7 Cmo 194/2021-14 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatel se návrhem došlým Městskému soudu v Praze dne 29. 4. 2021 domáhal jmenování jednatele společnosti , Jméno navrhovatele B, ., , adresa, , IČO , IČO, (dále jen Společnost) soudem.2. Soud prvního stupně v záhlaví uvedením usnesením řízení ve výroku I. podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen ZoSP) zastavil pro nezaplacení soudních poplatků navrhovatelem a ve výroku II. stanovil, že podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.3. Proti uvedenému usnesení se navrhovatel včasně odvolal. Uvedl, že s usnesením nesouhlasí, s tím, že povinný spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně v tom, že rozhodnutí spočívá na nesprávném skutkovém zjištění a na nesprávném právním posouzení, kdy navrhovatel má za to, že jemu jako navrhovateli svědčí osvobození od soudního poplatku, jelikož návrh podal jako exekutor vykonávající exekuci vedenou pod sp. zn. 142 EX 00644/20, přičemž v návrhu se jedná o jmenování jednatele Společnosti jenž je zároveň povinnou v exekučním řízení jehož vedením byl pověřen navrhovatel, tudíž nemělo dojít k výzvě soudu jímž jej soud prvního stupně vyzval k zaplacení soudního poplatku, neb na danou situaci dopadá ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) ZoSP, dle nějž je navrhovatel osvobozen z důvodu, že navrhovatel vystupuje jako orgán soudní moci, čemuž odpovídá i ust. § 28 exekučního řádu. K tomu navrhovatel odkazuje na Stanovisko Nejvyššího soudu velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. Cpjn 68/95, Opjn 1/95 ze dne 24. 7. 1996 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 49/1996). Na základě uvedených skutečností, navrhujte, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal dle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Podle § 2 odst. 1 zák. ZoSP je poplatníkem soudního poplatku navrhovatel.6. Podle § 4 odst. 1 písm. a) ZoSP jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení (dále návrh na zahájení řízení) a který je dle § 7 odst. 1 citovaného zákona splatný vznikem poplatkové povinnosti, tudíž podáním návrhu na zahájení řízení.7. Podle § 9 odst. 1 ZoSP, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.8. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.9. Podle odst. 4 uvedeného ustanovení pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví,- začal-li již jednat o věci samé,- vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,- je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit,- došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.10. Podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) ZoSP od poplatku se osvobozují Česká republika a státní fondy.11. Dle § 28 exekučního řádu exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.12. Dle ust. § 52 exekučního řádu platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (odst. 1). A dále též, nestanoví-li exekuční řád jinak, je exekutor oprávněn vykonat všechny úkony, které o. s. ř. a další právní předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci, vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu (odst. 2).13. Lze sice přisvědčit odvolateli, že podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) tohoto zákona je od poplatku osvobozena Česká republika a státní fondy. Odvolací soud se ale již neztotožňuje s jeho názorem, že při podání návrhu na jmenování jednatele Společnosti, kterážto je zároveň povinnou v jím vedené exekuci, vystupuje jako orgán soudní moci, kdy tento výkon byl na něj Českou republikou delegován exekučním řádem. Z navrhovatelem uváděného ust. § 28 exekučního řádu totiž plyne, že se úkony exekutora považují za úkony exekučního soudu činěné (toliko) v průběhu vedení exekuce. Stejně tak je z ust. § 52 odst. 2 téhož zákona patrné, že se jedná pouze o takové úkony, které vyplývají z provádění exekuce samotné. Skutečnost, že soudní exekutor vystupuje jako veřejný činitel jen při vlastní exekuční činnosti, je konstatováno i ve stanovisku pléna Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 23/06 ze dne 12. 9. 2006. Nelze ani opominout skutečnost, že uhrazený soudní poplatek může být součástí náhrady hotových výdajů exekutora (§ 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora).14. Dále ve stanovisku Nejvyššího soudu velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. Cpjn 68/95, Opjn 1/95 ze dne 24. 7. 1996 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 49/1996) Nejvyšší soud pouze uvedl, že osvobození od soudních poplatků poskytnuté České republice podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích se týká všech jejích orgánů, jimž náleží moc zákonodárná, výkonná a soudní, z čehož však bez dalšího neplyne, že by jim příslušelo toto osvobození od soudního poplatku i mimo výkon těchto pravomocí.15. Vzhledem k uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že podání návrhu exekutorem dle § 198 odst. 3 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, na jmenování jednatele Společnosti, která je povinnou v exekučním řízení, není úkonem, kterým by soudní exekutor prováděl exekuci podle exekučního řádu. Exekutor proto není v této věci osobou, která by byla dle ust. § 11 odst. 2 písm. b) ZoSP od placení soudního poplatku osvobozena.16. Soud prvního stupně tak zcela správně podle citovaných ustanovení zákona o soudních poplatcích a jeho přílohy vyzval svým usnesením ze dne 4. května 2021, č. j. 81 Cm 31/2021- 6 navrhovatele (dále i jen „Výzva“), aby do 15 dnů od doručení usnesení zaplatil soudní poplatek za návrh, který činí podle položky č. 4 bod 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč, přičemž usnesení obsahovalo i poučení o možnosti zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Výzva byla navrhovateli doručena dne 4. 5. 2021, kdy marným uplynutím lhůty a při absenci důvodů k postupu dle ust. § 9 odst. 4 ZoSP, které odvolatel ani netvrdil, byly naplněny podmínky pro rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení dle ust. § 9 odst. 1 ZoSP.17. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, a to včetně výroku o náhradě náklad řízení, který je souladný se zákonem.18. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, neboť předmětné řízení lze zahájit pouze na návrh, přičemž účastnici žádné náklady tohoto řízení nevznikly.