14 Cmo 195/2022-302 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví uvedeným usnesením přiznal znalci , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „znalec“) za podaný znalecký posudek ze dne 28. března 2022 znalečné v celkové výši 198 306,10 Kč včetně DPH, a to a) odměnu za 330 hodin práce po 450,00 Kč ve výši 148 500,00 Kč, b) odměnu za 9 hodin práce po 300,00 Kč ve výši 2 700,00 Kč, c) náhradu hotových výdajů ve výši 11 750,08 Kč, d) náhradu ušlého výdělku ve výši 1 000,00 Kč, e) DPH z výše uvedených částek ve výši 34 356,02 Kč. Usnesení soudu prvního stupně neobsahuje odůvodnění.2. Předně odvolací soud již na tomto místě pro srozumitelnost uvádí, že nadepsané řízení je řízením ve statusové věci právnické osoby dle § 3 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 85 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Účastníky řízení jsou dle § 6 uvedeného zákona navrhovatel a ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno, tj. i všechny obchodní korporace, v nichž osoba, jež má být z výkonu funkce statutárního orgánu vyloučena, vykonává odpovídající funkci. Tomu má odpovídat i terminologie při označení účastníků. Účastníci řízení se neoznačují jako „žalobce“ a „žalovaný“, nýbrž jako „navrhovatel“ a „účastník“; ve věci samé se rozhoduje usnesením. Odvolací soud proto používá správnou terminologii.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali navrhovatelka a účastník 1) odvolání.4. Navrhovatelka v podaném odvolání namítá, že přiznané znalečné je zcela nepřiměřené a uváděný rozsah prací je zcela neadekvátní obsahu předloženého znaleckého posudku. Posudek, byť je obsažný, je co do obsahu pouze kompilací veřejně dostupných účetních výkazů zúčastněných subjektů. Vykázaná doba práce na posudku v rozsahu 330 hodin je výsledkem dvou měsíců nepřetržité práce, což odvolatelka považuje za absurdní, když dle obsahu posudku nic nesvědčí o tom, že by jeho zpracování mohlo být takto administrativně náročné.5. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a znalečné přiznal ve výši odpovídající nejvýše jedné třetině znalcem požadované částky.6. Účastník 1) v podaném odvolání předně soudu prvního stupně vytýká, že samotné usnesení postrádá jakékoliv odůvodnění, z něhož by bylo možné vyčíst důvodnost výše odměny znalce, rovněž není zřejmé, jaké konkrétní hotové výdaje přiznaná částka 11 750,08 Kč představuje. Z důsledku absence řádného odůvodnění považuje proto napadené usnesení za nepřezkoumatelné. Dále poukazuje na to, že přiznaná daň z přidané hodnoty je matematicky nesprávná.7. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Ostatní účastníci řízení a znalec se k podanému odvolání nevyjádřili.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání jsou důvodná.10. Podle § 139 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné) a zvláštní předpisy stanoví, komu se znalečné vyplácí.11. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, má znalec za podání posudku právo na znalečné, sestávající z odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě. Podle § 31 téhož zákona se odměna za výkon znalecké činnosti určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkolu. Podrobnosti ohledně výše a způsobu snížení odměny, rozsahu jejího snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsobu jejího vyúčtování stanovuje vyhláška č. 504/2020 Sb., o znalečném. Dle § 2 uvedené vyhlášky znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč.12. Znalci tak nárok na odměnu vzniká, pakliže podá včas soudem vyžádaný posudek, splní zadaný úkol a odpoví na všechny soudem položené otázky. A je na soudu, aby zhodnotil a posoudil, zda znalcem požadovaná odměna za podání znaleckého posudku je opodstatněná. Jinak řečeno, je povinností soudu, aby posoudil oprávněnost výše znalcem požadovaného znalečného (všech položek, ze kterých se skládá) a aby výši znalečného stanovil.13. Nutno dodat, že vydané rozhodnutí není svou povahou rozhodnutím, kde by byl důvod pro aplikaci § 169 odst. 2 o. s. ř. Na odvoláním napadené usnesení se uvedené ustanovení nevztahuje. Automatické přiznání vyúčtovaného znalečného bez jeho přezkumu je nepřípustné; rozhodnutí o přiznání znalečného a o jeho výši musí soud řádně odůvodnit.14. Odvoláním napadené usnesení výše uvedeným požadavkům nevyhovuje, postrádá posouzení soudu prvního stupně, zda znalec dle jeho zadání znalecký úkol splnil, zda má znalecký posudek veškeré náležitosti, zda byl podán včas, jakož i to, zda požadované znalečné (tj. odměna a náhrada hotových výdajů) odpovídá uloženému znaleckému úkolu, množství práce i odbornosti potřebné k vypracování znaleckého posudku, zda je znalcem požadovaná odměna opodstatněná. Soud prvního stupně automaticky znalci za zpracování znaleckého posudku přiznal znalečné v jím požadované výši, své závěry nijak neodůvodnil.15. Skutečnost, že rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo odůvodněno, kdy řádné odůvodnění rozhodnutí je základním atributem spravedlivého procesu, vylučujícího libovůli soudní moci, způsobuje jeho nepřezkoumatelnost, a proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. b) a § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvoláním napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.16. V dalším řízení soud prvního stupně znovu o znalečném rozhodne, vypořádá se i s námitkami odvolatelů k této otázce; své závěry promítne do nového rozhodnutí ve věci a své rozhodnutí řádně odůvodní.