7 Cmo 166/2021-1016 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze usnesením označeným v záhlaví zamítl žádost žalobce lk) o vrácení přeplatku na soudním poplatku.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce neuhradil soudní poplatek při podání žaloby, proto vyzval žalobce lk) k úhradě soudního poplatku, soudní poplatek vyměřil matematicky správně dle příslušné položky Sazebníku soudních poplatků, když žalobce formuloval petit tak, že žádá uložení povinnosti k úhradě jasně specifikované peněžité částky žalovanou, jakož i určil k jeho úhradě zákonem stanovenou lhůtu. Pokud žalobce lk) žádal o vrácení přeplatku, žádost žalobce o vrácení přeplatku zamítl, neboť neshledal předpoklady pro postup dle ust. § 10 odst. 2 ZoSP, když soudní poplatek vyměřený usnesením ze dne 23. 4. 2020, č. j. 73 Cm 2/2019-149 byl stanoven v souladu s jím citovanými ustanoveními ZoSP.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce lk) včasné odvolání. V odvolání zejména uvedl, že soud prvního stupně soudní poplatek určil z částky, kterou žalobce lk) uvedl na výzvu soudu ke specifikaci výše jeho nároku. Na základě soudem prvního stupně vyměřeného soudního poplatku soudní poplatek uhradil. Následně zjistil, že část žalobců hradí soudní poplatek pouze ve výši 2 000 Kč. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se žalobci lk) vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 856 585 Kč.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Dle ustanovení § 390 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) dále jen ZOK, ve znění účinném do 31. 12. 2020, soudní rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na jinou výši protiplnění, je pro hlavního akcionáře závazné co do základu přiznaného práva i vůči ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů. Vlastníci účastnických cenných papírů, kteří se dovolali práva na dorovnání, mají právo na náhradu v řízení účelně vynaložených výdajů; není-li povinen tuto náhradu poskytnout hlavní akcionář, poskytne se z prostředků uložených v úschově podle odstavce 4.6. Dle ustanovení § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.7. Dle ust. § 4 odst. 1 písm. a) ZoSP, jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení.8. Dle ust. § 5 ZoSP, sazby poplatků za řízení jsou stanoveny pevnou částkou nebo procentem u poplatku, jehož základ je vyjádřen peněžní částkou (dále jen "procentní poplatek"). Procentní poplatek se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku. Sazby poplatků za úkony a poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem jsou stanoveny pevnou částkou. Sazby poplatků jsou uvedeny v sazebníku.9. Podle ustanovení § 10 odst. 2 ZoSP soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena.10. Dle Položky 4, bodu 1. písm. c) Sazebníku poplatků (Poplatky za řízení), se za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění v ostatních případech, není-li dále uvedeno jinak, vybere 2000 Kč.11. Z obsahu spisu se podává, že žalobce lk) se žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 12. 3. 2020 domáhal po žalované dorovnání protiplnění podle § 390 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, dle ust. § 390 ZOK za celkem 46 410 ks akcií společnosti , Anonymizováno, ., IČO , IČO, , znějících na majitele v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě 100,00 Kč, a to ve výši 370,00 Kč za jednu akcii společnosti , Anonymizováno, s., IČO , IČO, , znějící na majitele v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě 100,00 Kč, s příslušenstvím. Soud žalobce lk) vyzval k úhradě soudního poplatku za žalobu ve výši dle položky 1, bodu 1, písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 858 585 Kč, žalobce lk) předepsaný poplatek zaplatil. Dne 3. 2. 2021 požádal žalobce lk) o vrácení přeplatku na soudním poplatku, neboť mu měl být namísto částky 858 585 Kč vyměřen soudní poplatek jako ostatním účastníkům řízení na straně žalobců, a to ve výši 2 000 Kč. Soud napadené rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce lk) v žalobě jasně určil, úhrada jaké peněžité částky je předmětem řízení, avšak zároveň s podáním žaloby soudní poplatek za řízení nezaplatil, přičemž soud soudní poplatek vyměřil v souladu s ust. § 5 ZSOP ve spojení s ust. § 6 odst. 1 ZSOP dle Položky 1, bodu 1. písm. b) Sazebníku poplatků tak, že z částky 17 171 700 Kč (46 410 Ks akcí x 370 Kč), vypočetl soud výši soudního poplatku jako 5 % z této částky, což činí 858 585 Kč. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobce formuloval petit tak, že žádá uložení povinnosti k úhradě jasně specifikované peněžité částky žalovanou, neshledal soud předpoklady pro postup dle ust. § 10 odst. 2 ZSOP, neboť soudní poplatek vyměřený usnesením ze dne 26. 5. 2020, č. j. 75 Cm 91/2018-785 byl stanoven v souladu s výše citovanými ustanoveními ZSOP.12. „Jelikož právo na dorovnání mohou dosavadní vlastníci uplatnit až od jeho splatnosti, není důvodu, aby mohlo být uplatňováno jak žalobou o určení, tak i žalobou o zaplacení, jako tomu bylo v režimu § 183k ObchZ (srov. argumentaci usnesení NS 29 Cdo 4712/2007). Žaloba podle § 390 odst. 3 je tudíž žalobou na plnění, jíž se oprávněná osoba (dosavadní vlastník) domáhá zaplacení dorovnání. Nicméně i nadále platí, že z právního předpisu (§ 376 a 390) vyplývá způsob vypořádání vztahu mezi účastníky řízení ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř., a soud při rozhodování o žalobě není vázán tím, jak žalobce v tzv. petitu žaloby zformuloval svou představu o výši dorovnání. Může proto svým rozhodnutím přisoudit žalobci méně, než kolik žalobou požaduje (aniž by ve zbývající „části“ žalobu zamítal), anebo naopak více (aniž by žalobce musel v tomto směru měnit žalobu). Žaloba bude projednatelná (soud o ní může zákonem předvídaným způsobem věcně rozhodnout) dokonce i tehdy, omezí-li žalobce svůj požadavek na zaplacení dorovnání, aniž v petitu žaloby zformuluje svou představu o výši dorovnání (srov. ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. § 390 [Právo na dorovnání]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 658. ISBN 978-80-7400-540-4.).13. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že v tomto řízení, ve kterém je přezkoumávána přiměřenost protiplnění určeného rozhodnutím valné hromady, kdy zároveň platí, že z právního předpisu (§ 376 a 390 ZOK) vyplývá způsob vypořádání vztahu mezi účastníky řízení ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř., soud při rozhodování o žalobě žalobce lk) není vázán tím, jak a zda vůbec ve svém petitu žaloby konkretizoval svou představu o výši dorovnání. Z uvedeného tak plyne, že i kdyby žalobce lk) sám učinil soudu podání, ve kterém by specifikoval výši částky, jež požaduje po žalované zaplatit, tak by takové jeho podání nebylo změnou žaloby, o níž by bylo nutno rozhodnout postupem podle § 95 o. s. ř., ale jednalo by se toliko o vyjádření jeho procesního stanoviska jako účastníka řízení (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4600/2015). Stejný závěr je tak třeba učinit i o podání žalobce lk), ve kterém určil výši dorovnání konkrétní částkou, a je přitom nerozhodné, že tak učinil na základě výzvy soudu prvního stupně, který ale nesprávně vyšel z toho, že bez této „opravy a doplnění“ je jeho žaloba neprojednatelná.14. Odvolací soud proto shledal, že vzhledem k předmětu řízení vznikla žalobci lk) poplatková povinnost již podáním žaloby (§ 4 odst. 1 písm. a/ ZSop), a proto při stanovení jeho výše měl soud prvního stupně postupovat dle Položky 4 bod 1, písm. c/ Sazebníku soudních poplatků, dle které činí soudní poplatek v této věci 2 000 Kč a nikoliv dle Položky 1, bodu 1. písm. c) Sazebníku poplatků, pročež jeho výzva žalobci lk) k zaplacení soudního poplatku ve výši 856 585 Kč ze dne 26. 5. 2020 není správná.15. Ze shora popsaných důvodů odvolací soud uzavřel, že žalobce lk) zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu soudní poplatek ve výši 856 585 Kč, čímž vznikl na soudním poplatku přeplatek ve výši 856 583 Kč, pročež jsou splněny podmínky pro jeho vrácení dle ust. § 10 odst. 2 ZoSP.16. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně změnil per analogiam dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.