7 Cmo 224/2021-23 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud rozhodl takto: „Likvidátorovi společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , se přiznává za likvidaci společnosti odměna ve výši 8 000 Kč, která mu bude vyplacena po zákonných srážkách účtárnou zdejšího soudu na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , po právní moci tohoto usnesení.2. Likvidátorovi společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , tituly před jménem, , Anonymizováno, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , se přiznává náhrada hotových výdajů spojených s likvidací této společnosti ve výši 3 481 Kč, která mu bude vyplacena na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , z účtu soudu po právní moci tohoto usnesení.“3. Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že usnesením č. j. 83 Cm 2486/2016-4, ze dne 8. 12. 2016 soud rozhodl o zrušení obchodní společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, . Soud k tomu konstatoval, že jelikož soudem jmenovaný likvidátor , tituly před jménem, , Anonymizováno, likvidaci ukončil, vznikl mu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů, jež mu v souvislosti s likvidací společnosti vznikly, za situace, že likvidační zůstatek je nulový. V odůvodnění rozhodnutí soud rovněž podotkl, že k výmazu likvidované společnosti došlo dne 15. 4. 2021.4. K otázce hotových výdajů soud rekapituloval vyčíslení jednotlivých položek, likvidátorem učiněné, kdy finální suma činila 3 481 Kč. Tuto částku soud likvidátorovi v plném rozsahu přiznal, když likvidátor tyto náklady vyúčtoval a prokázal.5. Odvolací soud konstatuje, že rozhodnutí v rozsahu, jímž byla přiznána náhrada hotových výdajů, /rovněž v rozsahu, stanovující způsob výplaty odměny, potažmo části zálohy/ zůstalo odvoláním nedotčeno a není tak předmětem přezkumu odvolacím soudem.6. Pokud jde o odměnu likvidátora, respektive její výši, zde soud prvního stupně odkázal na dikci ustanovení § 7 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodl o přiznání odměny likvidátorovi v částce 8 000 Kč s ohledem na skutečnost, že si „likvidátor sám musel vyhledávat potřebné dokumenty a podklady pro provedení likvidace bez součinnosti s likvidovanou společností.“7. Ve včas podaném odvolání, směřujícím proti rozhodnutí, jímž mu byla přiznána odměna likvidátora v částce 8 000 Kč, likvidátor navrhoval změnu rozhodnutí tak, že mu bude přiznána odměna ve výši 10 000 Kč. Odvolatel namítal, že rozhodnutí je nespravedlivé, nerespektující zásadu předvídatelnosti, když soud nerespektoval ustálenou judikaturu Vrchního soudu v obdobných případech, navíc nijak nezdůvodnil, proč likvidátorovi požadovanou sumu 10 000 Kč nepřiznal. Přiznaná odměna ve výši 8 000 Kč neodpovídá náročnosti provedených úkonů při likvidaci ani kvalifikaci likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců ani odpovědnosti, kterou jako likvidátor při výkonu své funkce nese a neodpovídá ani ustálené praxi soudů.8. V dané souvislosti odvolatel odkázal na rozhodnutí č. j. 7 Cmo 74/2016-36 ze dne 27. 3. 2017, publikované v časopise Právní rozhledy č. 13-14/2017, jež se podrobně zabývalo postavením, obsahovou náplní činnosti a odpovědností likvidátora povolaného soudem ze seznamu insolvenčních správců. Odvolatel rovněž poukázal na řadu dalších rozhodnutí odvolacího soudu, v nichž byla likvidátorovi za provedení obdobné likvidace stanovena odměna v částce 10 000 Kč. Odvolatel rovněž zdůraznil, že jako soudem ustanovený likvidátor vykonal všechny činnosti potřebné k provedení likvidace, přičemž společnost ani statututární orgán mu neposkytli žádnou součinnost, ani nepředali žádné písemnosti společnosti.9. Dále odvolatel ve svém odvolání předestřel výčet jím realizovaných činností v pozici likvidátora s tím, že těmto činnostem se věnoval 40 hodin: Provedl šetření o majetku společnosti, lustraci datové schránky likvidované společnosti a vyhodnocení do datové schránky doručených dokumentů. Dále se jednalo o 2x zveřejnění oznámení o vstupu do likvidace v obchodním resjtříku, o sestavení podkladů pro rekonstrukci účetnictví, sestavení seznamu věřitelů a jejich pohledávek za likvidovanou společností, kontrola likvidátorem najaté účetní, jež na základě likvidátorem zjištěných vstupů provedla rekonstrukci účetnictví a zpracovala účetní závěrky a daňová přiznání. Následně likvidátor podal účetní závěrky a daňová přiznání FÚ, sestavil konečnou zprávu o průběhu likvidace a připravil návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku včetně příloh.10. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu podle § 212, § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání, /§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř./, a dospěl k závěru o důvodnosti odvolání.11. Podle ustanovení § 191 odst. 1 věta in fine občanského zákoníku soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby.12. Jmenování likvidátora z osob, zapsaných v seznamu insolvenčních správců, předvídá ustanovení § 191 odst. 4 občanského zákoníku.13. Podle ustanovení § 195 občanského zákoníku odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.14. V daném případě likvidátor v předmětné věci byl jmenován soudem, a to ze seznamu insolvenčních správců.15. Podle ustanovení § 7 ost. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč, podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč.16. Byť se v odůvodnění rozhodnutí soud nijak nevymezil k požadavku likvidátora na odměnu ve výši 10 000 Kč a z odůvodnění rozhodnutí není zřejmé, jakými úvahami byl veden, pokud nepřiznal odměnu v likvidátorem požadované výši, za situace, že toliko konstatoval s odkazem na ustanovení § 7 odst. 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., že odměnu v částce 8 000 Kč přiznal s ohledem na skutečnost, že likvidátor sám musel vyhledávat potřebné dokumenty a podklady pro provedení likvidace bez součinnosti s likvidovanou společností, tak každopádně v poměrech /okolnostech/ posuzované věci, jak se podávají z obsahu spisu, a jak na něž poukazuje odvolatel ve svém odvolání, lze konstatovat, že částka 10 000 Kč, jak byla likvidátorem uplatněna, není nadsazená, respektive nepřiměřená, a odpovídá soudní praxi v obdobných případech. V tomto směru existuje bohatá judikatura, odvolatel na ni ve svém odvolání případně odkázal.17. Např. v odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 324/2019 ze dne 23. září 2020, jímž byla rovněž likvidátorovi přiznána odměna ve výši 10 000 Kč v režimu § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 352/2013 Sb., se mimo jiné uvádí: „ Při stanovení výše odměny je třeba brát ohled nejenom na rozsah a složitost provádění likvidace, leč též zohlednit míru odborné kvalifikace likvidátora, jakož i míru jeho odpovědnosti. Míra kvalifikace likvidátora jmenovaného ze seznamu insolvenčních správců je vysoká, když je dána velmi sofistikovanými podmínkami, za nichž může být osoba do seznamu insolvenčních správců zapsána.“18. Dále je v citovaném rozhodnutí rovněž akcentována okolnost, že „rozsah minimálně nutných úkonů likvidátora u právnické osoby s majetkem a u nemajetné právnické osoby je shodný, rozdíl je jen v rozsahu vypořádání majetku a vyrovnávání dluhů.“19. Dále, Vrchní soud v Praze v odůvodnění svého rozhodnutí č. j. 14 Cmo 421/2019-42 ze dne 11. února 2020 poukázal na situaci, že v tehdy posuzovaném případě šlo o typově jednodušší případ likvidace, kdy daná společnost existovala jen formálně bez jakéhokoli zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s minimem závazků, s jednoduchou vlastnickou strukturou. „V takových případech se rozhodovací praxe ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč.“20. V tomto směru je v odůvodnění citovaného rozhodnutí odkazováno na příslušnou judikaturu odvolacího soudu.21. Shrneme-li argumentaci odvolacího soudu v citovaných rozhodnutích, od níž odvolací soud neshledává důvod se v posuzovaném případě odchýlit, navíc na obdobných, respektive shodných úvahových východiscích, je postavena i řada dalších rozhodnutí, na něž soudy v odůvodnění svých rozhodnutí odkazují, tak pokud soud jmenoval likvidátora z řad insolvenčních správců, a je tím tak /obecně/ využita odbornost, odpovědnost, personální a materiální vybavenost insolvenčního správce, přičemž o odměně se rozhoduje za situace, že odměna se stanovuje v režimu ustanovení § 7 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., je za přiměřenou výši odměny v typově nenáročné likvidaci třeba považovat částku 10 000 Kč.22. Odvolací soud uzavírá, že odvolatelem uplatněný nárok je oprávněný. Lze podotknout, že v daném případě likvidátor, soudem jmenovaný ze seznamu insolvenčních správců, se ani nedomáhal odměny v horní hranici možné výše, ale uplatnil odměnu v částce 10 000 Kč, respektující ustálenou so