7 Cmo 65/2020-47 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na zahájení řízení podaným 26. listopadu 2018 se navrhovatelka domáhá, aby byla určena neplatnost tří usnesení valné hromady účastnice přijatých na zasedání konaném dne 27. srpna 2018. Uvedla, že je jedním ze společníků účastnice, když jí náleží podíl o velikosti 66 % a že napadenými usneseními bylo rozhodnuto o (a) odvolání dosavadního jednatele účastnice, , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , z funkce, (b) změně společenské smlouvy účastnice co do výčtu společníků účastnice, počtu jednatelů účastnice a s tím související úpravy jednání za účastnici a (c) změně sídla účastnice na novou adresu. Dále uvedla, že důvod neplatnosti napadených usnesení spatřuje ve skutečnosti, že zasedání valné hromady, na kterém byla napadená usnesení přijata, se místo navrhovatelky účastnila osoba, která není společníkem účastnice. Uvedla, že zasedání se účastnili dva společníci, a to jednak společnost , Anonymizováno, , reg. č. 09080966, sídlem , Anonymizováno, s podílem o velikosti 34 %, jednak společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, s podílem o velikosti 66 %. K tomu dodala, že společnost , právnická osoba, své právo vlastníka podílu v účastnici o velikosti 66 % dovozuje ze zástavní smlouvy z 3. března 2015, když se jako zástavní věřitel neúspěšně pokusila tento podíl v účastnici zpeněžit. Uvedla, že 3. března 2015 sice byla mezi navrhovatelkou a společností , právnická osoba, uzavřena zástavní smlouva, ale že společnost , právnická osoba, vlastnické právo k tomuto podílu v účastnici nabýt nemohla, když nebyla oprávněna k jeho zpeněžení; toto právo z této smlouvy výslovně nevyplývá. Účastnice s tvrzeními navrhovatelky uvedených v návrhu na zahájení řízení nesouhlasila a navrhla, aby byl návrh na zahájení řízení zamítnut. Uvedla, že navrhovatelkou tvrzený důvod neplatnosti napadených usnesení není dán, neboť navrhovatelka již nebyla v době konání zasedání valné hromady, na kterém byla napadená usnesení přijata, společníkem účastnice.2. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Návrh na určení, že usnesení valné hromady účastnice, společnosti , právnická osoba, ., které bylo přijato na zasedání konaném 27. srpna 2018 a kterým bylo rozhodnuto o odvolání , Anonymizováno, , narozeného , Anonymizováno, , s okamžitou platností z funkce jednatele účastnice, je neplatné, se zamítá.“ (výrok I.), „Návrh na určení, že usnesení valné hromady účastnice, společnosti , právnická osoba, ., které bylo přijato na zasedání konaném 27. srpna 2018 a kterým byla přijata změna společenské smlouvy účastnice, je neplatné, se zamítá.“ (výrok II.), „Návrh na určení, že usnesení valné hromady účastnice, společnosti , právnická osoba, ., které bylo přijato na zasedání konaném 27. srpna 2018 a kterým byla přijata změna sídla na adresu , adresa, , je neplatné, se zamítá.“ (výrok III.), „Navrhovatelka je povinna uhradit účastnici k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 12.342 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ (výrok IV.).3. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že dospěl k těmto skutkovým závěrům: Dne 27. srpna 2018 se konalo zasedání valné hromady účastnice, kterého se účastnila společnost , Anonymizováno, , jakožto společník vlastnící podíl účastnice o velikosti 34 %, a společnost , právnická osoba, , jakožto společník vlastnící podíl účastnice o velikosti 66 %; na tomto zasedání bylo přijato (a) usnesení o odvolání dosavadního jednatele účastnice, , Anonymizováno, , z funkce, (b) usnesení o změně společenské smlouvy účastnice a (c) usnesení o změně sídla účastnice. Všechna napadená usnesení byla přijata jednomyslně všemi hlasy obou přítomných společníků účastnice. (notářský zápis , Anonymizováno, , notáře v , Anonymizováno, , , Anonymizováno, sepsaný 27. srpna 2018, spolu s přílohami). Dne 3. března 2015, tj. v době, kdy vlastníkem podílu v účastnici o velikosti 66 % byla navrhovatelka a kdy tato skutečnost nebyla rozporována, byla mezi navrhovatelkou a společností , právnická osoba, uzavřena smlouva, kterou bylo sjednáno zástavní právo k podílu navrhovatelky v účastnici o velikosti 66 %, a to ve prospěch společnosti , právnická osoba, (čl. I odst. 3 smlouvy z 3. března 2015). Současně bylo touto smlouvou ujednáno, že nebude-li společnosti , právnická osoba, řádně a včas splněn dluh zajištěný zastavením podílu navrhovatelky v účastnici, vznikne společnosti , právnická osoba, oprávnění uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy (čl. II. odst. 1 smlouvy z 3. března 2015), přičemž zastavený podíl navrhovatelky v účastnici může být zpeněžen ve veřejné dražbě nebo jeho prodejem jiným společníkům účastnice (čl. III. odst. 1 smlouvy z 3. března 2015). Současně bylo mezi navrhovatelkou a společností , právnická osoba, v této smlouvě ujednáno, že bude-li pokus společnosti , právnická osoba, o zpeněžení zastaveného podílu navrhovatelky v účastnici neúspěšný, nabude společnost , Anonymizováno, tento podíl do svého vlastnictví (čl. III odst. 3 smlouvy z 3. března 2015). Zástavní právo k podílu navrhovatelky v účastnici bylo smlouvou z 3. března 2015 zřízeno k zajištění pohledávek společnosti , právnická osoba, za společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , sídlem , Anonymizováno, , které jí vznikly ze smlouvy o úvěru z 26. února 2015 (čl. I odst. 2 a 3 smlouvy z 3. března 2015). Společnost , Anonymizováno, je dceřinou společností účastnice. Dopisem z 25. září 2017 vyzvala společnost , právnická osoba, společnost , Anonymizováno, k uhrazení úvěru podle smlouvy o úvěru z 26. února 2015. Dopisem z 26. června 2018 oznámila společnost , právnická osoba, navrhovatelce a společnosti , Anonymizováno, započetí výkonu zástavního práva k podílu navrhovatelky v účastnici. Následně společnost , právnická osoba, nabídla tento podíl druhému společníkovi účastnice, společnosti , Anonymizováno, ke koupi; ta ale tuto nabídku nevyužila a dopisem z 24. srpna 2018 ji odmítla. K 27. srpnu 2018 potom společnost , právnická osoba, prohlásila, že jí nebyla uhrazena splatná pohledávka ze smlouvy o úvěru z 26. února 2015.4. Dále soud prvního stupně uvedl s odkazem na § 191 odst. 1 z.o.k. a § 259 o.z., že právo domáhat se určení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným může vzniknout pouze určitým osobám, a to společníkovi, jednateli, členovi dozorčí rady (byla-li zřízena) a likvidátorovi. Navrhovatelka dokládá naplnění tohoto předpokladu pro vznik práva domáhat se určení napadených usnesení tím, že je společníkem účastnice. Jak ovšem bylo soudem v rámci dokazování zjištěno, navrhovatelka přestala být společníkem účastnice, jakmile její podíl nabyla společnost , právnická osoba, , jakožto zástavní věřitel, okamžikem neúspěšného pokusu o zpeněžení tohoto podílu. Z § 1326 o.z. se přitom podává, že nabytí obchodního podílu zástavním věřitelem je možné, bylo-li to ujednáno, a nastává okamžikem neúspěšného pokusu o jeho zpeněžení. Oba tyto předpoklady byly v posuzovaném případě splněny, když nabytí podílu navrhovatelky společností , právnická osoba, bylo sjednáno v čl. III. odst. 3 smlouvy z 3. března 2015 a když pokus o zpeněžení tohoto podílu (formou jeho prodeje druhému společníkovi účastnice) byl neúspěšný, jak se podává z dopisu společnosti , Anonymizováno, z 24. srpna 2018. Okamžikem účinnosti odmítnutí odkoupení podílu navrhovatelky společností , Anonymizováno, , tj. okamžikem doručení dopisu z 24. srpna 2018 společnosti , právnická osoba, , tedy došlo k nabytí podílu navrhovatelky společností , právnická osoba, . Soud prvního stupně tedy dospěl k závěru, že navrhovatelce nesvědčí právo domáhat se určení neplatnosti napadených usnesení, proto návrh zamítl.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. Její stěžejní odvolací argumentace byla následující. Závěry soudu prvního stupně nemají oporu v platné právní úpravě institutu zástavního práva. Z právní úpravy zástavního práva v ustanoveních § 1309 a násl. o.z., zejména pak v ustanoveních § 1359 a násl. o.z., nevyplývá, že by zástavní věřitel byl oprávněn vykonat zástavní právo přímým prodejem předmětu zástavy (tedy nikoli prodejem ve veřejné dražbě), aniž by o tom byl výslovně dohodnut se zástavcem. Podle ustanovení § 1359 odst. 1 o.z. „může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona“. Ustanovení § 1360 o.z. k tomu doplňuje, že „bylo-li ujednáno, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, zavazuje to...“ Podle § 1365 odst. 1 o.z. „ujedná-li se, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí.“ Z citovaných ustanovení zákona jednoznačně plyne, že má-li zástavní věřitel získat oprávnění realizovat své zástavní právo přímým prodejem předmětu zástavy, musí se na tom se zástavcem výslovně dohodnout. Není-l