14 Cmo 10/2022-30 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. odmítl podanou žalobu, výroky II. a III. rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky a výrokem IV. rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč žalobkyni.2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že se žalobkyně nedatovaným podáním doručeným soudu dne 12. dubna 2021 domáhala určení, kdo je jejím společníkem. Soud prvního stupně, považuje podanou žalobu za neurčitou a nesrozumitelnou, když žaloba obsahovala nedostatečná tvrzení a absentoval žalobní petit, žalobkyni usnesením ze dne 8. září 2021, č. j. 78 Cm 49/2021-21, vyzval k odstranění vad podání a jeho opravě. Jelikož i přes doplnění žaloby (nedatovaným podáním doručeným soudu dne 12. října 2021) zůstala žaloba neurčitá, žalobní petit není řádný a je zmatečný, soud prvního stupně předmětnou žalobu odmítl s odkazem na § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Výroky o nákladech řízení soud prvního stupně opřel o ustanovení § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovanému 1) žádné náklady řízení nevznikly, proto ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1) žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalované 2) pak přiznal na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč, spočívající v odměně za právní zastoupení v rozsahu dvou úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí právního zastoupení a vyjádření k žalobě), dvou režijních paušálů po 300 Kč, navýšené o 21% DPH.4. O vrácení soudního poplatku žalobkyni soud prvního stupně rozhodl podle § 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.5. Proti usnesení soudu první stupně podala žalobkyně odvolání, v němž navrhla, aby odvolací soud „zrušil napadené usnesení a vrátil věc k projednání a dořešení soudu prvého stupně“.6. Odvolatelka namítá, že soud prvního stupně chybně vyhodnotil a vyložil nutný rozsah míry přesnosti žalobního petitu. Dle odvolatelky napadené usnesení trpí nepřezkoumatelností, neboť není patrné, v čem soud prvního stupně spatřuje nedostatečnou určitost žalobního petitu. Dle odvolatelky se soud prvního stupně svým postupem dopustil nejen vůči ní, ale i proti žalovaným denegatio iustitiae (odmítnutí spravedlnosti).7. Odvolatelka rekapituluje, že se podanou žalobou (soudu doručenou dne 12. dubna 2021) domáhala, aby soud určil, kdo je společníkem žalobkyně. Žalobní petit dle jejího mínění dostatečně specifikovala, když výslovně uvedla: „Vzhledem ke skutečnosti, že dosud nedošlo k vypořádání společného jmění již bývalých manželů , Anonymizováno, a , Jméno žalované B, , žádá žalobkyně, aby zdejší soud po provedeném dokazování rozhodl, že společníky žalobkyně jsou oba z nich“. Uvedení jsou v záhlaví žaloby řádně určeni jako žalovaní (podle jména, příjmení, adresy, trvalého pobytu a data narození); jde tak o standardní procesní identifikaci fyzických osob. Odvolatelka nezpochybňuje výzvu soudu prvního stupně k doplnění a odstranění vad podání, obsahující poučení o možnosti odmítnutí žaloby. Soudu prvního stupně však vytýká, že pominul, že dne 12. října 2021 doručila soudu upřesnění žalobního petitu: „Žalobkyně žádá zdejší soud, aby po provedeném dokazování stanovil a určil, že ke dni podání žaloby jsou společníci žalované: pan , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , , Jméno žalované A, , nar. , Datum narození žalované A, , , Jméno žalované B, , rozená , rodné přijmení, , nar. , Datum narození žalované B, .“ Avšak ani takto specifikovaný petit nebyl zjevně pro soud prvního stupně dostatečně určitý.8. Odvolatelka opakovaně uvádí, že se domáhá toho, aby soud rozsudkem určil, že ke dni podání žaloby (eventuálně ke dni vydání rozsudku) jsou společníci žalobkyně žalovaní, specifikovaní v žalobě doručené soudu dne 12. dubna 2021.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a postup jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné, neboť jí učiněnou žalobu nelze považovat za neurčitou a nesrozumitelnou, bez žalobního petitu.10. Rozhodnutí soudu prvního stupně totiž netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti. Soud prvního stupně své rozhodnutí řádně, dostatečně a srozumitelně odůvodnil. Je zřejmé, jaké skutečnosti jej vedly k odmítnutí žaloby, jaké procesní kroky odmítnutí žaloby předcházely, jakými úvahami se řídil, z jaké právní úpravy vyšel, a proti tomu odvolatelka výslovně brojí. Ke kritériím přezkoumatelnosti rozhodnutí srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní. Usnesení soudu prvního stupně je tedy přezkoumatelné.11. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. musí návrh na zahájení řízení kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.12. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle odst. 2 není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.13. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se žalobou, soudu prvního stupně doručenou dne 12. dubna 2021, domáhá určení, že jejími společníky jsou , Jméno žalované A, a , Jméno žalované B, , což vyplývá z obsahu žaloby; žalobkyně již v tomto podání uvedla rozhodující skutková tvrzení, která ji vedla k podání předmětné určovací žaloby. Soud prvního stupně poté, kdy k jeho výzvě žalobkyně zaplatila soudní poplatek za jí podanou žalobu, usnesením ze dne 7. května 2021 vyzval oba žalované, aby se ve stanovené lhůtě k podané žalobě vyjádřili, což oba učinili. Posléze soud prvního stupně usnesením ze dne 8. září 2021, č. j. 78 Cm 49/2021-21, pak žalobkyni vyzval k doplnění tvrzení obsažených v žalobě, k odstranění vad podání a jeho opravě, jakož i přesné formulaci žalobního petitu, a to způsobem uvedeným ve výrokové části usnesení, včetně navržení a označení důkazů. Usnesení obsahovalo poučení o důsledcích neodstranění vad podání. Žalobkyně podáním, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 12. října 2021, reagovala na uvedenou výzvu soudu prvního stupně a požadovaná skutková tvrzení doplnila, včetně důkazních návrhů a upřesnila žalobní petit.14. Odvolací soud zdůrazňuje, že § 43 o. s. ř. dopadá na případy, kdy podání účastníka je neúplné, nesrozumitelné nebo neurčité. Žalobkyně již v prvním svém podání uvedla rozhodující skutková tvrzení, která ji vedla k podání určovací žaloby, vymezila předmět daného řízení, jakož i důvody, které ji k jejímu podání vedly. O čemž zřejmě soud prvního stupně neměl pochyb, a žalobu považoval za projednatelnou, když žalobkyni vyzval k zaplacení soudního poplatku a posléze žalobu zaslal oběma žalovaným k vyjádření. Až poté následovala výzva k doplnění a odstranění vad podání. Dle odvolacího soudu je však ze žaloby a jejího doplnění zřejmé, že se domáhá určení, že žalovaní jsou společníky žalobkyně z důvodů v žalobě uvedených.15. V daném případě má proto odvolací soud, vycházeje z obsahu předloženého spisu, za to, že výzva soudu prvního stupně dle uvedeného ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř. nebyla namístě. Předmět řízení byl již v žalobě doručené 12. dubna 2021 dostatečně po skutkové stránce vymezen; z podané žaloby, a jejího doplnění je patrno, čeho se žalobkyně, a z jakých důvodů, domáhá. Odvolací soud uzavírá, že podaná žaloba je projednatelná (a to již ve své původní podobě). Soud prvního stupně tedy pochybil, jestliže žalobu odmítl; předpoklady pro postup dle § 43 o. s. ř. naplněny nebyly.16. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že se žaloba neodmítá, o nákladech řízení se nerozhoduje a žalobkyni se soudní poplatek nevrací.17. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž bude řízení skončeno (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).