12 Cmo 131/2022-58 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl námitku své místní nepříslušnosti vznesenou žalovanou. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaná podáním došlým soudu dne 13. 5. 2022 namítla nedostatek místní příslušnosti Krajského soudu v Praze z důvodu, že ve věci by měl být místně příslušný Krajský soud v Brně jako obecný soud žalované. Soud prvního stupně odkázal na úpravu obsaženou v ustanovení § 11, § 9 odst. 2 písm. j), § 105 odst. 1, § 84, § 85 odst. 1, § 85a a 87 písm. e) o. s. ř. a uzavřel, že ke dni zahájení řízení byl dle § 87 písm. e) o. s. ř. soudem místně příslušným, neboť v jeho obvodu se nachází platební místo (Plzeň, , Anonymizováno, ), které je uvedeno na směnce, jejíž zaplacení je předmětem tohoto řízení. Námitku žalované proto zamítl.2. Žalovaná podala proti usnesení včasné odvolání, v němž navrhla jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu tak, aby bylo rozhodnuto o nepříslušnosti Krajského soudu v Plzni a věc postoupena Krajskému soudu v Brně jako soudu místně příslušnému. Odvolatelka vytkla soudu prvního stupně, že pouze formálně přezkoumal údaj o platebním místě, který je na směnce uveden, a výlučně na tomto podkladě konstatoval, že je soudem místně příslušným. Zcela tak pominul námitky žalované stran absence vystavení předmětné směnky, resp. absence oprávnění žalobce směnku včetně adresy platebního místa vyplnit. Užití přepjatého právního formalismu vede ve svém důsledku k omezení řádného přístupu žalované k soudu, když bez řádného právního podkladu má řešit cestování k soudu prakticky přes celou republiku a hrazení nákladů svého právního zástupce. Přitom určení místní příslušnosti toliko formální aplikací procesních předpisů představuje zaštítění nemravného jednání žalobce soudem, neboť určení soudu je vedeno zjevnou snahou maximálně ztížit obranu žalované volbou obtížně dosažitelného soudu.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle ust. § 84 o. s. ř. je k řízení zásadně příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného). Podle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Jak dále vyplývá z ust. § 85a o. s. ř., je-li pro řízení v prvním stupni věcně příslušný krajský soud a místní příslušnost se řídí obecným soudem účastníka, je místně příslušným krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud účastníka. Ust. § 87 písm. e) o. s. ř. pak zakládá vedle obecného soudu žalovaného, popř. vedle soudu uvedeného v ustanovení § 85a o. s. ř., také místní příslušnost soudu, v jehož obvodu je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru.5. Z odkazovaných ustanovení vyplývá, že úprava tzv. obecné místní příslušnosti obsažená v ust. § 84 o. s. ř. dopadá na všechna řízení, pro něž není v ust. § 88 o. s. ř. výslovně určena výlučná místní příslušnost nebo pro která zákon v jiných ustanoveních místní příslušnost neurčuje odchylně. V některých případech je ovšem na žalobci, zda podá návrh u obecného soudu žalovaného, popř. u soudu uvedeného v § 85a o. s. ř., anebo zda v případě, že přichází v úvahu některá z možností uvedených v ust. § 87 o. s. ř., zvolí podle okolností soud daný mu tímto ustanovením na výběr.6. V posuzované věci uplatnila žalobkyně nárok ze směnky, k jehož projednání je dána věcná příslušnost krajských soudů (§ 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř.) proti žalované, která má své bydliště v obvodu Městského soudu v Brně. Krajským soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí dané věci je tedy dle ustanovení § 85a o. s. ř. Krajský soud v Brně, v jehož obvodu se nachází Městský soud v Brně jako obecný soud žalované, vykonávající působnost okresního soudu. Vzhledem k tomu, že platební místo sporné směnky, jak vyplývá z údaje na ní vyznačeného, je v Plzni, je dalším soudem k řízení místně příslušným podle ust. § 87 písm. e) o. s. ř. Krajský soud v Plzni jako soud daný žalobkyni na výběr. Volba mezi těmito dvěma místně příslušnými krajskými soudy náležela pouze žalobkyni a ta ji provedla tím, že žalobu podala u Krajského soudu v Plzni. Nelze proto přisvědčit argumentaci žalované, že má „bez řádného právního podkladu řešit cestování k soudu.“7. Ohledně výtky odvolatelky, týkající se nezohlednění jejích námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu je nutno odkázat na ustanovení § 105 odst. 1 o. s. ř., z něhož vyplývá, že otázka místní příslušnosti soudu musí být vyřešena (ať již z vlastní iniciativy soudu, či k námitce účastníka řízení) již na samém počátku řízení, což je projevem zásady procesní ekonomie. Oproti přesvědčení odvolatelky je tedy zcela vyloučeno, aby tato podmínka řízení byla posuzována až poté, co bude ve věci provedeno dokazování a objasněny skutečnosti významné pro posouzení důvodnosti jejích námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Pro závěr, jaká je adresa platebního místa směnky ve smyslu ustanovení § 85a o. s. ř., je tak rozhodné pouze to, jaký údaj je na směnečné listině skutečně vyznačen, nikoli již to, zda byl součástí jejího textu již při jejím vystavení, případně, kým, kdy a proč na ni byl následně doplněn, zda se tak stalo v souladu s ujednáním stran účastníků směnečného vztahu, apod. Argumentace „přepjatým právním formalismem“ proto v daném případě není na místě, stejně jako ničím nepodložená spekulace podsouvající soudu prvního stupně záměr „zaštítit nemravné jednání žalobkyně“, za něž odvolatelka považuje využití oprávnění, plynoucího pro žalobkyni z platné právní úpravy.8. Napadené usnesení soudu prvého stupně je tedy věcně správné, a proto bylo odvolacím soudem podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.9. O náhradě nákladů odvolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. soudem prvního stupně v jeho konečném rozhodnutí ve věci.