společnost , Anonymizováno, společníkem společnosti není, společnost je jejím akcionářem a má mj. právo podílet se na řízení společnosti. Společnost má tedy majetkovou účast na akciové společnosti, tato kapitálová účast však nepředstavuje práva a povinnosti související se statusovým řízením, byť sekundárně rozhodnutí o zrušení společnosti může ovlivnit řízení společnosti , Anonymizováno, . S ohledem na skutečnost, že o právech a povinnostech společnosti , Anonymizováno, se v řízení o zrušení společnosti nejedná, nevyhověl návrhu na přibrání tohoto účastníka do řízení, uzavřel soud prvního stupně.4. Proti usnesení soudu prvního stupně jen do výroku II. podali včasné odvolání společnost a společnost , Anonymizováno, , jež odkázala - pokud jde o důvody odvolání, plně na odvolání společnosti. V odvolání odvolatelky „připomenuly“, že zákon účastníky daného typu řízení taxativně nevymezuje, když zákonodárce zjevně ponechává k vymezení konkrétních osob, o jejichž právech a povinnostech je v jednotlivém řízení rozhodováno, prostor pro úvahu soudu. Uvedly, že společnost , právnická osoba, tradiční českou společností specializující se na průmyslovou výrobu kuličkových ložisek, která byla založena již v roce 1939 a společnost nevykonává žádnou hospodářkou činnost nad rámec nakládání s akciemi společnosti , Anonymizováno, s tím, že společnost je jednoznačně většinovým akcionářem společnosti , Anonymizováno, , když vlastní cca 51,34% podíl na základním kapitálu společností , Anonymizováno, . Společnost splňuje ve vztahu ke společnosti , Anonymizováno, kritéria ovládající osoby dle ustanovení § 74 odst. 1 z. o. k. V souladu s uvedeným je společnost , Anonymizováno, vůči společnosti v postavení dceřiné společnosti, přičemž stabilita fungování a rozhodování nejvyššího orgánu této společnosti jsou neoddělitelně provázány právě s činností (a tudíž a priori i samotnou existencí) společnosti. Nelze než uzavřít, že v rámci rozhodování o předmětu řízení bude současně rozhodováno také o právech a povinnostech společnosti , Anonymizováno, a je tudíž nezbytné tuto postupem dle § 7 odst. 1 z.ř.s. přibrat jako účastníka nadepsaného řízení. Dále namítly, že ve vztahu k judikaturním rozhodnutím, na které soud odkazuje v rámci odůvodnění svého rozhodnutí, nebylo předmětem žádného z nich posuzování práva dceřiné společnosti na účast v řízení o nařízení likvidace společnosti mateřské. Nelze proto než uzavřít, že argumentace citovanými rozhodnutími soudů nejvyšších instancí není skutkově, ani jinak přiléhavá a nelze k ní přihlížet. Závěrem poukázaly na to, že odnětí možnosti účastníku jednat před soudem je zmatečnostní vadou. Navrhly, aby bylo návrhu na přibrání společnosti , Anonymizováno, do řízení vyhověno.5. K odvolání se vyjádřili navrhovatel a účastníci 4) a 8) a zdůraznili, že společnost , Anonymizováno, účastníkem řízení ve věci nemůže být, protože žádná práva ve vztahu ke společnosti nemá a jde jen o obstrukční pokus k průtahům v řízení. Svědčí o tvrzení navrhovatele, že mezi společníky společnosti trvají nepřekonatelné rozpory. Navrhli „zamítnout“ odvolání a přiznat navrhovatel a účastníkům 4) a 8) náhradu nákladů soudního řízení.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání důvodné není.7. Základní otázkou v dané věci je, kdo je resp. má býti účastníkem řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným s likvidací. Byla-li totiž účastníku nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem, jedná se o zmatečnostní vadu (§ 229 odst. 3 o. s. ř.), k níž je odvolací soud povinen přihlížet ex officio (viz § 212a odst. 5 o. s. ř.). Řízení o zrušení právnické osoby s likvidací a jmenování likvidátora je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) z. ř. s. Takové soudní řízení se primárně řídí zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). Účastníky řízení jsou dle § 6 odst. 1 z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Účastníky řízení o zrušení obchodní společnosti - společnosti s ručením omezeným s likvidací jsou vždy zrušovaná společnost s ručením omezeným a dále také všichni společníci zrušované společnosti s ručením omezeným. Stejně k otázce účastenství společníků zrušované společnosti uzavřel Ústavní soud v nálezu ze dne 12. září 1996, sp.zn. IV. ÚS 230/95, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6, str. 39, a dále v nálezu ze dne 29. června 2005, sp.zn. I. ÚS 83/04. Takto vymezený okruh účastníků řízení je v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 z.ř.s. a odpovídá i konstantní soudní praxi (např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2020 sp.zn. 6 Cmo 368/2020, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. listopadu 2020 sp.zn. 7 Cmo 76/2020, či usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. června 2018 sp.zn. 14 Cmo 27/2018), jež vychází z uvedených rozhodnutí Ústavního soudu, a kterážto rozhodnutí již reflektují právní a skutkový stav společností po rekodifikaci občanského práva, tedy právní stav účinný ode dne 1. 1. 2014 . především zákony č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Zák. č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních korporacích, jakož i zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. Tam formulovaný a odůvodněný závěr o účastenství společníků v řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným, na níž mají účast platí za současné právní úpravy, jež z hlediska nálezů Ústavního soudu nedoznala v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (viz. výše) takových zásadních změn, aby odvolací soud shledal zásadní důvod, proč se od něj odchýlit. Tento závěr ohledně účastenství společníků s.r.o. lze nepřímo dovodit i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018 sp.zn. 27 Cdo 1135/2017.8. Pravdou nicméně je, že výše uvedená judikatura se dosud explicitně nezabývala situací, kdy se účasti v řízení o zrušení společnosti s ručením omezeným domáhala obchodní společnost (v daném případě akciová společnost), jejímž akcionářem je zrušovaná společnost (společnost, o jejímž zrušení má soud rozhodnout). Ve smyslu § 6 odst. 1 z. ř. s. je totiž účastníkem daného statusového řízení pouze ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v předmětném, tedy statusovém řízení jednáno. Jde o přímý vliv na práva a povinnosti příslušné osoby - účastníka řízení. Tento přímý vliv je zjevný ve vztahu k osobám společníků účastnivších se na zrušované společnosti, jimž se zásadním způsobem transformuje (z hodnotového i právního pohledu) jejich účast na společnosti resp. podíl na ní. To je dáno především vstupem společnosti do likvidace k okamžiku jejího zrušení (§ 169 o.z.), přičemž od tohoto okamžiku za spole