12 Cmo 135/2022-126 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením zamítl návrh žalované na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Městským soudem v Praze dne 22. 9. 2021, č. j. 13 Cm 118/2021-19. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že shora uvedený platební rozkaz byl žalované doručen dne 5. 10. 2021. Dne 8. 10. 2021 byly soudu doručeny včasné námitky žalované datované dnem 6. 10. 2021. Následně dne 27. 1. 2022 zmocnila žalovaná k zastupování , Anonymizováno, , který dne 11. 2. 2022 doručil soudu podání označené jako námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu a žádost o prominutí zmeškání lhůty k podání námitek. Soud prvního stupně s poukazem na podmínky vymezené ustanovením § 58 odst. 1 o. s. ř. konstatoval, že směnečný platební rozkaz byl žalované doručen dne 5. 10. 2021. Patnáctidenní lhůta k podání námitek proti tomuto rozhodnutí tedy začala běžet dne 6. 10. 2021 a její poslední den připadl na 20. 10. 2021. V této lhůtě (dne 6. 10. 2021) žalovaná podala k poštovní přepravě námitky, které soud vyhodnotil jako odůvodněné a tedy způsobilé zahájit námitkové řízení. Žalované tak v podání námitek nic nebránilo a lhůtu k jejich podání nezmeškala. Okolnost, že následně zvolený právní zástupce žalované nebyl s „kvalitou“ těchto námitek spokojen a snažil se tento nedostatek napravit, nemá na běh lhůty k podání námitek jakýkoli vliv. Podání právního zástupce žalované ze dne 11. 2. 2022 je přes své označení již jakýmsi doplňujícím podáním, které soud hodnotí v intencích ustanovení § 175 odst. 4 o. s. ř., kdy vše, co je možno považovat za doplnění či rozvinutí konkrétní námitky vznesené žalovanou v podání ze dne 6. 10. 2021, zohlední při rozhodování o tom, zda směnečný platební rozkaz ponechá v platnosti či nikoli, avšak k tomu, co představuje námitku novou, anebo je dodatečným odůvodněním námitky, která byla v podání ze dne 6. 10. 2021 neurčitá (konkrétně neodůvodněná), již nemůže přihlédnout. Z uvedených důvodů návrhu žalované na prominutí zmeškání lhůty nevyhověl.2. Žalovaná podala proti usnesení včasné odvolání a navrhla, aby jej odvolací soud změnil tak, že vyhoví její žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Uvedla, že proti platebnímu rozkazu brojila včasnými námitkami, kdy však její úkony nesplňovaly ani základní náležitosti podání vymezené ustanovením § 42 o. s. ř. a současně ve svých podáních uváděla, že je osobou v právním styku nezkušenou a žádala o ustanovení advokáta. O této žádosti dosud nebylo vůbec rozhodnuto a zástupce jí ustanoven nebyl. V mezidobí, kdy marně čekala na vyřízení své žádosti, uplynula lhůta k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu a následně bylo zažádáno o prominutí zmeškání této lhůty. Žalovaná je přesvědčena, že její žádosti bylo na místě vyhovět, když u ní existovaly důvody, pro které nebyla schopna včas podat kvalifikované námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu. Avizovala, že vzhledem k jejímu vzdělání, věku a zkušenostem není schopna sama před soudem hájit své zájmy, její podání nesplňovala ani základní náležitosti, např. neobsahovala její podpis, a evidentně nebyla schopna porozumět ani tomu, v jaké formě je nutno podání k soudu činit. Teprve poté, co se žalované podařilo spojit se se svým stávajícím právním zástupcem, tedy ze zcela pochopitelných důvodů požádala soud o prominutí zmeškání lhůty k uplatnění námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu a současně soudu doručila své námitky. Pokud přesto její žádosti nevyhověl, znevýhodnil tím žalovanou ve sporu a založil stav nerovnosti stran v řízení.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle § 58 odst. 1 o. s. ř. soud promine zmeškání lhůty, jestliže ji účastník zmeškal z omluvitelného důvodu a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.5. Ze shora citovaného ustanovení vyplývá, že smyslem institutu prominutí zmeškání lhůty je umožnit účastníku řízení provést procesní úkon, k němuž je oprávněn, jestliže k němu zmeškal lhůtu (on nebo jeho zástupce) „z omluvitelného důvodu“. Po účastníku řízení nelze spravedlivě požadovat, aby nesl následky zmeškání lhůty, jestliže nastane překážka nebo jiná okolnost, která mu (jeho zástupci) zabránila provést procesní úkon včas. Tato překážka nebo jiná okolnost – má-li být důvodem k prominutí zmeškání lhůty – musí představovat „omluvitelný důvod“; příčina toho, proč účastník řízení (jeho zástupce) zmeškal lhůtu k úkonu, tedy musí mít s ohledem na její povahu, nepředvídatelnost, závažnost, rozsah nebo z jiných důvodů aspekt ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci omluvit).6. V posuzované věci bylo z obsahu spisu zjištěno, že směnečný platební rozkaz ze dne 22. září 2021, č. j. 13 Cm 118/2021-19 byl doručen do vlastních rukou žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 5. října 2021. Dne 8. října 2021 byly soudu prvního stupně doručeny námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu, které byly podány k poštovní přepravě dne 6. října 2021. Žalovaná v nich uvedla, že po náhlém úmrtí pana , Anonymizováno, , který splácel půjčku , Anonymizováno, , řešila situaci s bankou. Zůstala bez domova a finančních prostředků, je invalidní. Nikdy žádnou směnku nepodepsala. Od celé záležitosti již uplynulo 13, resp. 10 let, nemá k dispozici žádné doklady, dědické řízení bylo zastaveno. Částku 551 243 Kč není schopna platit. Ve svém dalším podání, které bylo podáno na poštu dne 11. října 2021, žalovaná znovu popsala své osobní poměry, zmínila nepříznivý zdravotní stav a nedostatek finančních prostředků a požádala o ustanovení zástupce, neboť není schopna hradit právní služby. Poté, co soud prvního stupně začal činit kroky ke zjištění, zda jsou u žalované splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 30 o. s. ř.), byla mu dne 11. 2. 2022 doručena plná moc, kterou žalovaná udělila ve shora označené věci dne 27. 1. 2022 advokátu , Jméno advokáta B, . Současně s tím žalovaná prostřednictvím svého zástupce soudu sdělila, že na svém návrhu na bezplatnou právní pomoc již netrvá. Ve stejný den bylo dále soudu prvního stupně doručeno podání žalované označené jako „námitky žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu“ a „žádost o prominutí zmeškání lhůty“, v němž žalovaná uvedla, že již ve svých předchozích podáních vznesla několik námitek (námitku nepravosti svého podpisu, námitku promlčení, námitku nesprávného vyplnění blankosměnky a námitku splácení směnkou zajištěného dluhu), které dále doplňuje. Podrobněji se pak vyjádřila k otázce splatnosti závazků z úvěrové smlouvy, k povinnosti , právnická osoba, vést podrobnou evidenci tohoto obchodního případu (a tedy i předložit listiny v podání uvedené), k převodu směnky na žalobkyni a k povinnostem subjektu zabývajícího se převážně vymáháním pohledávek. Další argumentaci, vztahující se k nesprávnému vyplnění blankosměnky, k promlčení nároku ze směnky, k zajišťovací funkci směnky, k možnosti vznášet vůči žalobkyni kauzální námitky a k otázce nositele důkazního břemene ohledně pravosti směnky pak žalovaná předestřela ve svém dalším podání ze dne 2. 5. 2022. Soud prvního stupně následně nařídil ve věci jednání na den 10. 5. 2022.7. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že žalovaná v průběhu patnáctidenní lhůty stanovené § 175 odst. 1 o. s. ř., o níž byla soudem prvního stupně řádně poučena, vznesla proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, které soud prvního stupně vyhodnotil jako včasné, podané osobou k tomu oprávněnou a obsahující odůvodnění, neboť k jejich projednání nařídil jednání (§ 175 odst. 4 věta první o. s. ř.). Za této situace nelze uzavřít, že žalovaná zmeškala zákonem stanovenou lhůtu k podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 o. s. ř. Protože tak nebyl splněn základní předpoklad vyžadovaný tímto ustanovením k vyhovění žádosti o prominutí zmeškání lhůty k provedení procesního úkonu, nelze napadenému usnesení vytknout nesprávnost.8. S odvolatelkou nelze souhlasit ani v tom, že rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo řádně odůvodněno. Uvádí-li se v něm výslovně, že žalovaná včas podala odůvodněné námitky, nelze mít žádné pochybnosti o tom, jakou úvahou byl soud veden při vydání svého rozhodnutí. Dostatečně srozumitelně (a zcela v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu) soud rovněž vyložil, že v dalším řízení bude nutno vyhodnotit, které skutečnosti, uvedené žalovanou po uplynutí lhůty uvedené v § 175 odst. 1 o. s. ř., představují pouhé doplnění včas uplatněné námitkové obrany, a kdy se případně jedná o námitky nové (a tudíž opožděné), k nimž již nelze v intencích zákazu plynoucího z ustanovení § 175 odst. 4 části věty první za středníkem o. s. ř. přihlížet.9. Z důvodů, které jsou shora uvedeny, odvolací soud napadené usnesení soudu pr