7 Cmo 2/2021-726 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí na Labem usnesením uvedeným v záhlaví řízení zastavil.2. Navrhovatelka se návrhem ze dne 21. 9. 2020 doručeným soudu 25. 9. 2020 domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku, na podání v místě pro nalepení kolkových známek, byly vylepeny pouze horní části kolkových známek, kdy spodní část kolkových známek zcela chyběla.3. Soud prvního stupně vyšel z toho, že soudní poplatek z návrhu ve výši 2 000 Kč není uhrazen, a proto vyzval navrhovatelku, aby ve lhůtě 15 dnů zaplatila soudní poplatek z návrhu na zápis změn ve výši 2 000 Kč, dle pol. 11 odst. 1, písm. c) sazebníku soudních poplatků, zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších (dále jen "zákon o soudních poplatcích"). Zároveň navrhovatelku poučil, že nezaplacení soudního poplatku ve stanovené výši a ve stanovené lhůtě bude mít za následek zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Na tuto výzvu bylo navrhovatelkou reagováno podáním doručeným sodu dne 21. 10. 2020, kterým ovšem soudní poplatek ve stanovené výši uhrazen nebyl. Výzva byla navrhovatelce doručena dne 17. 10. 2020, resp. 23. 10. 2020, přičemž dosud soudní poplatek navrhovatelkou uhrazen nebyl. Dosud zaslané kolky jsou totiž neplatné. Soud prvního stupně proto řízení dle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.4. Proti tomuto usnesení podala navrhovatelka včasné odvolání dne 15. 12. 2020, v němž uvedla, že dodala všechny podklady nutné k zápisu změn do obchodního rejstříku včetně předmětného zaplacení soudního oplatku ve stanovené výši 2000 Kč v kolcích a zároveň sdělila, že pracovnice navrhovatelky oddělila z neznalosti věci dolní část kolku, neboť se domnívala, že jde o část dokladující zaplacení správního poplatku. Navrhovatelka se tak domnívá, že splnila všechny náležitosti a není tak důvodu k zastavení řízení o zápisu změn do obchodního rejstříku.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně dle § 212 o. s. ř. a násl. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Dle § 8 odst. 4 zákona o soudních poplatcích, lze soudní poplatky, které nejsou vyšší než 5 000 Kč, platit kolkovými známkami. Používání kolkových známek je upraveno v § 3 odst. 1 vyhlášky ministerstva financí č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách (dále i jen „vyhlášky“), z něhož lze společně s § 8 odst. 4 zákona o soudních poplatcích dovodit, že k platbě soudního poplatku se užívají výhradně originály kolkových známek v podobě horní i dolní části kolkové známky nalepené na podání, nikoliv pouze části kolkové známky či jejich kopie. (k tomu srovnej např. Ústavní soud, III. ÚS 3165/19). Součástí úpravy placení soudních poplatků je znehodnocení (obliterace) kolkové známky v tomto případě soudem (§ 3 odst. 6 vyhlášky), čímž je zajištěna nemožnost užití takové kolkové známky k dalším budoucím platbám.7. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.8. Dle § 9 odst. 4 zákona o soudních poplatcích, pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, dle písm. a) začal-li již jednat o věci samé, písm. b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, písm. c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem ve výzvě podle odstavců 1 a 2 sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit, písm. d) došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci nebo rozšířil-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé.9. Odvolací soud ze spisu shledal, že navrhovatelka návrh na zápis změn do obchodního rejstříku doručený soudu prvního stupně dne 25. 9. 2020 opatřila pouze originálem horní částí kolkových známek, tudíž neplatnými kolky (§ 3 odst. 1 vyhlášky), pročež s podáním návrhu nesplnila svou poplatkovou povinnost, která jí vznikla dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích, kdy se poplatek dle ustanovení § 7 odst. 1 uvedeného zákona stal splatným. Soud prvního stupně ji tak dle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích správně usnesením ze dne 30. září 2020, mimo jiné vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (Položka 11 odst. 1 písm. c/ Sazebníku poplatků), ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení usnesení, a to v kolcích vylepených na doplněném a opraveném návrhu, se sdělením, že dosud zaslané kolky jsou neplatné; současně ji řádně poučil o důsledcích nesplnění jeho výzvy, tj. že, v případě neuhrazení soudního poplatku ve stanovené výši a lhůtě, soud řízení zastaví, a dále, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Výzva byla navrhovatelce doručena do datové schránky dne 1. 10. 2020. Navrhovatelka na výzvu soudu reagovala podáním z 21. 10. 2020, jehož součástí byla i kopie návrhu s horní částí kolkových známek, kterou doplnila o barevnou kopii dolní částí kolkových známek, z této listiny je patrno, že obě části kolkových známek jsou odděleny.10. Odvolací soud vzhledem k uvedenému neshledal námitky odvolatelky důvodnými, neboť pochybení její pracovnice, které spočívalo ve vylepení pouze horní části kolkových známek na návrhu, tedy neplatných kolků, nebylo a ani nemohlo být podáním navrhovatelky z 21. 10. 2020 napraveno, když jím navrhovatelka soudu pouze doložila kopii neplatných kolků, neboť horní i dolní části kolků, byly znehodnoceny jejich oddělením. Přičemž na skutečnost, že jí vylepené kolky na návrhu jsou neplatné, již byla soudem prvního stupně upozorněna v jeho výzvě. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatelka v této věci soudní poplatek kolky ve smyslu ust. § 8 odst. 4 zákona o soudních poplatcích ve spojení s ust. § 3 odst. 1 vyhlášky přes řádnou výzvu soudu nezaplatila.11. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně rozhodl správně o zastavení předmětného řízení pro nezaplacení soudního poplatku navrhovatelkou dle ust. § 9 odst. 1 věta druhá zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula dne 31. 10. 2020 marně. V tomto případě pak ani nenastaly skutečnosti předpokládané v ust. § 9 odst. 4 uvedeného zákona, pro které soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku nezastaví.12. Z uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné.13. Navrhovatelka je jediným účastníkem řízení a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.