7 Cmo 202/2020-183 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit mu 135 800 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdí, že jeho právní předchůdce , Anonymizováno, dne 4. 8. 2009 přijal bez výhrad nabídku převzetí učiněnou skupinou navrhovatelů, zde žalovaných, uveřejněnou v , Anonymizováno, dne 16. 7. 2009, pro celkový počet 371 ks jeho akcií společnosti , právnická osoba, ., vydaných ve formě na majitele, ISIN , Anonymizováno, , v zaknihované podobě o jmenovité hodnotě jedné akcie 1 000 Kč za cenu 388 Kč za jednu akcii. Ze strany navrhovatelů této nabídky převzetí byly , Anonymizováno, vyplaceny finanční prostředky pouze za 21 kus akcií a za zbývajících 350 kusů akcií ničeho nebylo uhrazeno, byť splatnost byla do 60 dnů. Dne 1. 7. 2013 , Anonymizováno, postoupil předmětnou pohledávku na zaplacení 135 800 Kč s příslušenstvím na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky , Anonymizováno, zaslal všem žalovaným dne 4. 7. 2013 současně s předžalobní výzvou. Ohledně tvrzení žalovaných, že akcie již nebyly k datu učinění nabídky kótované, a že právní úprava nabídek převzetí se týká pouze kótovaných akcií, je zcela irelevantní a čistě účelová, když samotní žalovaní toto svým jednáním popírají, jinak by zajisté žádnou nabídku nečinili a žádné finanční prostředky nevypláceli. Společnost , právnická osoba, . emitovala 1 152 709 kusů akcií znějících na majitele, takže nabídka převzetí se vztahovala na všechny akcionáře bez výjimek, neboť v oznámení nebylo uvedeno, že se jedná pouze o kótované akcie. Akcie byly převzaty v dobré víře, a proto žalobci náleží doplatek ceny za výkup těchto akcií, a pokud zanikla povinnost nabídku akcií učinit, o čemž žalobce nevěděl, mělo být odstoupeno od smlouvy, což se nestalo. V případě, že by soud vycházel z § 183b obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb., dále jen „obch. zák.“), pak navrhl, aby soud žalobci přiznal shodnou částku jako náhradu škody vyplývající z povinnosti podat včas nabídku na odkup akcií, neboť akcie mají v současné době nulovou hodnotu. Žalovaní odmítli veškeré nároky žalobce uplatňované touto žalobou.2. V záhlaví označeným rozsudkem ze dne 9. ledna 2020 č.j. 79 Cm 160/2013 - 148 Městský soud v Praze coby soud prvního stupně rozhodl tak, že „Žaloba, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci 135 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 % ročně a od 1. 7. 2010 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou vyhlášené ve věstníku České národní banky a platné pro první den každého kalendářního pololetí, ve kterém trvá prodlení žalovaných, zvýšené o 7 % bodů, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalovaných povinnost ostatních žalovaných zaniká, se zamítá.“( výrok I.) a dále, že „Žalobce je povinen zaplatit žalovaným 2, 3, 5, 7, 8 a 9 na náhradě nákladů řízení 318 478 Kč k rukám jejich zástupce , Jméno advokáta B, , advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“ (výrok II.) a dále, že „Žalobce a žalovaní 1, 4 a 6 nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.“ (výrok III.).3. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovanými byla učiněna povinná nabídka k převzetí akcií společnosti , právnická osoba, . podle § 183e odst. 7 obch. zák. , když společnosti , právnická osoba, . vznikla povinnost učinit nabídku převzetí dne 10. 11. 2005, společnosti , Anonymizováno, dne 27. 9. 2006, , Jméno advokáta B, dne 3. 2. 2007, společnosti , právnická osoba, dne 17. 7. 2007, společnosti , Anonymizováno, dne 8. 8. 2007, , Jméno žalované F, , , Jméno žalované G, a , Jméno žalované I, dne 4. 12. 2007. Výkupní cena za jednu akcii byla stanovena na 388 Kč, společnost byla emitentem akcií v počtu 1 152 709 kusů, vydané v zaknihované podobě ve formě na majitele, ISIN , Anonymizováno, , každá o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Akcie byly kótované pouze do 29. 8. 2008 na hlavním trhu , právnická osoba, . a do 18. 8. 2008 na oficiálním trhu organizovaném společností , Anonymizováno, Z oznámení z , Anonymizováno, ze dne 16. 7. 2009 se dozvěděl menšinový akcionář , Anonymizováno, o povinné nabídce k převzetí. Dne 24. 7. 2009 od , Anonymizováno, a , Anonymizováno, dokoupil 350 kusů akcií k jeho 21 kusu akcií. Stal se tak držitelem 371 kusu akcií. , Anonymizováno, přijal bez výhrad nabídku převzetí a požadoval, aby mu bylo protiplnění za 371 kus akcií vyplaceno na jeho účet. Od pověřené společnosti mu bylo vyplaceno pouze 8 148 Kč, tedy za 21 kus akcií, za zbylých 350 kusů akcií mu nebylo ničeho uhrazeno. Dne 1. 7. 2013 , Anonymizováno, postoupil pohledávku ve výši protiplnění za zbylých 350 kusů akcií po 388 Kč za jednu akcii, tj. 135 800 Kč na žalobce, což je sdružení, které bylo založeno na ochranu menšinových akcionářů a jejich podporu, jehož předsedou je , Anonymizováno, . Toto bylo oznámeno žalovaným a byli současně vyzváni k úhradě této pohledávky do 12. 7. 2013. Žalovaní na tuto výzvu ničeho neuhradili. Rozhodnutím soudu a na základě mimosoudní dohody zanikla žalované 2/ povinnost učinit nabídku převzetí. Žaloba na uložení povinnosti nabídku učinit nebyla podána, jakož ani nebyl vznesen nárok na náhradu škody žádným z předchůdců žalobce.4. Následně posuzoval soud prvního stupně věc po právní stránce. S odkazem na § 3028 odst. 1 o.z. uvedl, že v této věci mají být aplikována příslušná ustanovení zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ve znění platném do 31. 3. 2008 (dále jen obch. zák.), a dále ustanovení zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). Citoval tato zákonná ustanovení: § 183b odst. 1 obch. zák., § 183e odst. 7 obch. zák., § 183g odst. 1 obch. zák., § 524 obč. zák., § 407 odst. 3 obch. zák. Odkázal na závěr rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5290/2009, které je použitelné na daný případ, uvádí, že v případě neučinění povinné nabídky odkupu v příslušné lhůtě se mohou ostatní akcionáři domáhat splnění této povinnosti nebo náhrady škody způsobené porušením této povinnosti, ale i poté mohou akcie převést, čímž zrealizují své právo na ukončení účasti ve společnosti. Proto na nabyvatele akcií, kteří akcie nabyli po uplynutí lhůty k učinění veřejného návrhu, právo domáhat se vůči povinnému akcionáři ukončení své účasti v cílové společnosti nepřechází; právo na náhradu škody zůstává zachováno těm akcionářům, kteří byli vlastníky akcií k poslednímu dni lhůty pro učinění povinného veřejného návrhu. Z provedeného dokazování (a nesporovaných tvrzení žalovaných) vyplynulo, že povinnost učinit nabídku odkupu vznikla společnosti , právnická osoba, . dne 10. 11. 2005, společnosti , Anonymizováno, dne 27. 9. 2006, , Jméno advokáta B, dne 3. 2. 2007, společnosti , právnická osoba, . dne 17. 7. 2007, společnosti , Anonymizováno, dne 8. 8. 2007, , Jméno žalované F, , , Jméno žalované G, a , Jméno žalované I, dne 4. 12. 2007. V zákonné 60 denní lhůtě od vzniku povinnosti, kterou mohli akcionáři sledovat na stránkách ČNB (https://oam.cnb.cz/xmlpserver/servlet/xdo?_xdo=%2FOAM_CNB_CZ%2FR1_K22.xdo&fromLoadingPage=true&_id=9a4c76f4-8d4c-4181-9ff7-4c98c8619114), však povinní nabídku odkupu akcií neučinili. Předchůdci žalobce (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ) nepodali v zákonem určené lhůtě dle § 183g odst. 1 obch. zák., tj. do šesti měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta, ve které byli žalovaní povinni učinit nabídku převzetí) se nedomáhali uzavření smlouvy u soudu ani nepožadovali náhradu škody. , Anonymizováno, nabyl 350 kusů akcií až dne 24. 7. 2009, tedy po uplynutí zákonem stanovené lhůty (pokud vycházíme z posledního data vzniku povinnosti podat nabídku převzetí, tj. 4. 12. 2007 + 60 dnů, tj. 4. 2. 2008 + 6 měsíců = 6. 8. 2008). Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce nemá nárok (na základě smlouvy o postoupení pohledávky) na protiplnění za zbylých 350 kusů akcií společnosti , právnická osoba, ., neboť toto právo zaniklo již s převodem akcií na , Anonymizováno, , a žalobce tak není ve věci aktivně legitimován. Oznámení v , Anonymizováno, uvádělo, že se jedná o nabídku dle § 183b obch. zák., tedy o povinnou nabídku kótovaných cenných papírů. Navrhovatel, resp. jeho právní předchůdce dokoupil 350 kusů akcií po uveřejnění oznámení v , Anonymizováno, , kdy již akcie nebyly kótované, a tedy právo domáhat se protiplnění mu zásadně nesvědčí. Pokud by se o plnění přihlásili pánové , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , od kterých , Anonymizováno, akcie nabyl dne 24. 7. 2009, bylo by jim vyplaceno, neboť tito byli držitelé kótovaných akcií před jejich převodem na , Anonymizováno, . Dále soud prvního stupně konstatoval, že tvrzení žalobce, že nabídka odkupu, uveřejněná v , Anonymizováno, uváděla, že se odkup týká všech držitelů, není pro rozhodnutí podstatné. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, měl a mohl jednat s odbornou péčí ve smyslu zásady vigilantibus iura scripta sunt (práva patří bdělým, nechť každý si střeží svá práva) a zji