7 Cmo 352/2020-53 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví označeným usnesením rozhodl o zrušení obchodní společnosti , Jméno navrhovatele B, . a nařízení její likvidace (výrok I.), dále rozhodl o jmenování likvidátora společnosti – , Jméno navrhovatele C, nar. , Datum narození navrhovatele C, , bytem , adresa, (výrok II.), o uložení poplatkové povinnosti společnosti (výrok III.) a o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).2. V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že navrhovatel se jako správce daně domáhal zrušení společnosti , právnická osoba, . s likvidací (dále též jen „společnost“) a jmenování likvidátora s tím, že právnická osoba nevykonává ani není schopna vykonávat svou činnost po dobu více než jednoho roku a tato skutečnost naplňuje důvod pro zrušení s likvidací dle § 93 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“).3. Soud prvního stupně proto usnesením ze dne 19. 12. 2019, č.j. 55 Cm 397/2019-27, přibral do řízení jako účastníky společnost , právnická osoba, . se sídlem , Adresa navrhovatele B, , IČ , IČO navrhovatele B, , a , Jméno navrhovatele C, , nar. , Datum narození navrhovatele C, , bytem , adresa, a zároveň vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k návrhu na zrušení společnosti s likvidací a jmenování likvidátora, zejména k důvodům, které navrhovatel uvedl. Společnost uvedla, že s návrhem nesouhlasí, že má pouze přerušenou živnost a sídlo na adrese , adresa, ; činnost nevyvíjela, protože vypořádání s bývalými společníky trvalo dlouho. Společnost má v plánu znovu obnovit činnost v oblasti poskytování software, což je domluveno s budoucími zákazníky , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , adresa, a , právnická osoba, , kteří převedou smlouvy o systémové podpoře v IT se společností , právnická osoba, . na společnost , Jméno navrhovatele B, . Soud dále uvedl, že přípisem ze dne 11. 6. 2020 vyzval společnost, aby doložila důkazy, že obnovila činnost a prokázala též právní vztah k užívání prostor na adrese sídla , adresa, . Společnost na výzvu nereagovala.4. Soud prvního stupně proto rozhodl o zrušení společnosti , Anonymizováno, . s likvidací a jmenování likvidátora, neboť z provedených důkazů má za prokázané, že společnost po dobudelší než 1 rok nevykonává činnost a neplní tak svůj účel v rámci předmětu činnosti. Z předložených listinných důkazů (výzvy k podání daňového přiznání, platební výměry k dani z příjmů právnických osob za roky 2013 a 2018, doklady o doručení, záznam o místním šetření), došel soud k závěru, že společnost od roku 2013 nevykonává činnost v rámci předmětu podnikání, což v podstatě bylo potvrzeno i jednatelem společnosti v jeho vyjádření s tím, že společnost má přerušenou živnost a nevykonává činnost. Přes výzvu soudu společnost činnost neobnovila, zároveň neprokázala, že má právní důvod k užívání prostor na adrese sídla společnosti. Soud proto rozhodl o zrušení společnosti s likvidací dle § 93 písm. b) z. o. k. Likvidátorem jmenoval jednatele společnosti za použití § 191 odst. občanského zákoníku. O povinnosti zaplatit soudní poplatek rozhodl dle § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 549/1991Sb., o soudních poplatcích. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.5. Proti tomuto usnesení podala společnost v zákonné lhůtě odvolání a zároveň doložila listinu označenou jako souhlas s umístěním sídla firmy ze dne 2. 10. 2020. Odvolatelka uvedla, že obnovuje svoji činnost a že největší zdržení bylo způsobeno COVID-krizí, v důsledku čehož bylo extrémní pracovní vytížení; má již zprovozněnou datovou schránku a založený běžný účet , č. účtu, . Spolupráce se zákazníky , Anonymizováno, , adresa, a , právnická osoba, kteří převedou smlouvy o systémové podpoře v IT, nyní uzavřené se společností , právnická osoba, ., na společnost , Jméno navrhovatele B, . během období 2020/10. Odvolatelka proto navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno.6. Navrhovatel se k odvolání nevyjádřil.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Podle § 93 písm. b) z. o. k. soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací již v usnesení ze dne 20. 6. 2018, č. j. 7 Cmo 405/2017-31 (stejně jako v usnesení sp. zn. 7 Cmo 295/2017), dospěl k následujícím závěrům: „K možnosti rušit obchodní korporaci proto, že ve smyslu § 93 odst. 1 písm. b) z. o. k. není schopna po dobu delší než rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel může soud rozhodnout pouze tehdy, budou-li kumulativně splněny následující podmínky: 1) neschopnost obchodní korporace vykonávat svou činnost, 2) neschopnost trvá po dobu delší než 1 rok a 3) neschopnost vykonávat svou činnost je v příčinné souvislosti (arg. „a plnit tak -“) s neschopností plnit účel společnosti (účelem je nutné rozumět schopnost vykonávat svůj podnikatelský účel, nepodnikatelský účel, případně účel v podobě správy vlastního majetku ve smyslu § 2 odst. 1 z. o. k. v závislosti na tom, pro jaký účel byla konkrétní obchodní korporace založena). Odvolací soud zdůraznil, že neschopnost obchodní korporace vykonávat svou činnost nelze zaměňovat s nečinností. Žádný právní předpis neukládá obchodní korporaci vyvíjet činnost resp. vyvíjet ji aktivně po celou dobu její existence. Existuje celá řada jak externích, tak interních, jak ekonomických, tak i lidských, osobních, vztahových důvodů, proč obchodní korporace fakticky činnost nevykonává. Z externích lze jmenovat nedostatek „obchodních“ příležitostí resp. situaci, kdy v daném čase a místě není „místo na trhu“ či se příslušná činnost obchodní korporace nevyplácí a je nutné ji utlumit či ukončit. Z hlediska vnitřních důvodů je plně představitelná dohoda společníků, ale například i společníky plně akceptovaná po určitou dobu trvající nemožnost volených orgánů obchodní korporace věnovat se plně obchodnímu vedení. Je samozřejmě zapotřebí, aby fakticky nečinná obchodní korporace plnila všechny své povinnosti vůči třetím osobám a orgánům veřejné moci včetně soudu a úřadů státní správy včetně finančního či živnostenského úřadu. Je ovšem třeba vidět, že toliko s některým neplněním takových povinností zákon spojuje negativní účinek. Jedním z takových negativních následků může být i rozhodnutí soudu o zrušení obchodní korporace s likvidací. Důvodem pro zrušení obchodní korporace tedy není samo o sobě, že obchodní korporace fakticky nevykonává činnost předmětu podnikání nebo předmětu činnosti, tj. nemá vůli ji vykonávat a je pouze v tzv. „klidovém“ stádiu, přičemž je zároveň objektivně schopna ji vykonávat. Neschopnost obchodní korporace vykonávat příslušnou činnost nelze zaměňovat s neschopností vykonávat tuto činnost řádně. Neschopnost se musí týkat veškeré činnosti, za jejímž účelem byla obchodní korporace založena, tedy není-li schopna vykonávat ani jednu z činností svého předmětu podnikání, předmětu činnosti. Zákon o obchodních korporacích nevymezuje, kdy je obchodní korporace neschopná vykonávat svou činnost. S ohledem na znění ustanovení § 93 písm. a) z.o.k. je však zřejmé, že tuto neschopnost nepředstavuje ztráta všech podnikatelských oprávnění. Neschopnost obchodní korporace vykonávat svou činnost musí trvat alespoň 1 rok a musí vést k tomu, že obchodní korporace není schopna plnit svůj účel.“ Od těchto závěrů nemá odvolací soud důvod se odchýlit ani v posuzované věci.10. V této souvislosti odvolací soud poukazuje též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2019 ve věci sp. zn. 27 Cdo 4030/2017, který se touto problematikou rovněž zabýval a vyslovil též závěr, že „soud obchodní korporaci s odkazem na § 93 písm. b) z. o. k. může zrušit jen tehdy, není-li objektivně schopna vykonávat svoji činnost (a v důsledku toho plnit svůj účel), nikoli jen proto, že svoji činnost nevykonává. Tomu odpovídá nejen jazykový výklad, ale i výklad teleologický, neboť podle přesvědčení Nejvyššího soudu je účelem právní normy obsažené v § 93 písm. b) z. o. k. dosáhnout zániku (výhradně) těch obchodních korporací, které zcela pozbyly důvod své existence, jelikož (objektivně) nejsou schopny vykonávat svoji činnost. Na to, zda je obchodní korporace schopna vykonávat svoji činnost a plnit tak svůj účel, je třeba usuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti dané věci. Například skutečnost, že se obchodní korporace aktivně hájí v řízení o jejím zrušení, naznačuje (může naznačovat), že je (pravděpodobně) schopna i vykonávat svoji činnost.“11. Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyšel-li soud prvního stupně z toho, že společnost , Jméno navrhovatele B, . nevykonává svojí podnikatelskou činnost, a dovodil-li (již jen) z této skutečnosti, že jsou v projednávané věci naplněny předpoklady § 93 písm. b) z. o. k., je jeho právní posouzen