7 Cmo 58/2021-0 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně uložil obchodní společnosti povinnost zaplatit pořádkovou pokutu ve výši 2.000,- Kč na soudem stanovený účet.2. Je zřejmé, že tak soud rozhodl postupem dle ustanovení § 104 zákona č. 304/2013 Sb. s odkazem na ustanovení § 66 písm.c/ tohoto zákona, když obchodní společnost neuposlechla výzvy soudu k založení účetních závěrek do sbírky listin.3. V dané souvislosti soud konstatoval: „ Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 6. listopadu 2020, č.j. Fj 43987/ 2020KSPL, C 35008/ RD 8 / KSPL , byla shora uvedené společnosti zapsané v ochodním rejstříku uložena povinnost, aby ve lhůtě 20 dnů od doručení usnesení předložila soudu k založení do sbírky listin učetní závěrky za jednotlivé roky 2018 až dosud. Společnost byla řádně poučena o možnosti pořádkové pokuty až do výše 100.000,- Kč za nesplnění zákonné povinnosti. Usnesení bylo společnosti doručeno dne 8.11.2020. Do dnešního dne nebyly účetní uzávěrky soudu předloženy.“4. Obchodní společnost napadla usnesení soudu prvního stupně včas podaným odvoláním, v němž s odkazem na dikci ustanovení § 104 zákona č. 304/2013 Sb. a dikci ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb. v podstatě namítala nesprávné obsazení soudu. Odvolatelka má za to, že pořádkovou pokutu podle ustanovení § 104 zákona č. 304/2013 Sb. může uložit toliko předseda senátu, svým rozhodnutím ji bez dalšího nemůže uložit vyšší soudní úřednice.5. V dané souvislosti odvolatelka rovněž odkázala na rozvrh práce Krajského soudu v Plzni, dle něhož vyšší soudní úřednice v soudním oddělění 21 /rozhodování a evidence ve věcech dle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob/ vykonávají úkony podle pověření soudce a v rozsahu stanoveném zákonem a vyřizují přidělěné spisy. Z ničeho dle odvolatelky nevyplývá, že by rozhodující vyšší soudní úřednice byla k provedení předmětného úkonu oprávněna, respektive pověřena. Odvolatelka navrhuje zrušení napadeného usnesení a zastavení řízení.6. Odvolací soud přezkoumal podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně, aniž za tím účelem nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm.c/ o.s.ř./ , a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.7. Odvolatelka v daném případě netvrdí, že by jí byla uložena pořádková pokuta za nedoložení listin do sbírky listin neoprávněně, tedy netvrdí nesprávnost požadavku na doložení listin, netvrdí ani, že tuto zákonnou povinnost řádně splnila, nebo že před uložením pokuty nebyla v usnesení, obsahujícím výzvu k doložení listin, poučena o možnosti uložení pořádkové pokuty v případě jejího nesplnění. Lze podotknout, že odvolatelka ani neuvedla, proč přes výzvu ke splnění zákonné povinnosti, obsahující rovněž poučení o možnosti uložení pořádkové pokuty, svou zákonnou povinnost nesplnila. Jinak řečeno, otázku, jež byla východiskem pro rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty, odvolatelka nijak nekomentovala. Odvolatelka pouze nesouhlasí s tím, že o uložení pořádkové pokuty soud rozhodl vyšší soudní úřednicí.8. Lze konstatovat, že odvolatelkou tvrzený odvolací důvod není dán.9. Podle ustanovení § 11 písm. c/ bod 5 zákona č. 121/2008 Sb., vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní řízení soudní, mimo rozhodování v řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání.10. Podle ustanovení § 104 zákona č. 304/2013 Sb. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlehla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin, pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100.000,- Kč.11. Pokud odvolatelka namítá, že zákon č. 304/2013 Sb. ve svém ustanovení § 104 stanoví, že za tam popsaných okolností může pořádkovou pokutu udělit předseda senátu, a že tak jde o případ zvláštního zákona, který „ stanoví jinak“ ve vztahu k oprávnění, vyplývající pro vyššího soudního úředníka z dikce ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb. , nelze tomuto stanovisku přisvědčit.12. Již Ústavní soud ČR poukázal ve svém usnesení ze dne 10.5.2016 sp. zn. II. ÚS 767/16 na okolnost, že v ustanovení § 36 o.s.ř. uvedené sousloví „předseda senátu“ je legislativní zkratkou, pod níž lze subsumovat jak samosoudce, tak nově asistenta soudce nebo vyššího soudního úředníka.13. Tedy ze samotného sousloví „předseda senátu“ obsaženého v ustanovení § 104 zákona č. 304/2013 Sb., nelze automaticky činit závěr o tom, že pořádkovou pokutu ve smyslu tohoto ustanovení může ukládat toliko předseda senátu. A nelze tedy jen z použitého sousloví „předseda senátu“ usuzovat, že zákon č. 304/2013 Sb., je oním zvláštním předpisem s dopadem předvídaným úvodním ustanovením § 11 zákona č. 121/2008 Sb.14. Jestliže tedy zákon /§ 11 zákona č.121/2008 Sb./ hovoří o pravomoci vyššího soudního úředníka v občanském soudním řízení, lze uvést, občanské soudní řízení upravuje nejen občanský soudní řád, nýbrž i zákon o zvláštních řízeních soudních, kde z jeho ustanovení § 1 odst. 2 mimo jiné vyplývá, že obecná část tohoto zákona se použije také na řízení podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, nestanoví-li tyto zákony jinak. Ustanovení § 1 odst. 3, 4 zákona o zvláštních řízeních soudních pak vymezují vztah tohoto zákona a občanského soudního řádu.15. Pokud jde o zákon č. 304/2013 Sb. ten v § 120 stanoví, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o návrhu na zápis ustanovení zákona, upravujícího občanské soudní řízení.16. Je evidentní, že i řízení ve věcech veřejných rejstříkú je občanské soudní řízení. A lze konstatovat, že postavení vyššího soudního úředníka v občanském soudním řízení, vyplývající z ustanovení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., /jež vymezuje negativní výčet vymezení pravomoci vyšších soudních úředníků/, není jakési specielní povahy jen proto, že na toto řízení dopadá rovněž zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci sveřeneckých fondů.17. Shrnuto: Pokud v daném případě vyšší soudní úřednice vyzvala obchodní společnost k splnění zákonné povinnosti v podobě doložení účetních závěrek do sbírky, nelze hovořit o tom, že by šlo o rozhodování právně či skutkově náročné, současně nejde o rozhodování, jež by bylo zákonem výslovně vyňato z působnosti vyššího soudního úředníka, potažmo asistenta soudce, nejde ostatně o rozhodnutí ve věci. Lze uzavřít, že oprávnění vyšší soudní úřednice vyplývá ze shora citovaného ustanovení § 11 zákona č. 2008 Sb, přičemž pověření ze strany soudce nebylo třeba.18. Pro úplnost lze v této souvislosti uvést, že ustálená judikatura, respektive ustálená soudní praxe, stojí na tom, že vyšší soudní úředník je oprávněn uložit pořádkovou pokutu v řízení, v nichž může činit úkony /samostatně či z pověření předsedy senátu, bylo-li třeba/.19. Pokud jde o věcná východiska daného rozhodnutí soudu, tak z obsahu spisu se v tomto směru podává, že soud postupoval správně, když v odůvodnění rozhodnutí popsaným usnesením obchodní společnost vyzval, s poučením o následcích nevyhovění výzvě / mimo jiné možnost uložení pořádkové pokuty do výše 100.000,- Kč/ k doložení účetní závěrky od roku 2018 dosud. Ze Sbírky listin vyplývá, že je zde založena účetní závěrka pouze za rok 2017.20. Odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.