§ 11 zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů – Vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním…
Zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů · 121/2008 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Tento paragraf vymezuje, jaké úkony může vyšší soudní úředník provádět v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním, přičemž stanovuje výjimky, které jsou vyhrazeny soudci. Vyšší soudní úředník může provádět většinu úkonů soudu prvního stupně v občanskoprávních a správních věcech. (§ 11 zákona č. 121/2008 Sb., zákon o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: insolvenční správce, soud, dlužník, exekutor
- Judikatura: na § 11 odkazuje 77 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 121/2008 Sb.
Vyšší soudní úředník v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním může, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou
a) vedení jednání ve věci samé,
b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského soudního řádu, soudního řádu správního a zákona upravujícího zvláštní řízení soudní mimo rozhodování v
1. řízení o úschovách,
2. řízení o umoření listin,
3. věcech určení otcovství souhlasným prohlášením,
4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení, osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno jednání,
5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a insolvenčního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno jednání,
6. řízení ve věcech evidence skutečných majitelů,
d) rozhodování o předběžném opatření a o prozatímní úpravě poměrů dítěte,
e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovitosti, prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního práva,
f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání,
g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí, nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti návrhu podáno odvolání,
h) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
i) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti s výjimkou výživného,
j) vydání potvrzení evropského exekučního titulu,
k) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,
l) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,
m) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o
1. ustanovení insolvenčního správce,
2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
8. návrhu na moratorium,
9. tom, že dlužník je v úpadku,
10. zamítnutí insolvenčního návrhu,
11. zrušení úpadku,
12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,
17. věci samé v incidenčních sporech,
n) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky,
o) jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o
1. jmenování restrukturalizačního správce,
2. odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3. ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4. návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria,
5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6. návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu,
8. skončení preventivní restrukturalizace,
9. návrhu na zrušení restrukturalizačního plánu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Vyšší soudní úředník může provádět většinu úkonů soudu prvního stupně v občanskoprávních a správních věcech.
- Nemůže vést jednání ve věci samé ani rozhodovat rozsudkem ve věci samé.
- V některých specifických řízeních (např. úschovy, umoření listin, péče o nezletilé bez jednání) může rozhodovat usnesením ve věci samé.
- Nemůže rozhodovat o předběžných opatřeních, některých typech výkonu rozhodnutí (např. prodej nemovitosti, postižení obchodního závodu) a většině úkonů v insolvenčním řízení.
Na co si dát pozor
- Předseda senátu může odejmout věc vyššímu soudnímu úředníkovi, pokud je právně nebo skutkově složitá (§ 8).
- Předseda senátu si může vyhradit provedení úkonů, které by jinak mohl provést vyšší soudní úředník (§ 13).
- Proti rozhodnutí vyššího soudního úředníka lze podat odvolání, které se nejprve předloží předsedovi senátu (§ 9).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 11
Jak soudy aplikují § 11
Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud v této souvislosti pro úplnost dodává, že vyšší soudní úředník je oprávněn vydat usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky a o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení, neboť nejde o žádnou z výjimek uvedených v § 11 odst. 1 písm. m/ zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů (srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 112/2024).
… neboť rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu je vydáno formou usnesení, které není rozhodnutím ve věci samé, a zvláštní zákon nestanoví, že by o něm musel rozhodnout soudce [srov. § 3 odst. 2 a § 36a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 11 písm. b), c) a l) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o VSÚ“].
Dále odmítl návrh na zrušení § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (bod III. výroku).