7 Cmo 184/2021-77 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) rozhodl, že druhý účastník, , Jméno navrhovatele B, , se odvolává z funkce likvidátora společnosti (výrok I.), likvidátorem společnosti se jmenuje , tituly před jménem, , Anonymizováno, , insolvenční správce, sídlem , adresa, (výrok II.), druhý účastník, , Jméno navrhovatele B, , je povinen zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 2 000 Kč (výrok III.) a dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že návrhem podaným u soudu dne 21. 11. 2019 se navrhovatel domáhal odvolání likvidátora první účastnice z funkce a jmenování likvidátora nového. Uvedl, že důvody pro odvolání likvidátora z funkce spatřuje ve skutečnosti, že likvidátor je nečinný, když první účastnice (dále i společnost) se nachází v likvidaci již od roku 1996, a ačkoliv navrhovatel likvidátora vyzýval k založení daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob za roky 2015-2018 (dále jen daňová přiznání), likvidátor na výzvy nereagoval.3. Soud usnesením z 28. ledna 2020 vyzval oba účastníky k vyjádření se k návrhu na zahájení řízení, žádný z účastníků na výzvu nereagoval.4. Soud konstatoval, že je mu z vlastní činnosti, coby soudu rejstříkového, známo, a to z úplného výpisu z obchodního rejstříku první účastnice veřejně dostupného na internetových stránkách www. justice.cz a z rejstříkového spisu C 32331/MSPH, že první účastnice vznikla v roce 1992, že v roce 1996 byla první účastnice zrušena rozhodnutím valné hromady a byl jí jmenován likvidátor. Konstatoval, že likvidátor po dobu výkonu své funkce nereagoval na výzvy navrhovatele a že likvidaci provádí již bezmála dvacet pět let, aniž by tu byla okolnost bránící jejímu dokončení.5. Soud rozhodl ve věci usnesením ze dne 1. 4. 2020, k odvolání likvidátora soud odvolací usnesení soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že předpokladem pro aplikaci ust. § 191 odst. 2 o. z., je osvědčení právního zájmu navrhovatele, což v rozhodnutí soudu chybí, a že sice likvidace probíhá již bezmála 25 let, avšak soud nevyslovil, které konkrétní povinnosti likvidátor nesplnil a o jaké důkazy soud svá zjištění opřel.6. Soud usnesením ze dne 23. 3. 2021 vyzval likvidátora, aby soudu sdělil, jaké úkony v rámci likvidace učinil, zejm. zda přednostně uspokojil pohledávky zaměstnanců, oznámil vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům (nechť doloží dopisy včetně podacích lístků pošty, event. jiný doklad o odeslání či doručení), dvakrát za sebou zveřejnil alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o vstupu společnosti do likvidace s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky (doloží text inzerátů s datem jejich zveřejnění), sestavil zahajovací rozvahu a soupis jmění společnosti (doloží zahajovací rozvahu a soupis jmění), event. sdělí a doloží jinou činnost související s likvidací společnosti a doloží souhlas správce daně s výmazem společnosti dle § 238 odst. 1 zák. č. 280/2009 Sb. daňového zákona. Soud jej rovněž vyzval, aby sdělil, co mu brání v dokončení likvidace. Na výzvu soudu likvidátor sdělil, že 1. 4. 2020 dodal chybějící daňová přiznání a zprovoznil datovou schránku společnosti a že žádný ze společníků k průběhu likvidace ničeho nenamítá.7. Navrhovatel učinil nesporným, že chybějící daňová přiznání byla finančnímu úřadu zaslána 1. 4. 2020, nadále trval na odvolání likvidátora z funkce, neboť ten likvidaci společnosti neprovádí řádně, likvidace trvá již 25 roků a není zřejmé, zda likvidátor své povinnosti nakonec splní. Pro stát je provozně i ekonomicky zatěžující urgovat plnění povinností likvidátorů.8. Likvidátor ani přes výzvu soudu nesdělil, co konkrétně likvidátorovi bránilo k dokončení likvidace.9. Za prokázané skutečnosti vzal soud ze sbírky listin, že poslední dokumenty společnosti byly do sbírky listin zaslány 11. 9. 2019, jednalo se však o dokumenty z r. 1996, z obchodního rejstříku, že společnost , právnická osoba, , že má dva jednatele, , tituly před jménem, , Anonymizováno, a , tituly před jménem, , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, a tři společníky , tituly před jménem, , Anonymizováno, s podílem ve výši 25 000 Kč, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , adresa, s vkladem 50 000 Kč a , tituly před jménem, , Anonymizováno, s podílem 25 000 Kč při základním kapitálu 100 000 Kč, společnost vstoupila do likvidace rozhodnutím valné hromady ke dni 6. 6. 1996 a likvidátorem byl jmenován , Jméno navrhovatele B, , z výzev navrhovatele, že navrhovatel prvního účastníka výzvou z 25. 7. 2018 vyzval k doložení daňového tvrzení z rok 2015, další výzvou z 25. 7. 2018 k doložení daňového tvrzení za rok 2016 a opět výzvou z 25. 7. 2018 k doložení daňového tvrzení za rok 2017 a výzvou z 19. 9. 2019 k doložení daňového tvrzení za rok 2018, z obchodního rejstříku, že v obchodním rejstříku v oddílu A vložce 4755 je vedena společnost , právnická osoba, , tato společnost byla zrušena usnesením soudu a likvidátorem byl jmenován , Jméno navrhovatele B, .10. Soud shrnul, že zjistil, že společnost na základě rozhodnutí valné hromady vstoupila dnem 6. 6. 1996 do likvidace a likvidátorem jmenovala , tituly před jménem, , Anonymizováno, . Likvidace probíhá již necelých 25 roků, likvidátor nepodával minimálně po dobu 4 let daňová tvrzení, nereagoval na výzvy finančního úřadu, nereagoval ani na výzvy soudu, či na ně reagoval nedostatečně. Kromě zprovoznění datové schránky společnosti a opožděného doložení daňových tvrzení likvidátor neuvedl žádné jiné kroky, které by v průběhu likvidace učinil, naopak sdělil, že žádné další kroky neprovedl.11. Soud se zabýval otázkou, zda navrhovatel osvědčil právní zájem, zda intenzita porušení povinností likvidátora dosahuje takové intenzity, aby byl soudem z funkce likvidátora odvolán a jaký konkrétní důvod měl likvidátor pro to, aby řádně neplnil svoje povinnosti likvidátora. Soud přitom odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze 7 Cmo 206/2020-35 ze dne 22. 3. 2021. Soud konstatoval též, že smyslem a účelem likvidace právnické osoby je kompletní vypořádání majetkových poměrů právnické osoby po jejím zrušení s likvidací prostřednictvím speciálně pro to ustavené osoby, ať již rozhodnutím příslušného orgánu společnosti či rozhodnutím soudu, přičemž takovou osobou je likvidátor. Do povinností likvidátora spadají i povinnosti vůči orgánům státní správy, vůči správci daně pak podávat daňová přiznání, dle § 240c odst. 1 daňového řádu dojde-li ke zrušení právnické osoby s likvidací, trvá povinnost podávat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení až do dne zániku právnické osoby. Daňovým tvrzením je třeba rozumět ve smyslu § 1 odst. 4 daňového řádu daňové přiznání. Jménem právnické osoby je oprávněn při správě daní jednat její statutární orgán, nebo ten, kdo prokáže, že je oprávněn jejím jménem podle jiného právního předpisu jednat, což je v případě, že společnost se nachází v likvidaci, její likvidátor či jím pověřená osoba. V průběhu likvidace se veškerá daňová přiznání podávají tak, jako by likvidace nenastala, tj. v souladu s § 136 d. ř. Odvolání likvidátora řádně neplnícího své povinnosti a ustanovení do funkce jiné osoby má být primárně realizováno rozhodnutím příslušného orgánu likvidované právnické osoby, nejde-li o likvidátora jmenovaného soudem. Změna osoby likvidátora by měla být výsledkem kontrolních postupů ve vnitřní sféře likvidované právnické osoby. Nedojde-li k odvolání likvidátora „zevnitř“ právnické osoby, může za podmínek ust. § 191 odst. 2 o. z., odvolat likvidátora soud coby představitel moci veřejné. Může tak odvolat i likvidátora, kterého svým rozhodnutím sám nejmenoval. Vzhledem k tomu, že se jedná o vnější zásah do společnosti, je třeba, aby porušení povinností likvidátora dosahovalo určité intenzity.12. Soud vycházel ze zjištěné skutečnosti, že likvidátor nepodával daňová přiznání od roku 2015, tuto povinnost splnil až 1. 4. 2020. Nezajištění včasného, tedy tímto i řádného podávání každoročních daňových přiznání za období nejméně 4 let bylo opakovaným porušováním zákonné povinnosti likvidátora. Nešlo tak o ojedinělé porušení zákonné povinnosti. Likvidátor měl přitom dostatek času, aby od zahájení likvidace zjednal dostatečnou nápravu. To, že dodatečně k nápravě došlo, nemůže nic změnit na tom, že likvidátor řádně své povinnosti neplnil. Kromě výše uvedeného neplnění povinností likvidátorem soud vycházel dále ze skutečnosti, že likvidátor nekonal vůbec, když za dobu takřka 25 let neučinil žádný úkon směřující k likvidaci, jak vyplynulo z jeho přípisu kromě zprovoznění datové schránky likvidované společnosti, přihlédl i k tomu, že likvidátor je likvidátorem ve dvou dalších společnostech, kde likvidace probíhá od 11. 5. 1991 a od roku 2009.13. Pokud likvidátor soudu sdělil, že neprovádí likvidaci, neboť si to společníci nepřejí, takový postoj je v rozporu s účelem likvidace, a proto k němu soud nemohl p